Dumám nad tím od probuzení. Podle odborníků bychom na přelomu října a listopadu měli věnovat více času na regeneraci, půjdu proto do bazénu. Jenže všude mají základní vstupné dvouhodinové, takže by se ta třetí hodina strašně prodražila. Navíc bych byl po tak dlouhé době spíš totálně rozmočený, než kvalitněji zregenerovaný.
Budu tedy raději o hodinu déle běhat. V podzimním období je důležité nabírat „pomalé“ kilometry, tak si prodloužím trénink obecné vytrvalosti o šedesát minut. To ale znamená nárazové navýšení zátěže o mnohem více než doporučovaných deset procent oproti předchozímu týdnu. Ne, klusat se nebude.
Zkusím spíše intervaly. Mezi tempovými úseky je vždy buď chůze nebo meziklus, což by se mělo dát vydržet. Jenže za hodinu to udělá nějakých 14-15 kilometrů, z toho více než polovina v kvalitě. A jako na potvoru jsem měl stejný trénink včera, takže bych po jeho zopakování nejspíš nemohl několik příštích dnů chodit.
Čili to bude rychlost, ta mi stejně v posledních závodech chyběla. Začnu podzimní přípravu hodinou sprintů, a aby to byl nářez, tak je dám v tretrách na dráze. Jenomže z nich mě budou jako vždycky bolet achilovky... Kromě toho je už dost chladno. Stojí mi za to se kvůli té bonusové hodině zranit?
Nestojí. Běžec přece potřebuje taky sílu, tudíž se bude hodinu posilovat. Výpady a žabáky do kopce, troje schody, dvakrát dynamický kruhový trénink, a zbytek času činky ve fitku. Jak to všechno ale skloubit s vydatným nedělním obědem? Po takovéto zátěži na něj určitě nebudu mít ani pomyšlení, a zařadit posilovací hodinu až po něm by mohlo znamenat jeho vrácení v již natráveném stavu.
Co takhle využít tu hodinu navíc četbou běžecké literatury? Vypadá to jako dobrý nápad, ale není. Já se totiž znám. Jakmile se do nějaké zajímavé knížky začtu (a že jich mám s běžeckou tematikou nakoupeno několik, ale pořád není čas - znáte to), je z toho celý den „v čudu“. A to si rodina, která musí celý rok snášet moje běhací manýry, v neděli rozhodně nezaslouží.
Dívám se na budík. S hrůzou zjišťuji, že se s rozmýšlením o využití té dnešní hodiny navíc mořím přesně hodinu. Jsem rozladěný a rozbolela mě z toho hlava. Zůstanu proto v posteli o hodinku déle než obvykle, abych se dospal.
Tím pádem budu mít dnes na trénink o hodinu méně času. Což je vlastně výborná zpráva. Ptáte se proč? Protože mi to umožní dobře se připravit na nejbližší začátek letního času. Poslední březnová neděle bude přece jako vždy o hodinu kratší...
Přidej se k nám na Facebooku a zapoj se. Rungo.cz můžeš tvořit i ty.
