Pomáhají Češi rádi?
Jsme velcí filantropové, i když se to nezdá. Sumy, které jsme schopni jako národ vybrat na veřejných sbírkách po menších částkách, jsou nevídané. Je evidentní, že lidé tady soucítí a že rádi podpoří někoho, kdo je v nouzi.
Bylo to tak i v době, kdy jste s charitativními projekty začínala?
Věnuji se nadačnímu fondu Happy Hearts Czech přes deset let a za tu dobu nastal znatelný posun k lepšímu. Ze začátku bylo složité lidi přesvědčit, že naše činnost má smysl. Dárci nechtěli být vidět, charita nebývala společensky vnímaná úplně pozitivně, postupně se úspěšní lidé přestali za své dobré skutky stydět. Podařilo se nám získat důvěru konzistentní prací a velkou transparentností. Hodně našich podporovatelů má totiž možnost jet do Nepálu, Mexika a dalších míst, na kterých pomáháme. Sami se tak mohou na vlastní kůži přesvědčit, co se s darovanými penězi děje.
Vždycky jsem měla jasno, že se nechci dostat do bodu, kdy přestanu mít zakázky. Měla jsem i jiné ambice než donekonečna plnit představy jiných lidí.