Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Kateřiny Novotné

Poradna

ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Poraďte se s Kateřinou Novotnou, spoluzakladatelkou Akademie rodičovství , lektorkou a autorkou kurzů pro rodiče a dospívající děti. V soukromé praxi řeší problémy s výchovou dětí a pomáhá nastartovat změny v rodinách – aby se jim spolu dobře žilo. Když se zrovna nevěnuje své rodině, superviduje případy svých kolegů terapeutů, koučů i asistentek v domově pro mentálně postižené.

Nejvíce se ptáte

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Děti terčem urážek/šikana
Mám toho plné zuby.mam pocit .že nejlépe by bylo dceru vysadit ze školky a začít s ní chodit víc mezi děti.coz teď když je zázrak.ze vydrží ve školce 5 dní a je nemocná .nejde.
Samo se to nezlomí.a taky nevím co ji mám říct.proc si s ní děti nechtějí hrát?a co jí má říct .když ji boji?co myslíte dělat?říkám jí .aby je byla také.co prosím s tím vším?
Vera pokračování
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...
Dobrý den Věro, odpověď jsem připojila k první části vašeho dotazu. Děkuji. K. 
Děti terčem urážek/šikana
Dobrý den,mám 5 letou dceru,která v září poprvé nastoupila do školky.neustale je nemocná.tyden školka ,víc .jak týden doma.ma neustále kasel a často chodí čůrat,což je psychického původu.byla jsem s ní v listopadu u psycholožky.to nám nějak nepomohlo.znama lékařka doporučila na rok vysadit ze školky.ze není absolutně na ni zralá.mala ,když jde do školky pláče.ve školce ji za to učitelka vynadá.ucitelka na děti křičí běžně to vidím .když do školky jdu.male to vadí.rano tam dceru předám učitelce.dcera tam stojí a vůbec se nezapojí .učitelka ji tam tak nechá stát.deti si s ní hrát nechtějí a dokonce ji začínají bit.myslela jsem si ,že když učitelka ví o problému.ze se dcera boji děti.ze nějak se svou zkušenosti pomůže začlenit se do kolektivu.a ted co stín vším? Vysadit ze školky? Dát jí od září do jiné školky.kde by byly i menší děti,nejenom předškoláci?lékařka mi řekla ,že jsem nedala na její řadu dceru na rok vysadit ze školky.ze by dozrála.tak ať se nedivím.ze je takhle nemocná.
Vera
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Věro,


děkuji za váš dotaz. Přemýšlím nad tím, jak tomu vašemu zlatíčku pomoci. Nevím, jestli všechno zvládneme takto písemně, ale zkusím vám nabídnout pár tipů co s danou situací.


Slyšela jste, nebo setkala jste se někdy s tvrzením, že nemoci malých dětí (udává se věk 6 let) jsou nemoci rodičů (rodiny)? Mě osobně to velmi sedí. Zkuste se zamyslet nad tím, co by mohla dcera v sobě dusit, proč má nízkou sebeúctu, proč si nevěří.  Z čeho pláče a nemůže plakat? S něčím se trápí a nemůže to říci – co by to mohlo být? Co potřebuje, aby se cítila milovaná a v bezpečí?


Že malá pláče ráno, když jde do školky může odrážet vaši nejistotu, jestli do té školky má chodit nebo nemá. Tím, že vy v tom nemáte jasno – dcera to vycítí a pak má sama mnohem větší zmatek než-li vy.


Učitelka ve školce za ní věci neřeší – což může být dobře. Čím více by řešila situaci za dceru a nutila ostatní děti si s ní hrát, pokud by „zašla za roh“, ostatní děti by mohly být na dceru mnohem více agresivní. Navíc by tím říkala, že dcera není schopná situaci zvládnout sama a musí to udělat za ní učitelka. Tím by ještě více nížila sebevědomí dceři…atd.  Cesta, jak z toho ven je pomoci dceři situaci zvládnout, ne vinit učitelku.


Nabízím kroky jak na to:

1.       Rozhodnout se zda-li do školy ano či ne. Dceru neznám – ale obvykle v 5 letech chodit do školky děti zvládnou. Změna školky nepomůže. Vymění se kulisy, ale problém zůstane. Pokud budete chtít mohu se setkat s vámi a s dcerou a můžeme to společně probrat, pokud vám Praha vyhovuje.

2.       Zpomalte doma. Zkuste dát dceři čas vyslovit co jí trápí. Netlačte na ní, ale ptejte se a zajímejte. Hodně pozorujte. Někdy pomáhá na pár dní minimálně mluvit a jen se dívat a být s dcerou.

