Organismus lidí ze střední Evropy se například v subtropech rychle přehřívá a velice brzy se to projeví nejen změnami nálady, ale někdy i ztrátou vědomí. Vysoká teplota vede k tomu, že organismus se snaží ochladit, ale musí mít přiměřenou možnost to učinit povrchem těla. Vysoká relativní vlhkost tento přirozený jev utlumuje.
Část lidí velmi špatně snáší umělé změny teplot přechodem do klimatizovaného prostředí. Jejich organismus pak snadno podlehne nachlazení.
Přílišná vedra vyvolávají únavu, bolest hlavy, rozladěnost a agresivitu. "Obzvláště spojení vysokých teplot s přísunem alkoholu může vést až k zastření smyslů, v němž může člověk spáchat i trestní čin, " řekl Cimický.
Lidé by podle něj v prudkém létě měli více vyhledávat stín, zvýšit příjem tekutin. Organismus odpařuje vodu a jeho vyschnutí vede k zdravotním i psychickým potížím. To se stává zejména starším lidem.
Řidiči by měli počítat s tím, že vysoké teploty snižují pozornost a koncentraci. Měli by si častěji udělat přestávku a osvěžit se.
Útrapy léta fyziologicky lépe snášejí ženy. U dětí je třeba dbát na to, aby se v zaujetí hrou nezůstaly na prudkém sluníčku příliš dlouho a nedostaly úžeh.
