Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rodičovská poradna Kateřiny Novotné

Poradna

ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Poraďte se s Kateřinou Novotnou, spoluzakladatelkou Akademie rodičovství , lektorkou a autorkou kurzů pro rodiče a dospívající děti. V soukromé praxi řeší problémy s výchovou dětí a pomáhá nastartovat změny v rodinách – aby se jim spolu dobře žilo. Když se zrovna nevěnuje své rodině, superviduje případy svých kolegů terapeutů, koučů i asistentek v domově pro mentálně postižené.

Nejvíce se ptáte

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Poruchy přijmu potravy
Dobrý den, dcerka(3 roky) začala od září chodit do školky. Bohužel to každý den provází velký pláč.Pláče i během dne ve školce Teď ještě přestala ráno snídat a ve školce toho podle paní učitelky také moc nesní.Já chodím už rok na 6 hodin do práce. Do teď byla dcerka doma s babičkou a chtěla by s ní být doma dál.Přemýšlím o tom, že třeba nástup do školky o půl roku odložíme a budeme doufat, že pak bude situace lepší. Prosím, poradíte mi.
Eva
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Evo,


děkuji za váš dotaz. Z toho, jak situaci popisujete to vypadá, že dcera ještě na nástup do školky nebyla připravená. Pokud je to možné, pomohlo by, kdyby chodila do školky maximálně na 2 dopoledne a po obědě domů a 3 dny byla doma s babičkou.


Co je ale opravdu důležité je dceru připravovat na školku a povídat si s ní to tom a otužovat.


Celou situaci jí vysvětlit – že slyšíte, že pláče, že říká, že chce být doma s babičkou a jste moc ráda, když si s vámi povídá, že vám vše říká. A že navrhujete, že bude ještě doma a bude se na návrat do školky připravovat. A zase se jí ptát – co potřebuješ, abys to ve školce zvládla?

Prostě záleží, jaké máte možnosti to nakombinovat, ale důležité je povídat si o tom s dcerou. Je užitečné pro budoucnost vytvořit vzorec – slyším, že máš nějaké potřeby/strach a snažíš se mi je říci. Jsem za to ráda. Poslouchám tě, jsem tady pro tebe (tím zajistíte potřebu bezpečí). Pojď vymyslíme spolu jak to zvládneme a budeme na tom „pracovat“.


Celkově dceru otužovat. Pokud chce někam lézt – ať leze a povzbuzovat jí a fandit, že to zvládne. Chce lézt na strom – super – ať leze, chce lézt na prolézačky, ať leze. Chce si sama nadat oběd – ať si nadná. Chce krájet ostrým nožem zeleninu k obědu – ať krájí. Ať jí babička během dne co nejvíce povzbuzuje ve všem, na co si dcera troufá. Ať strach o vnučku zkouší minimalizovat.


Přeji vám i celé vaší rodině hodně zdraví.

Srdečně, Katka
Poruchy přijmu potravy
Dobrý den Katko,
moje tříletá dcerka od 1,5 roku, kdy na víkendy začala jezdit k otci, nerada jí. Nejspíše jí vše znechutil starší bráška. Zhoršuje se to, nejí už skoro nic. A ve školce kam začala chodit už v červnu, nejí ani nepije vůbec. Nevím, jak to řešit.
Děkuji Lenka
Lenka
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Lenko,


děkuji za váš dotaz. Můžeme diskutovat co znamená „nejí už skoro nic“ a  nebo jestli jí málo nebo jen pár vybraných potravin (suchý rohlík a rýže).  Co tedy jí a kolik toho sní a vypije za den a zda není ohrožena na životě. To nechávám vzhledem k množství informací, co mám na posouzení vašem a pediatrovi. Pokud by situace ohrožovala její život – je třeba řešit s lékaři.


