"Cílem léčby všech astmatiků by měl být život zcela bez příznaků," říká dětský plicní lékař Petr Pohunek z pražské motolské nemocnice.
"Pacienti, které astma omezuje tak, že nemohou dělat věci, jež by chtěli, by měli zajít k lékaři a nechat si přezkoumat stav svého organismu," radí lékař.
Přísnější lékaři i náročnější pacienti
Úspěšností léčby astmatiků se zabývala velká studie Goal, kterou minulý měsíc publikoval odborný časopis American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine.
Do studie bylo zařazeno 3000 pacientů ze čtyřiačtyřiceti zemí celého světa. Výsledky tohoto výzkumu hovoří jednoznačně: správně nastavená léčba vede k tomu, že více než čtyřicet procent pacientů zůstává zcela bez příznaků.
Ne vždy však lékaři využívají všech možností, které jim moderní léky dávají. "Často se stává, že se astma zhorší v těhotenství, protože gynekolog nastávající mamince doporučí snížení dávky léků, nebo dokonce jejich vysazení. Z odborného hlediska k tomu přitom není důvod," říká Viktor Kašák, primář kliniky Larymed, zaměřené na nemoci dýchacího ústrojí.
"Pacienti by měli být na své lékaře přísnější a neměli by se nechat se svými příznaky jen tak odbýt. A lékaři by měli být přísnější na své pacienty, aby léčbu skutečně dodržovali," doporučuje Kašák.
Odhaduje se, že v České republice trpí astmatem osm procent lidí. Jde o celoživotní onemocnění, které se nedá úplně vyléčit. Avšak pokud se zhorší, je možný návrat do původního stavu. Pacienti mívají pocit, že se dusí, cítí tíži na hrudi, kašlou. Astma souvisí s alergií, neznamená to však, že každý astmatik je alergik a naopak.
