Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Skutečná Jitka je sexy. Na rozdíl od svých rolí, říká její partnerka

  4:33aktualizováno  4:33
Před deseti lety Jitka Smutná zjistila, že se jí líbí ženy. V té době už měla herečka, známá především z rolí dobrotivé mámy, za sebou dvacet let manželství a k tomu dvě děti. Dlouho se odhodlávala promluvit o tom veřejně. Pomohla jí její partnerka, spisovatelka Petra Braunová.

Jitka Smutná (vpravo) s přítelkyní, spisovatelkou Petrou Braunovou | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Petra Braunová v číslech

  • 45 - Narodila se 31. ledna v Praze před 45 lety.
  • 3 - Má tři děti a je rozvedená.
  • 14 - Tolik knih pro děti vydala v nakladatelství Albatros.
  • 6 - Počet knih pro dospělé; je mezi nimi i Kalvárie, kniha o vztazích žen s homosexuální orientací.
  • 7 - Sedmým rokem jezdí na autorská čtení po celé republice.

Před měsícem jste v rozhovoru pro jeden internetový magazín poprvé promluvily o svém vztahu. Chovají se k vám teď lidé jinak?
SMUTNÁ:
Ti nejbližší zůstali v klidu, ale uhnutí pohledem v metru jsem zaregistrovala.

Překvapilo vás to?
BRAUNOVÁ:
Ne, ale nikdy bych neřekla, jakou paseku umí udělat odmítnutý nápadník. Přátelé volali z obyčejné zvědavosti, co se to děje. Otázky, jestli mám zapotřebí zviditelňovat se, mě pobavily. Jako kdybych si mohla vybrat. Častá reakce je: Co tím sledujete?

A co tím sledujete?
BRAUNOVÁ:
Víme, že pomáháme ženám, které se odlišnou orientací zbytečně trápí. Jitce někdo anonymní napsal, že ho zklamala. Čím? Copak mu něco slibovala? Ale většinou přišly dojemné dopisy, lidé nám děkovali. Krásná reakce byla od kolegy spisovatele. Poslal mi mail: "Posílám odkaz na nádherný rozhovor." A poslal odkaz na ten náš.

Proč jste se rozhodly pro coming out, tedy zveřejnit svoji sexualitu?
SMUTNÁ:
Dobře že to překládáte. Jednoduchý český výraz neexistuje, jako by ho společnost neměla potřebovat. Bylo to jen moje rozhodnutí, kterým jsem překvapila i Petru. Protože lhát nebo tajit něco takového je strašně vyčerpávající a trapné. A proč mám lhát?

Jitka Smutná v číslech

  • 60 - Rodačka z Prahy oslavila narozeniny 16. dubna.
  • 16 - Tolik let hrála v Národním divadle, teď je v Městských divadlech pražských.
  • 3 - Třetím rokem běží seriál Cesty domů, kde má hlavní roli.
  • 2 - Má dceru a syna.
  • 10 - Před deseti lety si uvědomila svoji orientaci. Tři roky má vztah s Petrou Braunovou.

Ne každý ale musí o své sexualitě hned mluvit do novin.
SMUTNÁ:
Každý ne. Řeknete to kamarádům, řeknete to v práci a žijete si dál. Ale jako herečka dávám rozhovory, a kdykoliv se mě někdo zeptá na něco z domova, pořád si musím dávat pozor, abych nepoužila ženský rod. Říkáte třeba moje drahá polovička. Můj vztah s Petrou je součástí mého života stejně jako moje dlouholeté manželství. Obojí beru jako dar. Tím spíš, že jsem známý člověk, nemůžu mlčet. Protože je to velké osvobození.