Netuším, v jaké jste životní situaci a jaké máte možnosti a jak funguje komunikace mezi vámi a otcem, jaký mezi sebou s otcem máte vztah (takhle malé děti kopírují vztah svých rodičů), je zde možnost, že dcera nebyla připravená na změny, které popisujete. Zkuste prosím zvážit vaše možnosti a vytvořit dceři bezpečné prostředí, aby se mohla pomalu a jistě od vás odpoutávat až na to bude vývojově připravena. Doporučila bych dosytit dceru. A to vámi, vaší láskou, bezpečnou náručí. Společnou hrou, čtením a zpíváním, hlazením, mazlením, masážemi, blbinkováním, lechtáním, válením se spolu.


Držím moc palce a věřím, že to zvládnete. Srdečně, Katka

Poruchy přijmu potravy
Dobrý den,
máme 16,5 letou dceru, šikovnou, s výborným prospěchem ve škole, ale bohužel začala mít problémy s příjmem potravy. Běhali jsme různě po doktorech, začala chodit k psychologovi, ale zatím bez viditelného výsledku. Nepodařilo se zatím ani najít příčinu problému. Jsme z toho zoufalí. Když s ní mluvíme, tak z toho vyplývá, že si nevěří, má malou sebedůvěru a sebevědomí. Přitom ale nemá vůbec důvod. Je moc hezká, šikovná, zručná, chytrá. Nějak nevíme, jak k ní teď přistupovat, abychom jí pomohli. Vždy byla taková veselá a teď je spíš taková smutná a vše se jí dotýká a nemá daleko k pláči. Poraďte prosím, jestli by to mohla být příčina jejího problému, jak pomoci zvýšit její sebevědomí. Hledáme pomoc, kde se dá. Děkuji moc za každou radu i Váš čas.
Lenka
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Lenko,


potýkáte se s velikou starostí. Obecně lze říci, že nejde najít jednu příčinu, tu odstranit a vše bude v pořádku. Celá situace se nějakou dobu vyvíjela a je mnoho příčin, situací dohromady zamotaných v čase – nejde jednu z nich vypíchnout a tu označit za příčinu.


Píšete, že dcera nemá důvod si nevěřit – ale přesto ona to tak cítí. Klíčové je, jak ona vnímá sebe, jak o sobě přemýšlí, jaký si ona utvořila filtr a na přijímání informací a vjemů z vnějšího světa, jak moc potřebuje mít svůj život a sebe pod sebekontrolou. Nepíšete konkrétně jaký typ nemoci dcera má, ale obecně lze říci, že tato nemoc je věrný společník, špatný rádce, který sedí na rameni a hučí do člověka tak dlouho, až jeho hlas nerozlišíte od toho svého. Je to neustálý boj sama se sebou.


Mé doporučení je nehledat příčinu – ale řešení dané situace. A to řešení musí hledat dcera. Vy ji v tom můžete podporovat. Mé doporučení je najít odborníka, který má s touto nemocí zkušenosti – nevím odkud jste – ale když mi napíšete lokalitu mohou vám dát doporučení na kolegy ve vašem regionu.


Zní to hrozně, ale když jste v područí PPP, jakákoliv snaha a podpora rodičů, ani sebevětší výčitky a nátlak situaci nevyřeší. Například klienti z anorexií popisují, že racionálně rozumí, že mají jíst, ale nejde to – je to jako když máte fobii z pavouků a máte si jít s nimi hrát. To nejde snadno zvládnout a zároveň ani argumenty typu – pavouci jsou fajn, ti ti neublíží pohlaď si ho nefungují. „Když cítíte, že se vám všechno vymyká z rukou, je snadné kontrolovat aspoň to, co kontrolovat můžete. A tím je právě jídlo. Ten pocit, že si dokážete odepřít, že se stavíte proti nejzákladnější lidské potřebě, že odoláváte hladu, ten pocit, že perfektně ovládáte svůj život je právě to, co je na téhle nemoci pro pacienty tak přitažlivé. Jenomže ten pocit je iluze.“ A s tím je třeba pracovat.


Držím vám moc palce a znovu se nabízím s doporučením na odborníky, kteří s touto nemocí mají zkušenost, pokud mi pošlete lokalitu – klidně na email zde.


Srdečně, Katka






mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.