Poradna: Syn po nás chce peníze na školu. Já jsem pro a manžel proti

  11:02aktualizováno  11:02
Nemůžeme se s manželem dohodnout, jestli máme nebo nemáme přispět našemu osmnáctiletému synovi na jeho program. Já jsem pro, manžel je proti. Čtenářka Jitka poslala dotaz do rodinné poradny.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Poslední dobou se s manželem nemůžeme dohodnout, jak postupovat ohledně výchovy našeho osmnáctiletého syna. Letos úspěšně maturoval a hlásil se na několik vysokých škol, ale zatím to vypadá, že mu štěstí nepřálo. Může to samozřejmě vyjít i na odvolání, ale nechce s tím počítat a začal si vymýšlet program. Rád by vysokou školu zkusil i příští rok, hlásil se na docela těžké obory, takže není nereálné, že by se dostal teprve napodruhé. Jenže jak strávit ten plonkový rok?

Rodinná poradna

Trápí vás obtíže při výchově dětí? Ocitla se vaše rodina v těžké sociální situaci a nevíte, jak z ní ven a kdo vám může pomoci? Dotazy posílejte na ona@idnes.cz s heslem Rodinná poradna. Vaše příběhy budou zpracovány redakcí a zodpovězeny. Je možné je anonymizovat.

Syn by rád cestoval, ale protože nemá žádné peníze a z letní brigády taky moc nezbohatne, většinu peněz obratem utratí. Vymyslel si, že by mohl jet někam jako dobrovolník, za práci jim zaplatí stravu a ubytování, ale stejně by si musel zaplatit cestu a kapesné. Rád by si taky udělal jazykový kurz zakončený mezinárodní zkouškou, buď u nás, nebo ještě lépe v zahraničí. To ale samozřejmě taky stojí spoustu peněz. A nás požádal, abychom mu na to přispěli.

Manžel je zásadně proti a chce, aby syn v případě nepřijetí šel do práce a platil si své výdaje sám. Já jsem ale ráda, že chce studovat a bojím se, že pokud začne sám vydělávat někde v kanceláři, bude se mu ke studiím a životu bez vlastního příjmu vracet těžko.

S manželem se na tom nemůžeme vůbec dohodnout. On je kategoricky proti, já navrhuji část mu zaplatit a část by si zaplatit třeba z té brigády, mohl by si pak najít i další. Třeba bychom takto zaplatili i pár měsíců studia v zahraničí, která by mu mohla dát do života hodně, tam by se opravdu osamostatnil a musel by žít na vlastní pěst. Manžel ale namítá, že pokud nestuduje, musí vydělávat a jinak se prý zodpovědnosti nenaučí. A škola podle něj není v dnešní době už dávno tak důležitá, jak si já myslím.

Nevím, co mám dělat. Synova budoucnost je pro mě velmi důležitá a nevím, jak pohnout s manželovou beraní povahou.

Prosím poraďte

Jitka

Odpověď odborníka:

Dobrý den, Jitko, zdá se, že univerzální rada neexistuje a že jde spíše o to, abyste se v rozhodnutí sladila se svým mužem a taktéž se synem. Protože u dospělého syna, který se nedostal na vysokou školu, je možné najít i spoustu alternativních možností, o kterých zde nepíšete.

PhDr. Katřina Siveková Křižáková, psycholožka a rodinná terapeutka

PhDr. Kateřina Siveková Křižáková, psycholožka a rodinná terapeutka

Doporučuji podívat se ve svém okolí a nechat se inspirovat podobnými situacemi a zkušenostmi jiných rodin a to jak dobrými, tak i těmi které hodnotíte jako nevhodné či škodlivé. Pak tyto alternativy dejte dohromady. Nepochybně ve vašem rozhodování bude hrát roli i finanční limit vaší rodiny, protože dělá jasný strop toho, kam jít nemůžete. Takže vlastně jednu hranici máte danou. Prozkoumejte při diskusi nad nasbíranými zkušenostmi jiných rodin hlouběji vaše obavy, které máte u rozhodování, co se synem. Píšete také o zodpovědnosti syna, kterou vyzdvihuje manžel, o vašich obavách. Podívejte se s manželem ještě dále, jak zodpovědnost každý vnímáte, jak se může u syna projevit jinak než třeba zaměstnáním, jestli je možné najít jiný úhel pohledu. Zajímavé je, jak popisujete, že z brigády syn nezbohatne a stejně peníze obratem utratí. Není úplně zřejmé, jestli je schopný peníze šetřit, nebo to skutečně neumí. Těžko nyní posoudit, jestli za vaším pohledem není velká snaha syna chránit a přes míru ho podporovat.

Navzájem o všech výše zmíněných tématech hovořte mezi sebou, možná se vám lépe povede chápat vaše pohledy a může to napomoci přiklonit se k jednomu z nich. Určitě k tomu syna přiberte.

A v řadě poslední – onálepkování „plonkového“ roku je zavádějící. Nepochybně půjde o rok plný zkušeností, i když nyní ještě není jasné, o jaké půjde. A půjde o zkušenosti nejenom vašeho syna, ale i vás rodičů.

PhDr. Kateřina Siveková, psychoterapeutka centra Modré dveře

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Jsi prase, kráva a smrdíš, dozvěděla se ve Výměně manželek mladá maminka

Tereza s Eliškou a Marek bydlí v ostravském bytě.

Tereze vadí, že na ni ani na její dvouletou dceru Elišku nemá přítel Marek čas. Po práci jde do posilovny, pak přijde a...

Trhám si vlasy a ochlupení, protože mi to dělá dobře, říká nemocná žena

Sara si říká Miss Swirl a propaguje svůj příběh, aby dodala odvahu a sebevědomí...

Osmadvacetiletá Sara Meucii z Itálie trpí poruchou zvanou trichotilománie. Kvůli ní si neustále vytrhává vlasy a...



Kvůli extrémní chuti k jídlu váží roční holčička čtyřiadvacet kilo

Chahat Kumarová váží stejně jako desetileté dítě. A to jí ještě není ani rok a...

Chahat Kumarová z Indie váží v pouhých šestnácti měsících neuvěřitelných čtyřiadvacet kilogramů. Rodiče stále netuší,...

Příběh Jaroslava: Svatba, nebo rozchod. Nedokážu se rozhodnout

Vztah lze udržet, jen stojí-li o to oba partneři (ilustrační snímek)

V životě by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy si nebudu vědět rady s vlastním životem. A zápletky typu „ona...

OBRAZEM: Třiašedesátiletá žena chtěla vypadat na pětadvacet. Povedlo se?

Jekaterina Tereškovič Gauguin Solntcev

Manželka ruského moderátora Gauguina Solnceva by mohla být jeho matkou. Dělí je od sebe šestadvacet let....

Další z rubriky

Její sedmnáctiletý přítel má alergii na latex, tak v patnácti porodila

Patnáctiletá Katka a sedmnáctiletý Tomáš

Kateřina, které je teprve patnáct let, porodila v plzeňské porodnici za asistence své maminky a svého dojatého...

Velká dávka emocí, nastávající maminka na vozíčku i fotbal v porodnici

Lucie a Ladislav

Plzeňská porodnice byla svědkem jednoho z nejdojemnějších příběhů z cyklu Malé lásky. Hendikepované Lucii a jejímu...

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...



Najdete na iDNES.cz