Vy jste, Petro, spisovatelka, a nejste proto tolik vidět jako Jitka.
BRAUNOVÁ:
Neměla jsem potřebu lidem něco vykládat nebo se ospravedlňovat. Měla jsem na vybranou. Buď zmizet a nechat Jitku s přiznáním samotnou, nebo s ní bojovat proti omezenosti, která tu pořád je. Vztah dvou lidí, to je přece duchovní splynutí, a ne sex, ten je pouze logickým vyústěním a vyjádřením vděčnosti za lásku. Stydět by se měli lidé, kteří nemůžou vztahy osob stejného pohlaví strávit, protože si představují jen jedno jediné. Doufám, že za dalších čtyřicet let naše společnost vyspěje tak, jako dozrála ve vztahu k postiženým lidem.

Překvapilo vás, Jitko, že to Petra vůbec zvažovala?
SMUTNÁ:
Nepřekvapilo, protože to byl můj coming out, já jsem ho vyslovila. V člověku musí takové rozhodnutí dozrát a mně to trvalo deset let. Nemůžete se přihlásit ke své orientaci kvůli někomu, stejně jako byste ji neměli kvůli někomu popřít. Nevěděla jsem, jestli je to i její čas. Petra mi jen pomohla proplout tím okamžikem v daném rozhovoru. Nebyly jsme na ničem domluvené, i ji překvapilo, že jsem to vyslovila.

Proč vám to trvalo deset let?
SMUTNÁ:
Na každého přijde čas, kdy to musí udělat. Ten čas je jen váš a je zevnitř.

Pomohlo vám v tom rozhodnutí to, že jste ve stálém vztahu?
BRAUNOVÁ:
Asi není důvod udělat coming out, když nemáte partnera, leda že byste ho chtěli najít.
SMUTNÁ: Coming out jako inzerát? Ne. Spokojený vztah je jistotou, že jste v životě správně. Zvlášť u člověka, který žil tak jako já - manželství, děti, dobrá práce. Lidé totiž vůbec nerozumějí tomu, proč to nestačí. Kdo to neprožil, ať mlčí a je rád. Je omyl myslet si: "Tak lži, bude to pohodlnější." Nebude.

Jak jste se vůbec seznámily?
BRAUNOVÁ:
Měla jsem s Jitkou udělat rozhovor. Těsně předtím se stala velká tragédie, moje milovaná přítelkyně spáchala sebevraždu. Byla jsem v příšerném stavu, v šoku. Odříkávala jsem otázky, pak jsem vypnula diktafon a Jitka neodešla. Pozvala mě na představení. Pomohla mi už tím, že se mě snažila rozptýlit, a proto jsem jí po hře poslala kytku.

Byla to láska na první pohled?
SMUTNÁ:
Ale vůbec ne. Já před sebou měla utrápenou ženskou, které do večera postupně zatelefonovaly tři děti. Napadlo mě, že možná odešla od manžela, protože ji bil.
BRAUNOVÁ: Samozřejmě mě nikdo nebil.

Ale bylo vám při prvním setkání oběma jasné, že jste na ženy?
BRAUNOVÁ:
Netušila jsem, jakou má Jitka orientaci. Kdybych to věděla, možná bych ji po rozhovoru neobjala tak pevně. Ale potřebovala jsem s někým sdílet hoře ze smrti Markéty, i když tajně. Jitka netušila, co se stalo.

Jak jste tedy spolu začaly chodit?
BRAUNOVÁ:
Potřebovala jsem terapii a napsala jsem román o vztazích mezi ženami - Kalvárie. A protože Jitka v představení Zlomatka hraje matku homosexuálního syna, po půl roce jsem ji oslovila, aby mi knihu pokřtila.

Překvapilo vás to?
SMUTNÁ:
Myslela jsem, že se o mně už cosi rozneslo. Nebyla jsem zralá na coming out. Ale než jsem odmítla, ze slušnosti jsem si knihu přečetla. Hltala jsem ji jedním dechem, v půlce knihy jsem Petře napsala dlouhý mail. Od té doby jsme se začaly přibližovat. Tím, že jsme spolu hodně mluvily, jsem měla důvěru, že ať se to vyvine kamkoliv, potkala jsem v Petře krásného a statečného člověka, kterého nechci ztratit.

