Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rodičovská poradna Kateřiny Novotné

Poradna

ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Poraďte se s Kateřinou Novotnou, spoluzakladatelkou Akademie rodičovství , lektorkou a autorkou kurzů pro rodiče a dospívající děti. V soukromé praxi řeší problémy s výchovou dětí a pomáhá nastartovat změny v rodinách – aby se jim spolu dobře žilo. Když se zrovna nevěnuje své rodině, superviduje případy svých kolegů terapeutů, koučů i asistentek v domově pro mentálně postižené.

Nejvíce se ptáte

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Návykové látky v rodině
Dobrý den, mám 17 letého vnuka, s kterým máme pěkný vztah. Je s mamkou sám a tak jsme ho měly jako ve střídavé péči. Měl tedy klíče od mého bytu. . Teď je na střední kterou si vybral (konzervatoř) a tak se změnil, což by nebylo nic divného. Začal kouřit nevím jestli v tom není i marihuana, ale začínají se mi ztrácet peníze. Dříve jsem si nebyla jistá, tak jsem to neřešila. Ale teď ano a nejedná se o malé částky. Tak jsme si promluvili, ale on to popírá, že si dovede peníze vydělat ( u otce ). Brání se, že ať řekne pravdu nebo lež, stejně mu nebudu věřit. Nakonec jsem mu vzala klíče od bytu a řekla, že muže přijít když budu doma. Nevím jak jinak tuto situaci řešit. Je mi to moc líto. Jeho mamka o kouření ví, ale o penězích je to zatím mezi náma. Měla jsem s ní to samé až na tu marihuanu. Děkuji
babička
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.


Jak píšete prostředí konzervatoře nabízí vnukovi určité možnosti a marihuana může být jednou z nich. Ale nevíme. Vzhledem k tomu, že vnuk je téměř dospělák, tak teď již bude vycházet především z hodnot a životních postojů, které získal od vás, vaší dcery a otce. Rozhodujícím momentem, co zabrání, aby lidé brali drogy je primární prevence – zákazy a příkazy nefungují. Mít hodnotový systém (což nemá tzv. americký styl výchovy). Předávání zodpovědnosti. Důslednost a hranice.


Tím, že jste vzala vnukovi klíče od bytu jste jasně nastavila hranice, byla jste důsledná, a to je ocenění hodné. Dalším krokem může být nabídnout vnukovi vše znovu probrat – netlačit na rozhovor, ale mít to jako nabídku/možnost. „Hele mrzí mě to, až budeš chtít všechno probrat – jsem tu a ráda to s tebou proberu. Měla jsem zde částku xy a nikdo jiný než ty a já nemá přístup do bytu (pokud tomu tak je – pokud ne je třeba zvážit další možnosti dle situace – nemá klíče od vašeho bytu i vaše dcera?). Neumím si to jinak vysvětlit (navíc jsem to zažila) můžeme si o tom promluvit a moc ráda si poslechnu tvůj pohled. Záleží mi na tobě a mám tě ráda…“. Smyslem je, že to je vaše vysvětlení situace vycházející z vašich zkušeností, a budete ráda, když vám vnuk nabídne svůj pohled/vysvětlení situace. Že vám záleží na vašem vztahu a chcete si s ním toto nedorozumění vysvětlit/vyřešit/objasnit. Že máte vnuka ráda.


Tato debata nic nemění na tom, že se staráte o sebe a své bezpečí a vnukovi tak nabízíte velmi důležitý model.


Pravdou je, že vnuk je téměř dospělák a můžeme jenom věřit, že vnuk bude šťastný a spokojený v životě, který se rozhodne vést.


Kdyby vás ještě něco napadlo – klidně se ptejte. Jsem vám k dispozici. Přeji vše dobré, především hodně zdraví.

