Dělená strava
Propagátoři této diety říkají, že tělo jídlo výhodněji zpracovává, když od sebe oddělujeme potraviny živočišného původu a potraviny rostlinné. Střídají se „kytičkové“ a „zvířátkové“ dny.
„Dieta nemá racionální základ. Nedochází k žádným interakcím mezi živočišnými a rostlinnými produkty v zažívacím traktu. Dělená strava je zbytečnou komplikací života,“ vysvětluje profesor Libor Vítek.
Jednodruhová dieta
Po celý den můžete jíst jen jednu vybranou potravinu, např. kuřecí nebo hovězí maso, celozrnné těstoviny, netučnou rybu.
„To je v rozporu s tím, že dieta by měla být co nejrozmanitější. Je třeba ji odmítnout. Krátkodobě uškodit nemůže. Dlouhodobě by mohla přinést určité zdravotní komplikace,“ říká odborník.
Dieta podle glykemického indexu
Tato dieta třídí jídla podle glykemického indexu, každá potravina má číslo mezi 1 a 120. Jí se potraviny s hodnotou GI pod 50.
„Tato dieta má racionální základ, byť se někteří obezitologové na ni dívají skrz prsty. Je pravda, že potraviny, které mají vysoký glykemický index, rozhodně neprospívají organismu. Mimochodem, jeden z nejvyšších glykemických indexů má pivo. Obecně, co je sladké, má vysoký GI. Naopak potraviny s nízkým GI mají hodně vlákniny, což se shoduje s tím, co doporučují odborníci. Aby však lidé v obchodě třídili potraviny podle glykemického indexu, je zbytečné, stačí selský rozum,“ uvádí profesor Vítek.
Montignacova dieta
Některé potraviny se nesmějí kombinovat (např. chléb a máslo), zakázané jsou i ty, které obsahují sacharidy a tuk. Nesmí se jíst vše, co obsahuje bílou mouku nebo bílý cukr.
„Jedním z principů této diety je odmítání faktu, že tělesnou hmotnost ovlivňuje příjem kalorií – už proto je nutné tuto dietu odmítnout jako nevěrohodnou. Na druhou stranu, některé principy jsou jistě racionální (konzumovat potraviny s nízkým glykemickým indexem, nízký příjem nasycených mastných kyselin),“ vysvětluje expert na zdravou výživu.
Hlavní dietní doporučení: • Denní příjem nasycených mastných kyselin by neměl přesáhnout 10 % celkového denního energetického příjmu. • Transmastné kyseliny (ztužený tuk) by neměly být v jídle obsaženy vůbec, maximálně do 1 % celkového denního příjmu energie. • Denní příjem soli by měl být méně než 5 g. • Denní příjem vlákniny z celozrnných produktů, ovoce a zeleniny by měl představovat 30–45 g. • Denní příjem ovoce by měl činit 200 g (2–3 porce). • Denní příjem zeleniny by měl být 200 g (2–3 porce). • Rybí pokrmy by měly být zařazeny do jídelníčku alespoň dvakrát týdně. Zdroj: Centrum preventivní kardiologie, III. interní klinika, 1. LF UK a VFN v Praze |
Zónová dieta
Spočívá v konzumaci správného poměru sacharidů k bílkovinám a tukům. Doporučuje se příjem bílkovin, sacharidů a tuků v poměru 30 % – 40 % – 30 %.
„Tato dieta by mohla být považována za tu zdravější. Člověk by měl mít energii ze sacharidů, bílkovin a tuků v určitém poměru. Víme, že česká populace přijímá více než čtyřicet procent tuků, což je špatně. Ideální by bylo pod třicet procent. Většina energie by měla pocházet z komplexních sacharidů (až 55 % z celkového kalorického příjmu). Zónová dieta určuje určitý poměr živin, ale je velmi složité to dodržovat. Jako nízkosacharidová dieta dává důraz na glykemický index, ovšem v České republice nejsou k dispozici kvalitní data o složení živin v potravinách. Používají se nejčastěji kalorické tabulky, které mají jen omezené množství dat a často ani neuvádějí správné hodnoty,“ hodnotí profesor.