Jak to, že jste to o sobě nevěděly? Myslela jsem si, že existuje něco jako gay radar.
BRAUNOVÁ:
Gay radar? To slyším poprvé. Nikdo nemá orientaci napsanou na čele a mnoho lidí ji schovává. Kdyby tu seděla Jitka tak, jak ji znají diváci z televize, nikdy byste neřekla, že to je jeden a ten samý člověk.

Jak to?
BRAUNOVÁ:
Skutečná Jitka je sexy. Na rozdíl od rolí, které hraje. Umí se obléct, je vtipná, akční, rozverná. Mě to strašně zmátlo. Sice já vypadala jako týraná žena, ale totéž bych mohla říct o ní. Když jsem ji viděla, ptala jsem se v duchu, proč je tak zajímavý člověk schovaný ve schránce dobrotivé maminy.

Odpověděla jste si na to, Jitko?
SMUTNÁ:
Možná jsem se styděla. Před prvním porodem jsem měla 45 kilo a po druhém se mi už nikdy nepodařilo shodit. Rychle jsem se smířila, že jsem jiný herecký typ, mám jiné tělo a učila jsem se s ním hrát. Lehce jsem vklouzla do role Madlenky v Tvrdohlavé ženě - typické vesnické dívky v zástěře. Postupně jsem si zvykla a stala se typem herečky, kterých bylo málo, oblou mámou.

Říká se, že tloušťka je obrana.
SMUTNÁ:
Ano, je to obal, do kterého se jako do peřiny schovají třeba děti. Přestanete být pyšná na to, že vaše ženství je ještě živé.

A pak vám Petra vstoupila do života a čtrnáct kilo bylo dole?
SMUTNÁ:
Když mi před třemi lety řekla "vypadáš příšerně a prostě zhubneš", vnitřně jsem se tomu smála, protože jsem jí nevěřila.

Jak jste to Jitce dokázala říct?
BRAUNOVÁ:
Byla jsem přece jako po amputaci srdce, takže mi to nepřišlo jako něco ošklivého. Mně se Jitčin obal jednoduše nelíbil, a protože jsem věděla, že je nesmyslný a nelíbí se ani jí, tak jsem jednala chladnokrevně. Její řeči o tom, že to je schválně, jsem nebrala vážně a začaly jsme sportovat. Navíc jsem strašně přísná matka, což se mi hodilo i teď, kdy jsem Jitku plácala po rukou, kdykoliv chtěla něco jen tak rychle spolknout.
SMUTNÁ: Přišel pocit, na který jsem už zapomněla. Chtěla jsem se Petře líbit, tak jsem začala dávat pozor na to, co jím.

Pamatujete si na moment, když jste přišly na to, že se vám líbí ženy?
BRAUNOVÁ:
To je, jako když se ráno probudíte a jste v zrcadle někdo jiný. Nelekla jsem se, spíš jsem pochopila mnohá nedorozumění.
SMUTNÁ: Vše doklapne do sebe a vy si v šokovaném úžasu řeknete: No jo, tohle jsem já!

Je to jeden okamžik?
SMUTNÁ:
Je to proces. Okamžiky, které vás usvědčují, schválně přehlížíte. BRAUNOVÁ: Díky knize Kalvárie jsem vyslechla spoustu osudů. Většina žen, zejména z naší generace, mi potvrdila: když jim to došlo, nemohly tomu uvěřit. Utíkaly před tím a chtěly vrátit všechno do původních kolejí, které jim vytyčily jejich matky - vdát se, mít děti. Překvapilo mě vyznání žen, které se provdaly, aby před příbuznými homosexualitu schovaly, po dohodě nemají děti a manželé jim kryjí záda. To je přece šílené.

