V Divadle Spejbla a Hurvínka pracuje jako dramaturgyně.
V které loutce z vašeho divadla se nejvíc poznáváte?
Vidím se hlavně v té ženské části, jak v bábince s jejím nutkavým perfekcionismem, tak ve snaživé Máničce. Ráda bych v sobě přivedla k životu Hurvínka s jeho životadárným zlobením a v dostatečné dávce i flegmatičnost Spejbla, ale nevím, jestli se mi to někdy povede.
VizitkaDenisa Kirschnerová (39) se narodila v Praze jako dcera Miloše Kirschnera a Heleny Štáchové. Vystudovala obor kulturologie na Filozofické fakultě UK v Praze, už při škole začala pracovat jako dramaturgyně v Divadle Spejbla a Hurvínka. Napsala čtyři knížky, je autorkou a spoluautorkou sedmi her, sedmi CD. Podílela se i na televizních scénářích pro ČT. Je svobodná, zadaná. |
Pro vás jsou ty loutky osudové. Kdyby nebyly, tak jste se nenarodila. Je to tak?
Jsem takový druhotný produkt Divadla Spejbla a Hurvínka, protože moji rodiče se v něm seznámili a pak si mě přivezli z jednoho zahraničního zájezdu. Lidé v divadle jsou pro mě druhá rodina, s některými se znám od dětství. A nakonec jsme se v něm sešli celá rodina – já tu začala pracovat jako dramaturgyně, přidal se i bratr Miki, který vystudoval FAMU.
Všichni v rodině se živíte jako umělci. Toužila jste někdy po jiné profesi?
Jako malá jsem chtěla dělat veterinu, ale strejda veterinář mi to rozmluvil. Vždycky jsem měla touhu psát. Když mi bylo kolem osmnácti, táta mě z legrace vyzval, ať zkusím něco napsat pro divadlo. Nikdy moc nestál o to, abychom se s Mikim věnovali kumštu, ale text se mu kupodivu líbil tak, že z něj vznikla moje první hra. Po pár letech, když se uvolnilo místo dramaturgyně, napadlo Martina Kláska, jehož hlasem promlouvá Hurvínek a Spejbl, jestli bych se toho neujala. Studovala jsem tehdy kulturologii na Karlově univerzitě, za sebou měla několik napsaných her a z té zodpovědnosti jsem měla strach. Ale nakonec jsem kývla, protože mám v sobě zvláštní puzení, že když mám z něčeho strach, tak se do toho vrhnu.
Čtěte v pondělí
Velký rozhovor si můžete přečíst v pondělním vydání magazínu Ona Dnes.
Jak profesoři a spolužáci na kulturologii mezi sebe přijali dceru slavného principála?
Já se o tom nešířila. Jeden kamarád až po letech zjistil, že jsem spojená se Spejblem a Hurvínkem, a byl z toho upřímně překvapený. Mnohem horší to bylo v první třídě.
Co se tam stalo?
Bohužel jsem natrefila na příliš horlivou paní učitelku, která mě hned první den vyvlekla na stupínek, abych se ostatním pochlubila, co dělají moji rodiče. Když jsem to řekla, ozvalo se třídou hlasité cha, cha, cha, děti na mě začaly pokřikovat, vysmívat se mi, získala jsem status mazánka. Škola, do které jsem se původně těšila, pro mě byla za trest, o čemž by mohla vyprávět mamka, která mě do ní den co den řvoucí vlekla. Později mi na popularitě nepřidalo ani to, že mi rodiče občas přivezli z cest něco na sebe.
2. března 2014 |
Spejbl slaví devadesátiny. S Hurvínkem se vrací do dejvického divadla (duben 2010).
