Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Rodičovská poradna Kateřiny Novotné

Poradna

ilustrační snímek

Na otázky odpovídá

Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Poraďte se s Kateřinou Novotnou, spoluzakladatelkou Akademie rodičovství , lektorkou a autorkou kurzů pro rodiče a dospívající děti. V soukromé praxi řeší problémy s výchovou dětí a pomáhá nastartovat změny v rodinách – aby se jim spolu dobře žilo. Když se zrovna nevěnuje své rodině, superviduje případy svých kolegů terapeutů, koučů i asistentek v domově pro mentálně postižené.

Nejvíce se ptáte

Poraďte se také

Poraďte se také


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

*Označené položky jsou povinné.

Poruchy spánku
Dobrý den,chci vás požádat o radu. Máme syna 20 měsíců a týdenní dceru. Dosud jsme spali se synem v ložnici, usínal ve svojí postýlce a v noci se přesunul k nám. Víceméně nám toto uspořádání vyhovovalo. Myslela jsem,že v ložnici s narozením dcery jen přibude postýlka. Už první noc však musel táta se synem odejit do pokojíku (máme připravenou už velkou postel),protože by se z nás nevyspal nikdo. Od té doby spí oba tam. Syn, jako předtim, usne sám a pak vyžaduje tátu. Uvažuji o uspořádání tak, abychom mohli byt všichni v ložnici. Mám syna přesunout zpět do postýlky (kde stravi jen část noci) nebo ponechat spát s tátou jinde?Chtěla bych, aby neměl pocit "že byl dcerou vystrnaděn". Navíc je syn po mém návratu jiný. Visí na tátovi, místo táta začal říkat káka, i když už předtím krásně vyslovoval. Mluví hezky, umí si říct, co potřebuje. A začal se také vztekat, když mu něco nejde nebo není po jeho,je agresivnější. Jak správně reagovat?Jak dlouho bude adaptace na sourozence trvat? Děkuji. - otázka upravena poradcem
Iveta
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...
Dobrý den Iveto,

moc gratuluji k miminku a přeji hodně zdraví a radosti do života. To, co popisujete je nejčastější uspořádání spaní dnešní doby. Nejdůležitější je, aby to vyhovovalo vám rodičům. Takže pokud jste vy i manžel v pohodě s tím, že nějaký čas vy budete v ložnici s dcerou a budete vstávat každé 2-3 hodiny (aspoň tak si to pamatuji já) a chlapi budou spát spolu ve vedlejším pokoji v pohodě celou noc. A kdykoliv budete chtít, může se to změnit. Vždycky můžete spolu probrat takové uspořádání ložnice, že budete spát dohromady.


Mé doporučení je neřešit syna, ale vás a manžela. Syn určitě nebude mít pocit, že byl dcerou vystrnaděn z ložnice. Pokud mu to někdo z dospěláků nezačne takto povídat. I potom je více pravděpodobně, že syn bude jen opakovat co slyšel, nikoliv, že by si utvářel význam slov „vystrnadění“ ve 20 měsících jako my dospěláci. On je ve věku, kdy si významy slov teprve pomalu uvědomuje a utváří. A ještě pár let bude. On nechápe, co to vystrnadění znamená. Stejně jako nechápe, že je zítřek nebo co je týden… On má teď, a to je vše.


Stejně nechápe, že když odejdete a řeknete mu, že za pár dní přijdete, že přijdete. Pojmy budoucnosti, minulosti ještě nemá. Logicky tedy vy jste nebyla – byl táta, a tak byl s ním. Dneska tady jste a je to fajn a vaše rozšířená rodina se bude pomalu sžívat, poznávat. Dejte tomu a především synovi čas. Vše si za pár týdnů sedne. Za pár měsíců zase změní.


Obecně je šikovné si uvědomit, že syn se narodil jen vám a manželovi, dcera již do rodiny o 3 členech. Takže syn chce vás 2, dcera vás 3. Dcera si prostor a vaši pozornost vždycky zařídí – syn nikdy o váš čas nemusel usilovat. Vždycky jste tam byli. Věnujte tedy čas synovi, co to jen půjde a nechte na dětech, aby si sourozenecký vztah vytvořily sami. Nezasahujte jim do toho. Tím jim nejvíce umožníte, aby se měli rádi nejen dnes ale především v budoucnu. Jejich vztah bude růst a proměňovat se celý jejich život. Stejně jako váš partnerský vztah s manželem.