Kdy jste si to uvědomily vy?
BRAUNOVÁ:
Nikdy jsem si nepřipouštěla, dokonce mě ani nenapadlo, že bych mohla být homosexuální. Komické je, že mě na to upozornila jedna heterosexuálka. Ale kdo skutečně ví, kdo je a kam patří? Kdo něco podobného nepoznal, nemá právo soudit. Strašně mě baví plamenné řeči těch, kdo nikdy nic takového nezažili a umějí bezpečně definovat, co se člověku smí stát a co ne. SMUTNÁ: Když jsem šla zpátky ve své paměti, tak jsem identifikovala společné znaky, o kterých lesby vyprávějí.

Jaké to jsou?
SMUTNÁ:
Že se už jako holka zamilováváte do žen. Není s tím samozřejmě spojena žádná sexualita, takže se to nedá rozeznat.
BRAUNOVÁ: Je možné, že za celý život nerozeznáte, kdo k vám skutečně patří. Celý život můžete žít v omylu.

Má coming out nějaké fáze?
SMUTNÁ:
Má a může trvat mnoho let. Ve fázi osobního coming outu, kdy si to musíte přiznat, začnete strašně pochybovat, ale zároveň prožíváte obrovskou radost, že jste to objevila. Pak to řeknete nejbližším a musíte ustát různorodé reakce, ale nestačí vám to. V práci je to složité, mnoho žen tím neprojde vůbec. Divadlo je velmi tolerantní. Já to měla lehké. Poslední fáze je pro mě zveřejnění v médiích. Pravda je pro mě v tomhle případě potřebnější než reakce zvenčí.

Proč jste tedy měla i pochybnosti?
SMUTNÁ:
Na jednu stranu chcete všem o tom obrovském citu říct. A na druhou si uvědomujete šílené dopady, které to na váš život a vaši rodinu bude mít.

O jakém citu?
SMUTNÁ:
Na začátku uvědomění si jiné sexuality je hluboký cit. Heterosexuální člověk se do člověka stejného pohlaví nezamiluje. Lámete život v kole a nepohlídáte, že můžete okolí hodně ublížit. Nabijete si hubu stejně jako v ostatních vztazích, možná tím spíš, že jsem ve vztazích se ženami byla nováček.

Komu jste to řekla jako prvnímu?
SMUTNÁ:
Dceři. Pak svému muži. Nakonec synovi.

Dosud o něm mluvíte jako o svém muži?
SMUTNÁ:
Nejsem rozvedená. Měla jsem normální manželství. Svého muže si nesmírně vážím. Ví, že jsem náš vztah nemohla dál držet. Ale jsme rodiče a díky jeho pochopení i dobří přátelé. Navždy se už budeme s oboustrannou laskavostí respektovat. V duchu mu dávám velký dík za to, že mě pustil. Pustil, ne opustil. BRAUNOVÁ: Jitčin muž je gentleman. Přestože pro něho obzvlášť Jitčin kotrmelec musel být šok, situaci pochopil a zvládl. Je to velmi milý a laskavý člověk. Docela ho Jitce závidím.

Vy ho znáte?
BRAUNOVÁ:
Samozřejmě. Chodíme spolu na Jitčiny premiéry.

ŽEN JSEM SE BÁLA

Podle čeho jste se, Jitko, rozhodovala, komu to řeknete dál?
SMUTNÁ:
Rodina trvá měsíce, někomu i roky. Pak to potřebujete říct kamarádce. Přátelům. Přátelé jsou často kolegové. Před těmi všemi jsem si do té doby pořád musela dávat pozor, co o sobě vyprávím, kolikrát nemůžete ani říct, že jste někde byla na výletě.

Takže vaši kolegové a kolegyně to celých deset let věděli?
SMUTNÁ:
Věděli, protože jsem to přestala tajit, a velmi si jich vážím, že se to nevyneslo dřív, než jsem na to byla připravená.

Jaký jste měla vztah k ženám do té doby?
SMUTNÁ:
Celý život jsem se žen spíš bála, protože umí být hysterické a nevyzpytatelné. Nechápala jsem, že se ve vteřině jejich nálada dokáže změnit a jsou schopny odvrhnout všechno, co do té doby měly.

