Jana chce se mnou jen kamarádit
Oldřich: Již před vojnou jsem se seznámil s dívkou, která se jmenuje Jana. Když jsem jí poznal, bylo jí 17 let. Studuje střední školu. Byla mi hned sympatická, začali jsme spolu chodit. Bylo mi s ní fajn, tak, jako s žádnou jinou holkou.
Jak jsme hubli |
Jakmile jsem odešel na vojnu, změnil se náš vztah v přátelství, nebo vlastně v kamarádství. Jana chce se mnou jen kamarádit. Má mě za prima kluka. Já s ní chci ale chodit, tak jsem to kamarádství odmítl. Přestal jsem psát dopisy. Ale za pět měsíců od ní přišlo psaní a bylo moc pěkné. Jenže se situace nezměnila. Vždycky když mám svátek nebo narozeniny, tak si na mě vzpomene. Chtěl bych s ní znovu chodit, ale asi by mě zase odmítla. Poslední dobou mi v dopisech pokládá záludné otázky, jako jestli s někým chodím a podobně. Snažil jsem se zapomenout, neboť kamarádství mi nestačí a Janu miluju. Ale sotva trochu zapomenu, vždycky mi znovu napíše, a já už zapomenout nemůžu a nechci...
O dovolence mě pozvala k nim. Říkala, že od té doby, co spolu kamarádíme, poznala dva chlapce, ale zklamali ji a všechno skončilo. To já bych jí nikdy neudělal. Po celou dobu, co Janu znám, nedošlo mezi námi k intimnímu styku, jen jsme se líbali. Když jí napíšu, abychom spolu začali chodit, vždy odmítne. Ale známe se už skoro čtyři roky. Asi jsem se dopustil nějaké chyby, o které nevím.
Sally: Je docela možné, milý Oldo, že Jana má divnou povahu a že si přátelství a lásku představuje jinak než ty. Je to však její i tvoje štěstí, vždyť mladým mužům jde vždy právě o ty dívky, které jsou jiné než „ty ostatní“. Její nápad zůstat „jen“ přáteli či kamarády se mi dokonce velice líbí, neboť vojenská služba mnohou velkou lásku ukončí a mnohá velká láska při ní začne.
A tak je lepší, když se na počátku vojny neslibuje věrnost až za hrob, protože sliby jsou chyby. Myslím, že Jana ti však zcela jasně dokazuje, že o tebe stojí nejen těmi pozornostmi k svátkům a narozeninám a tím, že ti píše, ale především tím, že ti před vojnou nabídla to kamarádství. Ukazuje se, že to bylo moudré, ty sis ověřil, že o ni stojíš a že ti ten cit vydržel celou vojnu. Totéž si jistě říká i ona a pravděpodobně až se z vojny vrátíš, nebude již nic namítat proti přeměně kamarádství v lásku...
Vybrala jsem tvůj dopis mezi ostatními proto, aby dívkám, které si myslí, že musejí ihned dát všechno, nebo jinak že všechno ztratí, sloužil její příběh za příklad: Neboť nebýt toho „jen“ přátelství, nevěděl bys asi, jaká Jana opravdu je a proč ti stojí za to na ni myslet a čekat.