Pokud je syn agresivní – přijmete tuto emoci. „vidím, že se zlobíš“/“asi jsi naštvaný“….jinými slovy na emoce má právo a nikdo je nehodnotí. Pak záleží, co dělá „ale bouchat můžeš do polštáře, ne do hraček…“ tady nastavíte hranice tomu co syn dělá. Je moc důležité oddělovat emoce a chování – to jsou 2 věci (ikdyž se dějí ve stejný čas) a emoce jsou v pořádku – pokud neproudí tak somatizují, ale chování řešíme – buď dítě neví – pak nabízíme pomoc – co potřebuješ? a nebo nastavujeme hranice „dost, hračky se nerozbíjejí…“.


Přeji vám i celé vaší rodině hodně zdraví a mnoho radostných chvil ve 4.

Srdečně, Katka Novotná, akademie rodičovství.

Poruchy spánku
2) Syn je uz nejakou dobu ve svem malem pokojiku, budil se ale takhle i kdyz byl u nas. Posledni dny se spani zhorsilo, protoze vyzaduje v noci pouze mou pritomnost, jinak je doslova hystericky. Cely den se mu snazim věnovat, manzel v tydnu bohuzel není moc doma, rano cca hodinu a pul a z orace se vraci, az kdyz syn spi. O vikendu se mu ale hodne venuje, hrajou si, blbnou. Jsem tehotna a za ctyri mesice se nam narodi druhe dite. Vibec nevim, jak to pak budu delat. Uz ted jsem naprosto vycerpana, nemuzu a nezvladam u nej sedet celou noc. Nekdy ho pak vezmu k nam do postele, ale to pro me neni reseni. Mame maly byt a u nas v pokoji mit postylku nemuze uz, proto jsme ho stehovali vcas, aby si to nespojoval s miminem. Syn je jinak zive a vesele dite, manzela ma moc rad. Tyhle noci me ale ubíjí, ma tak jednu dobrou noc tydne, kdy spi celou noc (pritom rezim i jidlo ma stejne). Budu rada za jakoukoli radu, jak docilit, aby spinkal. Dekuji.
Flo
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den,


děkuji za váš dotaz. Chápu, že pokud sedíte celou noc u syna, snažíte se mu maximálně věnovat přes den, do toho domácnost, a ještě jste těhotná, že jste vyřízená.


No těch důvodů může být pochopitelně více. Hodně důležitá je vaše psychická pohoda! Pak také ještě nezralá nervová soustava syna a jeho velká potřeba blízkosti a bezpečí v tomto věku. Velké rozdíly kdy jste s ním přes den a pak očekávání, že bude spát sám v pokojíku – bez vás. Možná se vytvořil vzorec – že syn zakňoural, vy jste mu dala napít a tím si zajistil vaši přítomnost, a tak začal zvyšovat nároky. Navíc je velmi pravděpodobné, že syn cítí vaše nároky a snahu naučit jej spát v pokojíku a ten tlak může způsobovat jeho nepohodu. Navíc vůbec si nemusí myslet, že ho sourozenec vystrnadil – pokud to my dospěláci nezačneme vytvářet a řešit jako problém.


Já osobně bych dosytila potřeby syna – tedy jeho potřeby blízkosti a bezpečí. Vzala bych jej k sobě do postele a spala s ním v ložnici. Vy se také lépe vyspíte a odpočinete. Miminko přijde až za 4 měsíce to bych ještě neřešila. Nepreventovala bych události za syna předem. Velmi se nedoporučuje řídit vztah sourozenců a předem řešit, aby se neměli rádi, aby si to syn nespojil apod. Vůbec tato situace nemusí nastat.


Všechno je v pořádku, a v pohodě. Výkyvy spaní jsou u některých dětí normální. Užijte si pohodu s jedním dítětem a až se miminko narodí tak vše co bude potřeba vyřešíte.  Více odpočívejte, více se flákejte, vyspěte se a uvolněte. Vaše lehkost v rodičovské roli přinese pohodu – tedy jistotu a bezpečí, vašemu synovi. Ještě je je šušínek malinkej a chce být s vámi. Z naplněnosti potřeb v tomto věku bude čerpat celý život svoji sebejistotu.