Nikdy předtím jste se do ženy nezamilovala?
SMUTNÁ
: V osmnácti letech jsem měla platonickou lásku k dívce, která byla vysoká a krásná, fascinovala mě, jednou jsme si podaly ruku. Bylo to v době, kdy se o homosexualitě vůbec nemluvilo. Spousta žen nikdy neřekla v zaměstnání, jaké mají partnerky a co se s nimi děje citově. Pomyslela jsem si, že to, co jsem pocítila, je něco skoro kriminálního. Myslím, že v osmnácti jsem ani slovo lesba neznala.

Musela jste mít nějakou představu.
SMUTNÁ:
Lesbu jsem si představovala jako hrubou ženu s velkými prsy a v koženém kabátě. Takže když mi došlo, že jsem se asi zamilovala do holky, hrozně jsem se lekla, přetáhla si přes hlavu kapuci a řekla jsem si: Ne, tohle já nejsem. A ta pomyslná kapuce mi vydržela třicet let. Měla jsem obal, který mě chránil přede vším, a měla jsem velký úkol, kterým bylo mateřství. Byla jsem obklopena báječnou velkou rodinou a téměř vším, co žena potřebuje.

A přesto vám to nestačilo.
SMUTNÁ:
A přesto se to prokopalo ven. Tak si vezměte, jak to musí být silné, když to ani tyhle věci nezarazily. Teď se cítím svobodně.

Změnila jste se?
SMUTNÁ:
Ano. Změnila jsem se. Je to asi změna, o které vím jen já, a nemůžu ji přesně popsat. Otevřela jsem v sobě takový kužel světla tam, kde bylo vždycky zhasnuto.

Co jste udělala poté, co jste si to uvědomila?
SMUTNÁ:
Asi čtyři měsíce nato jsem si našla dobrého psychoanalytika. Po dvou hodinách mě poslal domů s tím, že jsem úplně v pořádku. Nešla jsem tam proto, že bych si myslela, že mám problém. Ale abych si odpověděla na otázku, jak je možné, že jsem to přehlídla.

Fotogalerie

Vám se, Petro, coming outem změnil život?
BRAUNOVÁ:
Můj život se neustále mění a ne všemu v něm rozumím. Respektuju, že mám vedle sebe herečku, a nehodlám se skrývat. Naopak ji klidně políbím i v tom zatroleném metru. Mám výhodu, že jsem byla dávno rozvedená a nemusela se nikomu zpovídat. Když jsem se poprvé zamilovala do ženy, žila jsem ve Francii. Nic mi nepřišlo tragické. Tím citem jsem byla pohlcená a bylo mi naprosto fuk, že tentokrát nejde o muže.

Chováte se ve vztahu s ženou jinak než s mužem?
BRAUNOVÁ:
Chovám se pořád jako holka a myslím, že nejsem sama. Každá žena vyžaduje pozornost, je jedno, jaké je orientace. Jako matka s třemi malými dětmi jsem nemohla splňovat žádné vysoké nároky ani mužům, natož ženám, takže jsem po rozvodu neměla žádné trvalejší vztahy. Pamatuju si však na moment, kdy proti sobě stojíme s Markétou a ona mi říká: "Panebože, co se nám to stalo?" Zbožňovala jsem ji a z piety k ní jsem nikdy o své orientaci směrem k ženám nechtěla mluvit. Až teď kvůli Jitce mám stejnou potřebu: "Jitko, co se nám to stalo?"

Jak reagovala vaše rodina?
BRAUNOVÁ:
Někteří z nich se to dozvěděli až z bulváru. Maminka je stejně jako většina žen přes osmdesát svázaná předsudky, a tak to bere asi jako svou prohru. Jako by ji najednou přestalo těšit, že jsem úspěšná spisovatelka. Obligátní věta "co tomu řeknou lidi" je tragicky směšná. Chápu, že sousedy může rozčílit, když ve tři ráno bušíte do zdi. Ale proč by je měla ranit vaše orientace? Dojaly mě starší sestry. Nejdřív se ozvala sestra nejstarší, bez dovolení cituju esemesky: "Asi bych nevolila tak otevřený způsob, ale jsi moje malá milovaná sestřička a snažím se vše chápat." Druhá sestra napsala lakonicky, ale velkým písmem: "Pořádám oslavu. PŘIJĎ S JITKOU I DĚTMI."