3.       Ptejte se jí co by jí pomohlo? Co by chtěla?

4.       Velmi důležité bude posilovat sebeúctu a sebevědomí vaší dcery. Mazlete se, šušnějte se, blbínkujte. Dívejte se spolu na pohádky. Dělejte s ní, co jí baví. Dejte jí něco doma na starosti– třeba zalévání květin, výměnu toaletního papíru – cokoliv z domácích prací co bude chtít dělat (a je jedno, že vy si myslíte, že je na to malá), když bude chtít mýt koupelnu, ať jí myje – smyslem není luxusně umytá koupelna, ale pocit důležitosti vaší dcery, aby si zažila, že je součástí rodiny a zvýšilo se jí sebevědomí.

5.       Proveďte jí procesem ve školce. Např.: Až ráno přijdeš do školky, co budeš dělat? Půjdeš si kreslit nebo si hrát s panenkami? A když si budeš chtít hrát s Pepíčkem co mu řekneš? A co budeš dělat když řekne ne?

6.       Netuším, co znamená, že jí děti bijí – ale opět – jak si umí dcera nastavovat hranice a postarat se o sebe, aniž by druhé bila? Takže jí pomozte natrénovat si situaci – když tě Pepík strčí řekni mu: Nedělej to prosím, je mi to nepříjemné. Trénujte to doma, ať má možnost to říci i vám, když jí něco vadí.


Chápu, že toho máte plné zuby. Zkuste ještě chvíli vydržet a co nejvíce ujistit dceru v tom, že je milovaná, v bezpečí a že to spolu zvládnete. Že tady jste pro ní a vždycky budete. Že je báječná, už jenom tím, že je. Jste báječná máma a máte super dceru – spolu to holky zvládnete. Držím palce a kdyby cokoliv – pište, volejte, přijďte do poradny…něco vymyslíme.


Hlavně, ať jste zdravé. Srdečně, Katka Novotná, akademie rodičovství.

 

 

 

 

Děti terčem urážek/šikana
dobrý den, dcera 8 let, druhá třída je šikanována spolužačkou. Říká jí neustále jak je tlustá, vyčleňuje ji z kolektivu, šíří o ní nepravdy, že je dcerka zlá, že naopak má dcerka fyzicky ubližuje jí. Vím, protože syn, který ted začal chodit do 1. třídy mi sdělil, že mu tato dívka vykládala, jak jí naše Danielka několikrát doškrábala až do krve..., což se nikdy nestalo. Aspon o ničem neví ani družinářka ani učitelka. Dcera je jinak průbojná, soutěživá s bratrem se dokáže handrkovat a dokonce poprat. Ale ve škole jen mlčí, nic neřekne a pak mi doma brečí. Třídní učitelku jsem informavala, ale děje se vždy v nepřítomnoti dospělých. Nevím jak zvednout dceři sebevědomí, aby se dokázala sama hájit. Začalo již v minulém školním roce, dcera mi řekla teprve předevčírem. Myslím, že se chce každému zavděčit, aby si našla kamarádky, protože má pocit, že s ní nikdo nekamarádí.
Andrea S.
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Andreo,


děkuji za váš dotaz a důvěru. Charakteristickým znakem šikany je, že se odehrává skrytě nikoliv před svědky. To ale nemůže být argument pro učitele a školu tento problém neřešit! Navíc přesně jak popisujete je pro šikanované děti obtížné se svěřit. Důvodem je strach z eskalace násilí, prožitek ponížení, strach ze ztráty přátelství nebo paradoxní pocit viny.


Pedagogičtí pracovníci stejně jako ředitel školy nesou odpovědnost za chování žáků probíhající během výuky, ale i o přestávkách, jinak řečeno mají odpovědnost po celou dobu, kdy je žák svěřen jejich dočasnému dozoru (od vstupu do školy až po její opuštění, ale např. i při různých výletech, exkurzích apod.). Pokud je tedy šikana páchána v tomto období, pak je na místě odpovědnost příslušných pedagogických pracovníků za ní.


Takže jste postupovala správně, když jste se obrátila na učitele. Důležité je pořídit ze schůzky písemný zápis. Pokud učitel odmítá s vámi problém řešit, další instancí je ředitel školy, výchovný poradce, školní psycholog. Přímo povinnost preventivně působit a řešit šikanování je stanovena v Metodickém pokynu MŠMT (číslo myslím je 28 275/200-22, což navazuje na další pokyny o řešení sociálně patologických jevů ve škole).