Nevím, jestli jsem vám poradila, doufám, že vás tyto řádky osloví a přinesou pohodový spánek synovi. Přeji vše dobré, především hodně zdraví vám i celé vaší rodině.

Srdečně, Katka Novotná, akademie rodičovství

Poruchy spánku
1) Dobry den,
Nevim, zda mi budete schopna poradit ohledne spani syna - rok a dva mesice. Syn je vesele dite, byl do roku kojen, kojeni prestal vyzadovat a nemel problem s odstavenim, ktere probehlo uplne v klidu. Jeho rezim vypada zhruba takto - mezi 6-7 rano vstava, nasnidame se, hrajeme si. Cca dve hodiny po probuzení je unaveny, dam ho do postylky, uspim ho a spi tak 30-45 minut. Pak je svacina, hrajeme si. Ve 12 hodin mame obed a po pul 1 ho uspim v postylce, spi vetsinou hodinu. Po spinkani jdeme ven, pote si hrajeme. Kolem 3 ma svacinu. Cca v 18 syna vykoupu, obleknu, dostane veceri, prectu mu pohadku a jde do postylky, je uz vetsinou hodne unaveny a do 10 minut ho uspim. Rezim ma kazdy den stejny, obzvlast ten vecerni. Syn pak spi cca hodinu v klidu a pak zacne knourat, vetsinou staci mu dat napit a spinka dal. Takhle vecer cca 3x. Jenze pak se budi i v noci, nekdy treba jen po 2 hodinach a breci, dokud u nej někdo nesedi, nekdy tam ase s manzelem prosedime skoro celou noc.
Flo
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...
Dobrý den,
děkuji za váš dotaz - připojila jsem své nápady k druhé části vašeho dotazu. K.
Poruchy spánku
Dobrý den, máme 13 měsic.holčičku. Už od narození ji uspávám na rukách. Sama prostě sama neusne, ani v posteli u mně ani v postýlce. Musím ji vždy uspat na baloně. Můžete mi prosím poradit, jak ji naučit, aby usínala sama v postýlce ? Je to pro mě už dost fyzicky náročné. Navíc se budí v noci a ja si ji pak beru k sobě do postele. V poslední době sebou moc mrská, otačí se a cestuje.. jsem nevyspala, protože ji hlídám celou noc. Děkuji za radu. W.
Elli
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Elli, děkuji za váš dotaz.


Děti milují rytmický pohyb a blízkost maminky/rodiče a uspávání u vás v náručí na baloně to přesně splňuje. Ještě by tomu mohlo být podobné u vás přitulené na boku v posteli a vy se budete pohoupávat/kolébat.


Lze říci, že děti se špatně uspávají v okamžiku, kdy rodič nutně potřebuje dítě uspat. Ten tlak nebo nervozitu/nepohodu z rodiče dítě cítí a špatně se mu uspává. Druhý důvod bývá, že se dětem nechce spát. První krok k tomu dítě uspat je uvědomit si proč jej nyní potřebuji uspat – tím, že si tuto svoji potřebu uvědomíte (vyslovíte nahlas) s ní již pak můžete pracovat = měnit ji/snížit svoji nervozitu/nepohodu.


Takže jako první krok lze vzít malou k sobě do postele, říci jí, že na balonu vás bolí ruce, ale budete tady s ní v posteli a budete se spolu kolíbat (třeba v leže a boku) a zpívat ji. Rytmika a blízkost doplněná vaší pohodou zajistí, že dcera usne. Pak ji lze přesunout do její postýlky.


V tomto věku je ještě ze strany vaší dcery velmi vyhledávaná tělesná blízkost. Dcera ze svých projevů – pláč, křik, buzení se a hledání vás – potřebuje poskytnutí péče z vaší strany, a tím, že vy ji kolébáte, krmíte, zpíváte, hladíte (tedy poskytnete tu péči) vzniká tzv. bezpečná vazba, která je klíčová pro celý její život. Z tohoto důvodu se dnes již nedoporučuje ukládat dítě do postýlky a nechat jej brečet, dokud neusne.


