" ... ženy jsou zvyklé být v pozadí, odkud mohou manipulovat a nenést za své jednání důsledky a přímout odpovědnost. Je to pro ně výhodná pozice." Zatímco pro muže by taková pozice byla nevýhodná. To je ovšem perla; vaše moudrost je bezbřehá, milá paní ...

Sileny nazor, jako kdyby ho psal nejaky katolik ve stredovaku...

u nas v tymu to bylo taky tak, jak byl novy tym, tak se casem vyprofilovala vedouci a ta byl trnem v oku tem zbyvajicim zenskym, takze vsechny odesly. Nove prichozi uz zadnou rivalitu nevidely a uz je klid.

Ono je to trochu jinak, než prohlašuje paní Čermáková: ženy nemají rády, když je řídí NESCHOPNÉ ženy Ostatně stejně tak nemají rády, když je řídí neschopní muži A pak jsou i neschopné ženy, které nesnáší, když je řídí kdokoliv....

Více než 10 let mi šéfovala žena. Majitelka a ředitelka firmy v technickém oboru, kde v 99% pracovali muži. Ve firmě asi o 20 zaměstnancích jsme byli pouze 3 ženy. Nejen já, ale i ti chlapi dodnes říkají, že to byly jejich nejlepší pracovní roky.

Na tom, co řiká, něco je: šéfek je prostě pořád málo a ženy se opravdu cítí často  nejistě, když jim šéfuje žena - a zvlášť v branži jako je herectví, kde se krása a tělo herečky i herce bere jako jede z "pracovních nástrojů" a kde o obsazování té či oné rozhodují většinou chlapi - režiséři, producenti. O tom, jestli jsou lepší šéfové muži nebo ženy nebo o pravých a falešných autoritách ten rozhovor zdá se vůbec není.... Mně přijde, že je to pěkná a statečná baba. Zarputilá, neuhýbá, mluví otevřeně o tom, co zažila (a zkušenost z kanceláře ani z firmy to holt není), a režisérka je to náhodou dobrá, kdo už od ní něco v La Fabrice nebo v Divadle Komedie viděl, tak to ví.... No a ty rozvody - co má bejt v dnešní době? Jak jsem se dočetla, vdávala se dvakrát strašně mladá, a pohybuje se v branži, kde by si ti  "no jo, 3 rozvody, tím je všechno jasný", ani neškrtli. Nedalo mi to, vygooglovala jsem ji, a to je život jak dobrodružnej román, trochu jak Božena Němcová, klíďo by ji se svou vizáží mohla i někdy hrát... Takže já jí fandím.    

v podstate jeji muz by mohl byt jeji syn.... zrejme nejaky komplex ?

Tři svatby, tři rozvody a hloupé kecy....:-(

Tak svým způsobem má pravdu - s chlapama jednáme jinak než se ženskýma, což může být výhoda i nevýhoda, podle toho, co komu vyhovuje víc. Nicméně obecně většinou vadí takový šéf, který je jaksi blbější než jeho podřízení. Pokud se mám zpovídat někomu, kdo o věci nic neví, ale ještě ani nemá přidanou hodnotu toho, že si udrží autoritu a umí jednat s vedením, tak co s takovým člověkem. V čem k němu jako podřízený máte vzhlížet...

Ta mě pobavila. Sama mele z pozadí. Šéfuje mi chlap a neschovavam se za to že jsem žena a nesu plnou zodpovědnost za svoji práci. Popravdě ho to ani nezajímá, zajímají ho výsledky a když se něco podělá neschovate se za nic a proč taky

Aha. Paní Čermáková to sice píše z feministických pozic, na které s dovolením docela kašlu, ale to samotné tvrzení, když opominu kontext, není úplně od věci.

Jenže má taky své důvody, které jsou podle mě trochu jiné než z pohledu paní Čermákové: Co jsem zažila, mužské řízení -- a taky obecně pracovní komunikace s muži -- je většinou mnohem věcnější. A já si v pracovních věcech na věcnost dost potrpím, takže ano, radši je projednávám s muži, protože nekoukají za čtyři rohy a spíš poslouchají to, co jim říkám, než aby s lupou hledali, co jiného jsem tím asi ještě myslela. Neplatí to samozřejmě na sto procent, ale většinou prostě ano.

"než aby s lupou hledali, co jiného jsem tím asi ještě myslela."

Souhlasím. Jak to ale působí vedle v současnosti velmi populárního mýtu že kdyby bylo víc žen v politice a ve vedoucích funkcích tak by svět byl prost válek, útrap a tak nějak by líp fungoval, protože ženy (na rozdíl od mužů, že) se lépe domluví a jsou empatické a pořád (na rozdíl od mužů, že) spolu nesoupeří.

Já si myslím, že by asi fakt ubylo "horkých" válek, zato by bylo víc těch "studených".