Z vašeho pohledu


Dceru lze oceňovat (líbí se mi, ……, všimla jsem si, ………zaujalo mě, když…………..) a být s ní – užívat si spolu, hrát si a mazlit se a vytvářet situace ve kterých může uspět – aby si zvýšila sebevědomí. V čem je dobrá, co jí jde a tyto aktivity posilovat. Hezky zpívá nebo kreslí nebo dělá nějaký sport nebo doma s něčím pomáhá (má nějakou činnost na zodpovědnost). Nechte jí dělat věci, které zvládne – dojít na nákup, dejte jí na starosti myčku, nakrájet zeleninu k večeři, umožněte ji rozhodovat o tom, co budete dělat o víkendu. Nechte jí dělat chyby a dopadnout přirozené důsledky, které bude muset vyřešit. Zaveďte doma rodinnou radu. Jak na to najdete zde.


Povídejte si s ní o tom, co v daných situacích má dělat. Například – když ti bude spolužačka říkat, že jsi tlustá, tak ty jí můžeš říci (a nabídněte dceři 2-3 varianty). Smyslem je, aby si dcera vybrala nějakou z variant a mohla jí v reálné situaci použít.


-          1.Můžeš jí ignorovat…“OK…“ a odejít od ní.

-          2. Můžeš to brát s humorem…“nezáviď“ a odejít od ní

-          3. Ti, kdo druhým ubližují, mají svoje vlastní problémy ….“nemáš ňáký problém. Chceš pomoct?!


Dcery se můžete ptát na vztahy ve třídě, zmapovat okruh kamarádů, se kterými vaše dítě umí či neumí, chce či nechce vycházet:
• S kým ráda chodíš ven?
• S kým se ti dobře spolupracuje, když máš něco dělat ve dvojicích nebo ve skupině?
• S kým budeš letos na pokoji, až pojedete na školu v přírodě? Proč?


Ptejte se i na její postavení ve třídě:
• Co máš ve třídě na starost?
• S čím umíš poradit nebo pomoci? Komu pomáháš?
• O co spolužáci přijdou, když s nimi nepojedeš na školu v přírodě?
• Čeho je v třídě méně nebo více, když tam nejsi? Jak si to vysvětluješ?

Otázky míří k poznání, jak dcera nahlíží na svou roli v kolektivu a jak si sama sebe cení. Samozřejmým základem takových rozhovorů je vzájemná důvěra. Přestože chcete znát odpovědi, s otázkami netlačte. Upřímný a důvěrný vztah je důležitější než znalost konkrétní sumy informací.


Na webových stánkách Akademie rodičovství si můžete stáhnout celý ebook na téma šikana zdarma, pokud by vás zajímaly další informace.


Držím palce.

Srdečně, Katka

 

Děti terčem urážek/šikana
Dobrý den,
syn 8 let je ve třetí třídě, je velmi akční a hodně kamarádský, nemá problémy se bavit s malými, stejně starými, ale i staršími dětmi. Poslední dobou, ale chodí, že mu děti ve třídě říkají, že je hloupí, a některé děti jsou mezi nimi i děvčata, že mu smrdí z pusy. Kamarádi ubyli a většinou je sám, a to i ve družině. Do družiny chodí jen z toho důvodu, že má kroužky. Hloupí není, je chytrý, šikovný. Nevím, jestli v tom nemůže mít prsty třeba i třídní učitelka, nemá jí moc rád, je hodně přísná. Snažím se mu v tom pomoct, měla jsem jako dítě stejné problémy. Prosím, jak mu můžu pomoci? Mám to nějak konzultoval s učitelkou či výchovnou poradkyní?
Kristýna
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Kristýno,


děkuji za váš dotaz. Z vašeho dotazu mám dojem, že máte se synem velmi hezký otevřený vztah a že za vámi může přijít a svěřit se. To je báječný základ. 


Hranice, která odděluje zlobení a týrání, je velmi tenká. Za šikanu nepovažujeme škádlení nebo incident, který se odehrává jednorázově mezi stejně silnými jedinci, tzn. v situaci, v níž chybí nepoměr sil. Účelem chování nebylo druhého ponížit, ale udělat si legraci nebo projevit náklonnost.  V případě, že šlo o legraci tak se situace může za chvíli změnit a budou si dělat tuto legraci (ať se nám může zdát sebevíce pitomá a ošklivá) zase z někoho jiného.


Mé doporučení je promluvte si se synem (základem pro takový rozhovor je důvěra a tu vypadá, že máte). Zkuste zjistit vztahy ve třídě. Zmapujte okruh kamarádů, se kterými váš syn umí či neumí, chce či nechce vycházet. Otázky typu:

·        S kým rád chodíš ven?

·        S kým se ti dobře spolupracuje, když máš něco dělat ve dvojicích nebo ve skupině?

·        S kým budeš letos na pokoji, až pojedete na školu v přírodě? Proč?

·        Ptejte se i na jeho postavení ve třídě:

·        Co máš ve třídě na starost?

·        S čím umíš poradit nebo pomoci? Komu pomáháš?