Děti ve spánku zpracovávají velké množství informací a zážitků a v noci se mrskají, otáčí a rejdí - to je naprosto přirozené. Pokud ji budete mít u sebe v posteli je možné vytvořit mantinely z peřin, posunout postel do rohu místnosti apod., aby z postele nespadla a vy jste mohla si více odpočinout.


Pokud budete chtít ještě něco dalšího probrat – klidně pište a ptejte se.

Srdečně, Katka

Poruchy spánku
Dobrý den. Máme chytrého a hodného syna, ale máme jeden problém. Každý večer, když má jít spát, u nás začne cirkus. Jako miminko se budil po 10 minutách,nikdy pořádně nespal přes den. Nyní v 6 letech neusne dříve než v 21:30, vstává po 6. bez problémů. Před spaním to začne - běhá, kope, křičí, překazí jakoukoliv činnost. U nás neexistuje večerní čtení, pohádka, povídání. Vyskakuje z postele, stěhuje se sem a tam (dcera se proto musí stěhovat do ložnice nebo naopak do pokojíku, protože trpí nedostatkem spánku). Toto řádění se nedá nijak zastavit, vyzkoušeli jsme už opravdu všechno. Doma ticho, vyvětráno, tma. Musíme mít zhasnuto, když se svítí, vše je mnohem horší. Přitom může spát v ložnici, třeba při špatných snech, bouřce. Televizi jsem neviděla 6 let. Vše pak skončí jakousi katarzí, kdy s největším řevem se v něm cosi jakoby zlomí (po celém dni jsem unavená a každý den ve 21 musím toto řešit-už nemůžu) a prostě ho uhodím, protože je to to jediné, po čem se zklidní. Poraďte prosím.
Lenka
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Lenko,


děkuji za váš dotaz. 6 let je dlouhá doba a chápu, že jste vyzkoušeli mnoho tipů a doporučení.


Z vašich řádků je jasné, že syn si „to“ doma řídí – že má vše ve své moci a celá rodina se podřizuje jemu. Už je z toho takový večerní rituál a tu hru s ním hrají všichni – včetně dcery, která se stěhuje z pokojíku do ložnice. Pak přijde ta pověstná poslední kapka a vše se zklidní.

Těžko se to vysvětlujte takto písemně a přišlo by mi fajn se potkat osobně a vše probrat. Pokud nejste z Prahy doporučuji systemického terapeuta/poradce.


Ale jde o to se synem tu hru přestat hrát. Přestat být součástí cirkusového vystoupení. Vy už se dostáváte do negativních emocí spojených s vaším večerním rituálem – tušíte co bude a tím se zvýší napětí doma a syn reaguje, tím se vaše domněnky potvrzují a snažíte se najít řešení – vyvětrat, tma, dcera se stěhuje a vše končí vaším rázným tak a dost spojeným s tím, že ho uhodíte. Takže řešením je, posunout vaše rázné tak dost na začátek večera (bez toho, že ho uhodíte).


Zkuste čtyři večery po sobě pozorovat = zmapovat, jak se cítíte v průběhu celého večera, ale především, těsně před tím, než jej uhodíte – zapamatujte si to (doporučuji si psát poznámky). Čtyři večery neřešte syna, ale sebe – učte se od sebe co se změní u vás takového, že je cirkus u konce a není to pouze tím, že jej uhodíte.  Jakmile objevíte své „rozpoložení“ – budete jej umět přesně popsat, budete jej umět nastavit např. v 19,45 hod. Přestat hrát hru se synem, přestat být součástí cirkusu, který hrát nechcete a jasně a rezolutně říci – tak ne. Toto je nejjistější cesta ke změně.


Lze ji doplnit tím, že synovi dopředu řeknete, jak bude večer probíhat (ale nejde vynechat předcházející). Tedy např. „v 19,30 jsi po jídle, umytý, vč. zubů a nejpozději v 19,45 jsi v posteli. Od 19,45 do 20,15 čtu pohádky, pak zhasínáme“ a nejsou žádné další diskuse. Je to jako když syna chytnete za ruku, aby vám nevlítnul pod auto se stejnou jistotou se v 20,15 zhasíná a jde se spát – není to k diskusi – prostě to tak je. K diskusi může pouze být například jaká se čte pohádka, ale už ne v kolik se čte pohádka.


