Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Kateřiny Novotné

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Uspávání dětí
Dobrý večer Katka,
mám dcéru, ktorá bude mať za pár mesiacov 4 roky, do 3 rokov bola kojená, spala/stále spí s nami v posteli. Večer ju uspávam, lebo sama v izbe nechce byť, dokonca nevydrží v izbe ani 2 minúty, kým idem na WC, hneď beží za mnou. Večer jej trvá aj 1,5h kým zaspí, väčšinou to končí tak, že zaspím pri aj ja, zobudíme sa ráno. V lete sa nám má narodiť ďalšie dieťa, netuším, ako to budem zvádať, manžel sa mi snaží pomáhať ako sa dá, ale keď som ja doma, neexistuje, aby dcéra šla spať s ním. Doteraz som spoločné spanie veľmi neriešila, a brala som to tak, že možno sa všetko porieši samé, keď sa drobec narodí, že sa to nejak samé utrasie, ale celá rodina na mňa tlačí, že mám s dcérou dačo robiť, naučiť ju spať samú, preto mi to čoraz viac "chodí po rozume" a začínam sa báť, ako to všetko zvládnem/zvládneme. Prosím Vás, aký je Váš názor, skúsenosť, riešiť to dajak, či nechať plynúť?? prečítala som aj literatúru, ako dieťa naučiť spať, ale neviem dieťa nechať plakať, dakujem - otázka upravena poradcem
Jana
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Jano,


gratuluji k „drobcovi“. Dovolím si začít o konce vašeho dotazu. Od přístupu – nechat dítě vyplakat se v dnešní době značně ustupuje. Už víme, že nechat dítě vyplakat není ta nejlepší cesta pro rozvoj jeho osobnosti a sebevztahu. Ony ty děti za čas fakt přestanou plakat, fakt se to naučí, ale proto, že to vzdají. V kojeňáku taky přestanou plakat – vědí, že je to zbytečné, že nikdo nepřijde. Ale s tím, že nejsou dost dobré se pak perou celý život.


Váš kontaktní přístup k výchově lze rozšířit o domlouvání se s dcerou. Začít jí říkat a pojmenovávat vaše potřeby. Potřebuji si dojít na WC – ráda bych tam šla sama. Můžeš prosím počkat v pokoji? Co potřebuješ k tomu, abys… to zvládla … xy. Nevím v kolik hodin uspáváte dceru, ale 1,5 hodiny je docela dlouho. Nebylo by pro všechny lepší, kdyby chodila spát o hodinu později?


Většinou to opravdu funguje tak, že se situace narozením dalšího dítěte změní. Stačí začít popisovat vaše potřeby dceři. Potřebuji teď přebalit miminko, chceš jít s námi? Chceš se dívat? Potřebuji teď nakojit miminko, uspat miminko… nabízet možnost se připojit, nenutit pomáhat a starat se. Potom si spolu budeme hrát, jo?


Zůstávejte věrná své intuici, tak jak dnes přistupujete k dceři. Zůstaňte napojená na dceru, její a vaše potřeby a všechno bude v pohodě. Když vy budete v pohodě, děti budou v pohodě. Chápu, že nepodlehnout tlaku dobrý rad okolí či rodiny je těžké, ale my se v tom pak necítíme, když jdeme proti svým osobním přesvědčením a nastavením a ztrácíme pak svoji rodičovskou jistotu. Což se pak odráží na děti. Takže pokud bych se mohla – tak jak nad tím přemýšlíte, tak jak k tomu dnes přistupujete – dělejte to dál. Drobec co bude potřebovat si zařídí – to oni zase umí.


Přeji vše dobré, především hodně zdraví a ještě jednou moc gratuluji.

Srdečně, Katka Novotná, akademie rodičovství