Očima autorky

Na první pohled vás překvapí, jak je Jitka Smutná drobná. Jestli vztahem se spisovatelkou Petrou Braunovou zhubla čtrnáct kilo, musela to při její výšce být asi třetina celého člověka. Je mi jasné, že rozhovor, jako je tenhle, dává člověk jednou za život. Rozhodne se promluvit, chce to říct celé a co nejúplněji, ale chce to říct jen jednou. Mám vždycky pocit, že jsem svědkyní důležitého momentu v osobní historii toho člověka. Přesně to jsem cítila, když jsem pozorovala Jitku Smutnou, jak se snaží popsat a vysvětlit věci, které většina z nás nikdy nemusela řešit. Její odvaha k upřímnosti mi ji zařadila vysoko na mém žebříčku osobního hrdinství.

Proč ženy o tolik míň vycházejí ven se svou homosexualitou v porovnání s muži?
SMUTNÁ:
Je to stud, větší potřeba intimity, reakce okolí. Víte přece, jaké modely se předávaly ženám: "Už moje babička, už moje teta dvakrát za měsíc podržela manželovi a měla klid." Vezměte si, kolik lidí žije v utrápených manželstvích, co jsou sice navenek v pořádku, ale lidé v nich napůl umřeli. Pro mě je pohodlnější žít v pravdě, byť bych žila sama.
BRAUNOVÁ: Nikdo podvědomě nechce patřit mezi menšinu, protože minimálně zaslechl soudy, pokud je sám nezažil. Od mužů se dnes tolik neočekává, že si založí rodinu. Ženy si mnohem víc berou k srdci, co si o nich myslí okolí, vytvářejí si konstrukce a zábrany. Už na základní škole se holčičky děsí toho, co o nich řeknou spolužačky.

Co lidem s menšinovou sexualitou nejvíc brání v coming outu?
SMUTNÁ:
Hodně gayů a lesbiček hlavně z menších měst má ohromné problémy s rodinnými příslušníky a netroufnou si vyjít ven už jen kvůli odsouzení vlastní rodinou.
BRAUNOVÁ: Napsala mi žena ze slovenské Prievidze, že nám fandí, ale kdybychom to zveřejnily tam, ví, že bychom se musely odstěhovat. A to je Prievidza velké město.

Existuje něco jako stoprocentní heterosexualita?
BRAUNOVÁ:
Vím, že hodně žen má zkušenosti s ženami nebo na to často myslí. Zato existují ženy, které by to nedokázaly.
SMUTNÁ: Představuju si, že jsou lidé v sexuálních preferencích na úsečce. Ti na okrajích mají velké štěstí, protože jsou čistě heterosexuální nebo čistě homosexuální. Ale většina lidí se pohybuje někde více či méně mezi. Ale to je můj názor. Nejsem sexuoložka.

Co jsou největší mýty o ženské homosexualitě?
SMUTNÁ:
Že všechny lesby vypadají jako chlapi a mají mužské vlastnosti.
BRAUNOVÁ: Nebo se vám líbí všechny ženy. To je stejný nesmysl, jako kdybyste si myslela, že se vám budou líbit všichni muži.
SMUTNÁ: Že se vrhnete na ženy, pokud neuspějete ve vztahu s mužem.
BRAUNOVÁ: Že když si holčička hraje s auty, tak z ní bude lesbička. Já milovala princezny, korálky, šatičky a měla jsem dlouhé vlásky.
SMUTNÁ: Že to je módní póza. Jako kdybyste si mohla vybrat. Protože jestli já jsem si mohla vybrat homosexualitu, tak mi řekněte, kdy vy jste si vybrala, že budete heterosexuální.