Dalším krokem bude doplnit synovi pocit moci nějakou jinou aktivitou.


Věřím, že jste ze všeho unavená a není to snadné, ale jak píšete máte hodného a chytrého syna – určitě to společně zvládneme. Pokud máte dotazy či nejasnosti pište – nebo jak jsem psala zkuste osobní schůzku s odborníkem pomůže vám projít celým procesem změny.


Srdečně, Katka

Poruchy spánku
Dobrý den,
můj téměř šestiletý syn minulé dvě noci zřejmě neprobuzen čůral mimo záchod. Náhodou jsem byla přímo u této situace, kdy po uspání dětí pohádkou jsem sama podřimovala v jejich pokojíku, když jsem slyšela syna jak se probral, lehce zmateně chodil po pokoji a pak se vyčural na nízký bílí stolek u postele. Druhý den jsem mu nechala malé světlo, aby případně viděl cestu na toaletu, ale když jsem ho šla v noci zkontrolovat, byla podlaha u postele opět mokrá. Syn měl vždycky problémy se spánkem, asi před rokem až dvěma trpěl nočními děsy, probudil se v noci, zdálo se, že je vzhůru, ale vůbec nás nevnímal, běhal zmateně po pokoji. Je také citlivý na úplněk, špatně spí (to má po mě).
Prosím, dokážete mi poradit, jak postupovat, aby v noci dokázal i v polospánku dojít na WC? Brzy má sám přespat mimo domov, nevím, zda za těchto okolností to mám dovolit. Syn ráno o ničem samozřejmě neví.
Mockrát děkuji za váš názor.
Martina
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Martino,


děkuji za váš dotaz. Mohla by to být forma náměsíčnosti. Pak s tím nejde nic moc dělat. Hlavní je tohle období v klidu nechat přejít – váš klid tomu hodně přispěje. Můžete dát na místo, kde v noci syn čůrá lavor, aby močil do něj, nechat mu světýlko a volnou cestu na WC a říci mu před spaním kam má jít na toaletu.


Pokud bude přespávat mimo domov, lze dospělý doprovod o náměsíčnosti informovat a věřím, že vše pochopí a syn si to báječně užije. Pokud byste mu přespání nedovolila z důvodu, že v polospánku nedojde na WC, mohl by se syn cítit pod tlakem a neměl by potřebný klid. (problém by se více tvořil).


Další možností je u syna upravit pitný režim (nepít po 18-19 hodině), po cca 4 hodinách jej probudit do plné bdělosti a doprovodit jej na toaletu. Pro kvalitu spánku by mohl pomoci klid před spaní – nedívat se na TV/tablet apod.


Pokud zažíváte nějaké změny v rodině, může to mít také vliv, ale z vašeho dotazu to nevyplývá.


Přeji vám vše dobré a pokud budete chtít ještě něco probrat, jsem k dispozici.

Srdečně, Katka

Poruchy spánku
Dobrý den,
prosím o radu, ohledně spánku dcery 3roky a 2mesice.
Dcerka vzdy v noci dobře spala, posledních 6mesicu se asi kolom 23hodiny budí a přijde k nám do postele.A bez problému u nás usne a spí až do rána. Zkoušeli jsme ji nosit zpět, ale bohužel ze řevem. Máme ještě starší dcerku 5let, která s ní spí v pokojíčku, nechceme aby jí mladší probudila.
Můžete mi poradit, jak postupovat abychom ji jeji večerní přesuny odnaučili.
Děkuji

Martina
Martina
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Martino,


v otázce spaní s rodiči je řada nejasností, názorů a pohledů. Z vašeho dotazu chápu, že byste byli rádi, aby dcera spala sama v pokojíčku se starší sestrou. Napadá mě proč? Proč myslíte, že by to tak mělo být?


Když se koukneme do historie či jinam do světa, kde je ještě přirozená výchova, tak děti spí s rodiči a je to pro všechny v pořádku.


Já neznám žádnou 100% metodu, která zařídí, aby vaše dcera spala sama v postýlce (každé dítě je jiné, žije v jiné rodině – těch rozdílných proměnných je hodně a já ty vaše neznám). Říkám si, proč se budí? Zdají se jí sny, které jí budí. Nebo má strach, úzkost – pak mi přijde přirozené, že jde za vámi a říká si o pomoc – „mami, tati – bojím se, jdu k vám do bezpečí“. A v klidu a bezpečí usíná a spí až do rána.