Srdečně, Katka Novotná, akademie rodičovství

Návykové látky v rodině
Dobrý den, chtěla bych se poradit ohledně mé neteře, 5 let. holčička je od 8 měsíce vychovávána babičkou, matka je drogově závyslá a za drerkou chodí nepravidělně. Já mám 4 letou dcerku a snažím se rodičům s neteří pomáhat, beru jí k nám, chodíme ven, bereme jí na výlety. Co mě trápí je zjevný vztek neteře na mě, tak i na mou dcerku. je šťastná, když je s námi, často si to přeje, ale velmi často u ní vidím vnitřní vztek, jakoby si uvědomovala že tohle vše by chtěla prožívat s maminkou. Stává se že je k mé dceři ošklivá, skoro až škodolibě manipulativní. Moje dcera je často po její návštěvě lítostivá. Neteři se snažím vysvětlovat jak moc jí máme rádi a je naše, ale její ztrátu nedokážu nahradit. Manžel se bohužel začíná neteři stranit, nechce vídat jak je naše dcera terčem a její návštěvy u nás chce omezit. Osobně na to nemám grády a neteři nic co se týká nás neodepřu, jen už nevím jak z toho bludného kruhu ven, na světlo.Velmi děkuji za odpověď, Klára
Klára
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobry den Kláro,


z vašeho dotazu je patrné, že se o osud své neteře intenzivně zajímáte. Vzhledem k tomu, že máte sama dceru, tak si dovedu představit, že to může být občas docela náročné. Z vašeho dotazu cítím několik okruhů problémů. Ne všechno možná vyřešíme tady v poradně – proto pokud si o všem budete chtít promluvit osobně neváhejte navštívit poradnu Akademie rodičovství nebo jiné odborníky.

Zkusím postupně přinášet nápady k vašemu dotazu.

Co se týče vzteku (manipulačního jednání), tam bych se zaměřila, v jakých situacích vzniká a k čemu napomáhá, velmi pravděpodobně půjde o nějakou komunikační strategii neteře. Kdybych vám mohla poradit vztahujte se ke vzteku neteře jako k vzteku kohokoli jiného, například jako vzteku vlastní dcery. Tím pro ni budete konzistentní a dáte ji šanci vytvořit nějaký zralejší způsob komunikace.

Myslím, že náročné to je pro vaši dcerku, přesto ji podporujte ať si i ona najde způsob, jak se v konkrétní situaci zachovat. Čekejte až se vás zeptá, co má dělat. Samozřejmě vyjma velmi vyhrocených situací. Čím víc vaše neteř bude zažívat sebejisté reakce okolí, tím spíš neteř bude nucena hledat cesty, jak dát najevo emoce přijatelným způsobem.

Píšete, že nemáte sílu ji něco odepřít, přesto si myslím, že na jednu věc lze nahlížet z různých úhlů pohledu. V tomto případě mě napadá, že ji dáváte šanci pochopit, že neumíte přijmout její chování, ale umíte přijímat ji samotnou.

Vnímám tu ještě další důležitý okruh problému, dokonce jej vidím jako zásadní, a to je vaše smýšlení o neteři. Z dotazu může vyplývat, že si myslíte, že život k vaší neteři nebyl a není spravedlivý. Jinými slovy, že by vám ji mohlo být líto. Pokud to tak je a okolnosti tomu nasvědčují, vaše neteř to cítí a sama o sobě jako o „chudáčkovi“ smýšlí a tím pádem v ostatních umí vytvářet pocit, že ji svět něco dluží. Život a nikdo ani vaši rodiče, vy, váš manžel nic neteři nedluží, je to holčička, která má v tom všem štěstí, že má Vás. Navrhnu vám experiment, zkuste si představit, že neteř se zítra stane vaší plnohodnotnou dcerou se všemi výhodami ale i povinnostmi. Pozorujte alespoň 14 dní, jak se k ní v ten moment chováte. Nikomu, o tom v tento moment neříkejte. Po uplynulém času vyhodnoťte, jak se váš vzájemný vztah změnil. 


Vyrovnat se s tím, že někdo z rodiny bere drogy není snadné. Možná ještě nemáte dořešenu i tuto otázku (sestra bere drogy), také může být náročné, že babička se stará o neteř a nezbývá ji již moc energie na další vnučku. Tady bych se opravdu přikláněla k tomu probrat to s odborníkem.


Doufám, že po přečtení těchto pár řádků najdete inspiraci jak jinak. Přeji vám i celé vaší rodině hodně zdraví a posílám podporu.


Srdečně, Katka

 

 






mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.