Já mám někdy v soužití s manželem pocit, že žít se ženou musí být ráj. O všem spolu dlouho a podrobně mluvíte, o spolupráci nemusíte žádat, všemu navzájem rozumíte.
SMUTNÁ: A to je další mýtus. Ten vztah je úplně stejný. Je naivní myslet si, že vztahy mezi ženami jsou harmoničtější.

Neměly jste nikdy okamžik, kdy jste si říkaly, že to udusíte a zůstanete tak, jak jste byly do té doby?
SMUTNÁ:
Sebepoznání, že dokážu tak silně milovat ženu, nejde za nic vyměnit.

Jak to, Jitko, že jste tak dlouho žila ve funkčním manželství?
SMUTNÁ
: Narodila jsem se jako vytoužená holčička po třech bratrech. Táta se mohl zbláznit radostí, nosila jsem šatičky, pořád mi strkali panenky, a já si chtěla hrát i s merkurem jako mnoho holčiček. Bráchové mě chránili, já je milovala. Oni mě naučili rozumět mužskému světu a mít ráda i ty vlastnosti, o kterých ženy obvykle říkají, že jsou příšerné. Mně připadaly skvělé. Moje manželství na tohle porozumění a obdiv k mužům navázalo. Byli jsme k sobě velmi slušní, málo jsme se hádali, hodně si pomáhali.

Vy jste, Petro, taky milovala muže.
BRAUNOVÁ
: Nic jsem nepředstírala. Moje vztahy s muži se nerozpadly kvůli ženám. Svůj život proto pokládám za bohatší. Když mi pár lidí napsalo, že homosexualita je hřích, farář mi řekl, že hřích je hebrejsky "minout cíl". My s Jitkou míříme naprosto přesně.







Nejčtenější

Jane Fondová (Cannes, 17. května 2015)
Představuji si, jak umřu. Smrti se nebojím, říká Jane Fondová

Americká herečka Jane Fondová (79) na svůj věk vypadá neuvěřitelně skvěle a vitálně. Filmová legenda však přiznala, že přemýšlí o smrti. A dodala, že se jí...  celý článek

Nakupování online je sice pohodlné, ale přináší i svá úskalí. Často si nemůžete...
Zklamaná zákaznice? Už nikdy. Ukážeme, jak předejít hororovým nákupům

Nemilá překvapení při nakupování zažil asi každý z nás. Rozlepenou podrážku či díru na svetru můžete v kamenném obchodě snadno odhalit. Co ale dělat, pokud si...  celý článek

Z Kary Robertsové se stala mořská víla, která má vlastní show, při které...
Z Američanky je profesionální mořská víla. Zbavila se tak mindráků

Američanka strávila přes 400 hodin výrobou kostýmu mořské víly. Díky rybímu ocasu může předvádět speciální podvodní show a splnit si sen. Jako podmořská bytost...  celý článek

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Další z rubriky

Chrissy Metzová na cenách Emmy (Los Angeles, 17. září 2017)
Užívejte si šaty, které si obléknete, říká korpulentní Chrissy Metzová

Americká seriálová herečka Chrissy Metzová (37) se na červeném koberci ráda předvádí v netradičních modelech. Kvůli svým kyprým tvarům si šaty nechává šít na...  celý článek

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Charlize Theronová, Ashley Juddová, Goldie Hawnová a Megan Foxová
Cesta k roli přes postel. Herečky promluvily o sexistickém Hollywoodu

Nechvalně proslulá hollywoodská praktika „obsazování rolí přes postel“ není mýtus. V posledních letech o svých zkušenostech se zvykem mocných filmových...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky
Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky

Nanést na pleť make-up tak, aby dokonale seděl? Pořádná alchymie. Beauty blogerky i obyčejné smrtelnice proto sahají k m... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.