V kurzech Akademie rodičovství nabízíme podívat se na to – co nám svým chováním chce dítě říci. Pohlédnout na to z pohledu dítěte – potřebuje bezpečí a vaši blízkost. Napadá mě, že děti obvykle kolem 3 roku nastupují do školky – nezačala vaše dcera chodit do školky? To by mohlo znamenat, že už s vámi tolik není – není tolik času na mazlení, blbnutí a jiné projevy bezpečí a blízkosti.


Co si o tom myslíte vy? Jak přemýšlíte o tom, co vaše dcera potřebuje a kdy můžete její potřeby naplnit a kdy ne – obojí je dle mého názoru v pořádku, pokud si to rodič uvědomuje a přebírá za svá rozhodnutí zodpovědnost.


Moc se mi líbí, že vaše dcera se umí o sebe postarat, umí si říci co potřebuje (umí se ozvat) a to získala od vás z rodiny. Zkuste si s ní o tom povídat, ptát se – co potřebuje.


Srdečně, Katka

 

 

Poruchy spánku
Dobrý den mám dcerku 18 měsíců už od narození má špatný spánek usne a kolem 23.00 se začne budit nepláče spíš se jen vrtí, kroutí a strašně v postýlce cestuje hned je na té straně pak zase jinde je vidět že má neklidný spánek už si vůbec nevím rady a jsem strašně vyčerpaná a unavená moc vám předem děkuji za jakoukoliv radu s pozdravem Eva
Eva
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Evo,


chápu, že pokud se nevyspíte v noci a celý den ty kolotoče doma jste vyčerpaná.


My máme s rodiči v Akademii vyzkoušené, že funguje nehrát s dětmi hry, které hrát nechceme. Proč vás trápí neklidný spánek? Máte z něčeho strach? Co je to, co řešíte – proč vás to budí?  A co se děje dál v noci, když vás její vrtění vzbudí? Jak se cítíte – unavená? Nejistá? Naštvaná? Zmatená? Nervozní? Co se děje? Proč nespíš? Nebo naopak jste v klidu a v pohodě. Z toho, co píšete usuzuji, že to první.


Píšete, že dcera nepláče – jen se vrtí a cestuje…pro mě (jak tomu rozumím já) zpracovává vjemy za celý den, roste, učí se.  Je ve věku, kdy dochází k uvědomování vlastní identity a integrity. Začíná se projevovat separační úzkost (z odloučení) a strach z cizích lidí….atd…No ve zkratce není toho málo co má na práci. A k tomu potřebuje od vás jistotu a bezpečí, klid.


A tady mám ten pocit dochází mezi vámi k nedorozumění. Vy chcete, aby byla v pohodě a to znamená - spinkat klidně, ona od vás potřebuje, aby z vás vyzařoval klid a jistota.


Je to zlatíčko úžasný a moc dobře ví co dělá a proč to dělá. Potřebuje se v noci vrtět (třeba tím řeší potřebu tělesné aktivity, uvolňuje vnitřní napětí a když to neudělá bude se přes den vztekat) aby byla v pohodě. Věřte jí – dělá pro sebe to nejlepší. Čte vaše emoce a reaguje na ně – ač to zní možná zvláštně, ale jakmile ji dáte prostor (vrť se v noci pokud potřebuješ) a od vás ucítí klid – vše se změní.


Posílám mnoho energie do dalších dní.