Hollywoodská (ovocná) dieta
Každý den se pije směs ovocných šťáv, enzymů a minerálů. Snižuje se tak chuť k jídlu a čistí trávicí trakt. Zakázány jsou brambory, chléb a celozrnné potraviny.
Profesor Libor Vítek: „Jde o naprosto nevyváženou dietu. Funguje, protože lidé jedí hodně ovoce a mají menší přísun energie. Mimochodem jedna z diet je založená jen na konzumaci ananasu. Pokles váhy je ale většinou záhy následován rychlým opětovným nabráním hmotnosti.“
„Žádná dieta není samospasitelná. Člověk by se měl i hýbat – aspoň tři a půl hodiny týdně. A mělo by jít o aerobní aktivity, tedy ty, při nichž se člověk zpotí a zadýchá. Jenže tu půlhodinu denně si málokdo najde… a to je jeden z důvodů, proč diety mívají jo-jo efekt a nefungují,“ upozorňuje expert na zdravou výživu, prof. MUDr. Libor Vítek, Ph. D., MBA, vedoucí hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK v Praze. |
Atkinsova dieta
Tuky jsou povoleny, bílkoviny také, vyhýbejte se jen cukrům. Podle Atkinse dieta, která vede k omezení příjmu sacharidů (cukrů), má za následek zvýšené spalování tuků.
„Jde o vysokotukovou dietu, přičemž tuky našemu tělu vadí. Mají dvakrát tolik energie na gram hmotnosti potraviny v porovnání se sacharidy a bílkovinami. Dieta je to nevyvážená, zatížená zdravotními riziky, obtížně udržitelná z dlouhodobého hlediska,“ varuje profesor Vítek.
Tukožroutská dieta
Základem je tzv. tukožroutská polévka, které můžete sníst neomezené množství pokaždé, když pocítíte hlad. Další pro tělo potřebné látky se doplňují zeleninou a ovocem.
„Už samotný název je nesmyslný. Jde o nevyváženou dietu. Člověk jí polévku, k tomu zeleninu a ovoce. Drastická dieta, která bude fungovat, ale je naprosto nezdravá – účelem je shodit až 6 kilo za týden, což jistě nelze doporučit. Z tohoto důvodu je míněna jako dieta krátkodobá, těžko však očekávat dlouhodobý efekt,“ vysvětluje odborník.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Článek vyšel v časopise Téma 4. ledna 2018. |
Krabičková dieta
Dodržují se základní principy racionální stravy a člověk má od odborníků připraveno, co by měl konzumovat.
„Ve většině případů je dobře nastavená. Jejím základem je výživová pyramida složená tak, jak by to mělo být. I proto je doporučovaná odbornými autoritami a lékařskými společnostmi. Jenom když dietu nazvete vyvážená, tak to není tak komerčně zajímavé a nedáte za to pět tisíc korun měsíčně. Kdežto krabičková dieta udělá vesměs to samé, někdo vám jídlo poskládá a vy zaplatíte. Z finančního hlediska není většinou dlouhodobě udržitelná. Na druhou stranu, když člověk vyzkouší krabičkovou dietu, tak si pak už může tu vyváženou stravu skládat sám,“ dodává profesor Libor Vítek.
Krabičková dieta může být návodem k vyvážené stravě Příklad denního redukčního jídelníčku (spočítaný na ideálních 6 000 kJ/den) • snídaně (1 400 kJ): ovesné vločky (40 g), bílý jogurt (125 g, do 3 % tuku), dýňová semínka (5 g), menší jablko (100 g) a lžička medu (5 g) • svačina (500 kJ): mrkvový salát s mandlemi (100 g jemně nastrouhané mrkve, 70 g pomeranče nakrájeného na kostičky, 8 g mandlí či jiných semínek) • oběd (1 600 kJ): kuřecí prsa (120 g), vařené brambory (200 g) a zeleninový salát (150 g) + olej na přípravu masa / do salátu (5–10 g) • svačina (500 kJ): cherry rajčátka (150 g), cottage (80 g) • večeře (1 500 kJ): brokolicová polévka (300 ml), kus celozrnného pečiva (60 g). 2. večeře (v případě pozdějšího spánku, 500 kJ): tvarohový dip (80 g odtučněného tvarohu + koření a pažitka), červená paprika (100 g) Zdroj: Sportvital Pro |