·        O co spolužáci přijdou, když s nimi nepojedeš na školu v přírodě?


Otázky míří k poznání, jak syn nahlíží na svoji roli v kolektivu a jak si sám sebe cení. Z takových odpovědí, již lépe poznáte, co se děje ve třídě a jak nejlépe synovi pomoci. 


Pokud budete mít podezření na šikanu obraťte se na třídní učitelku. Promluvte si s ní o svých obavách, ptejte se na její názor na šikanu a nebojte se s ní spolupracovat. Je to Váš spojenec. Pokud by spolupráce nefungovala můžete se následně obrátit i na ředitele školy, protože – pedagogičtí pracovníci stejně jako ředitel školy nesou odpovědnost za chování žáků probíhající během výuky, ale i o přestávkách, jinak řečeno mají odpovědnost po celou dobu, kdy je žák svěřen jejich dočasnému dozoru (od vstupu do školy až po její opuštění, ale např. i při různých výletech, exkurzích apod.). Pokud je tedy šikana páchána v tomto období, pak je na místě odpovědnost příslušných pedagogických pracovníků za ní.


Doufám, že vše bude v pořádku a syn si zase bude užívat fajn dětství s kamarády ve škole, resp. družině. Pokud budete mít ještě další dotazy – jsem vám k dispozici.


Srdečně, Katka
Děti terčem urážek/šikana
Dobrý den,prosím o radu,jak poradit synovi v případě,že je terčem urážek od dětí kvůli své váze (tlusťochu atd.). Je mu 9 let,do 7 let byl hubené dítě,s přechodem na ZŠ se jeho váha začala zvyšovat,je hodně vysoký a dost zesílil. Upravili jsme jídelníček,cvičíme...jak mu pomoci s psychikou,než shodí přebytečná kila?Děkuji za odpověď.
Jana
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Jano, děkuji za váš dotaz. Velmi mě zaujalo jak komplexně o celé situaci přemýšlíte. Dovolím si tedy připojit i pár mých nápadů a myšlenek a věřím, že si s problémem pak snadněji poradíte.


První třída je pro děti opravdu náročná. Píšete, že se synova váha začala zvyšovat přechodem na ZŠ (nestalo se v té době ještě něco jiného?). Tloušťka obecně symbolizuje obranu vůči vnějšímu světu. Může znamenat potřebu ochrany před ublížením, podceňováním, kritikou, zneužitím a urážkami…atd. Pokud by tomu tak mohlo být, pak urážky od dětí jen podporují to, že je synovi ubližováno a s váhou můžete „bojovat“ docela dlouho.


Myslím, že synovi by pomohlo zvýšit jeho sebevědomí a sebeúctu. Posílit jeho vědomí, že je fajn kluk a že jej máte ráda/máte rádi a že situace zvládne řešit. Posilujte aktivity, při kterých se synovi daří (ať zažívá úspěch), předejte mu zodpovědnost za domácí práce, spolurozhodování v rodině (aby pocítil sebedůležitost). Oceňujte jej (vidím, slyším, líbí se mi, že…..) – vidím, žes vyskládal myčku…, všimla jsem si že ses učil slovíčka na zítra, jak to šlo…apod. Tím, že se bude vnitřně cítit „silný“ – bude si věřit přestane být terčem posměchů.


V případě, že by se již jednalo o šikanu je třeba situaci řešit s učitelem. Pokud je šikana doprovázena kyberšikanou, zkuste získat kopie zpráv, SMS nebo screenshoty stránek. Ze schůzky s třídním učitelem chtějte písemný zápis. Učitel je povinen vaše oznámení přijmout a ohlásit vedení školy, se kterým se domluví na dalším postupu. Pokud máte podezření na trestný čin, obraťte se na Policii ČR. Případně si na našich webových stránkách můžete stáhnout celý eBook na toto téma zdarma.


Určitě za syna neřešte jeho problém ve škole – mohl by se utvrdit více v tom, že je „slabý“, že situaci nezvládne a že i vy o něm takto přemýšlíte a musíte za něj jeho problémy řešit.  Nemluvte s agresorem/agresory.


Pokud od vás chce radu, nápad – přijde za vámi a říká mami potřebuji pomoc – co mám říct ve škole klukům, když… je to jiná situace než v předchozím případě. Tím, že si syn říká o pomoc projevuje velkou vnitřní sílu a snahu situaci řešit. Tady je naopak rada namístě. Obecně platí, že debaty s agresory nikam nevedou. Ideální je jasně a důrazně (sebejistě) říci klukům NE na jejich chování a nadále agresory ignorovat.


Pokud budete chtít ještě něco probrat jsem vám k dispozici. Mějte se krásně, přeji vám i celé vaší rodině hodně zdraví.

Srdečně, Katka






mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.