Srdečně, Katka

Poruchy spánku
Dobrý den,ráda bych u vás dostala radu ohledne dcerina spani. Je ji 4,5 roku.Zhruba do pul roku spala krasne,pak se to zhorsilo,vstavali jsme treba 5x za noc. Ke druhym narozeninam se to zacalo lepsit,nekdy prospala i celou noc,pote jsme se asi na rok odstehovali k nasim kvuli stavbe domu,nyní již rok a pul bydlíme ve svém,ale dcera se stále v noci budí,někdy jednou,jindy 3x,jak kdy.Někdy mám pocit,že ani není vzhůru,že pláče ze spaní. Někdy říká,že měla špatný sen,jindy,že neví. Večer chodí do postele mezi 20:30-21 hodin,vetsinou chce,aby s ni byl chvili v posteli i manzel,pak si treba jeste po tme hraje nebo povida,usina kolem 21:30,vstava kolem 7me,ve skolce po obede jeste spi,o vikendech doma ne. Moc nevíme jak ji (a i sobe ) pomoct,nyni cekame druhe a predstava,ze budem za noc vstavat 3x k ni a x krat k druhe.... Asi chapete,ze nic moc,zkouseli jsme medunkovy caj,ale neprislo nam,ze by to bylo nejak lepsi.Cteni pohadek se neujalo,radeji si do posledni chvile hraje nebo si da pohadku na tabletu.
zuzka
Katka Novotná je spoluzakladatelkou Akademie rodičovství. Lektorka a autorka...

Dobrý den Zuzko,


děkuji za vaši důvěru. Chápu, že je to náročné pro všechny. Také je mi jasné, že zkoušíte vše možné, aby se situace zlepšila. Já z vašich řádků nemám moc informací (ani moc možností s vámi vše probrat – což by mi v tomto případě přišlo fajn), tak budu zkoušet házet nápady a myšlenky. Když to budete chtít probrat – zastavte se u nás v Akademii rodičovství v poradně.


Začnu od začátku – "do půl roku spala krásně" – a to spala kde? S vámi v posteli? S vámi v ložnici? Sama v pokoji? Nedošlo zde k nějaké změně s ohledem na kojení a noční krmení? Co se změnilo okolo jejích druhých narozenin? Kdy je to trochu lepší? Co je jinak, když spí celou noc – kolikrát za měsíc se to stane? A co je jinak, když se vzbudí jen jednou za noc?


Ke spánku obecně – relativně mnoho dětí (uvádí se až 50%) se ve věku mezi 2. až 5. rokem v prvních hodinách spánku občas s křikem vyleká – přitom se většinou neprobudí zcela a za několik minut usnou – pak je již klid. Tomu se říká noční děs. Trochu starší děti 3 – 10 let často naopak trpí úzkostnými sny, které se objevují v druhé polovině noci. Probudí se zcela a kvůli strachu nemohou usnout – tady doporučujeme dítě utěšit, uklidnit.


Poruchy spánku však mohou být také výrazem trvajících rodinných konfliktů. A tady bych už si potřebovala s vámi trochu více povídat. Většinou je to silné zdůrazňování rozumu a výkonu. Jak to máte vy a manžel s dochvilností?


Také to může být touha dítěte zajistit si péči rodičů…


Někde jsem četla výzkum (bohužel už si nepamatuji kde – autoři prominou). Dělal se výzkum na žácích ve škole a zjistilo se, že 25% z nich trpí poruchy spánku. A hodně z nich (80 – 90%) více než rok, rodiče si mysleli, že na vině je škola, ale studenti uváděli jako důvod televizi. Máme s rodiči v Akademii vyzkoušeno, že takto malým dětem hodně pomáhá nedívat se po 19 hodině na tablety, televize atd… Zkrátka "tablítek do večerníčku v televizi". Tak bych doporučila toto držet a můžete dceři povídat a vyprávět – manžel může povídat o vesmíru, o tom, jak funguje lidské tělo, o dinosaurech, o…děti si sami umí říct co je zajímá (co je jich aktuální téma). Anebo jí zpívat před spaním (to funguje u dětí, které nechtějí číst lépe).


Sem se zase rozepsala - zkusím to shrnout

1. určitě omezit tablet/televizi a další elektroniku (po večerníčku žádný tablet)

2. zkoušet sledovat kdy je to lepší … viz mé otázky výše.

3. čas, kdy byla na tabletu nahradit časem stráveným hraním si, mazlením, blbnutím, povídáním, kreslením, šitím, vařením, cvičením, zpíváním…cokoliv co vás bude bavit

4. pokud se to nezlepší zajděte za odborníkem – ale POZOR – vy a manžel ne dcera!


Jak vidíte možností a variant je mnoho. Věřím, že pomohou již první kroky a když mi dáte vědět – kontakty najdete na stránkách Akademie rodičovství tak budu moc ráda.


Přeji hodně zdraví celé rodině a gratuluji a ať vše probíhá tak jak má.

Srdečně, Katka






mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.