Běžné snímkování, k němuž patří například rentgenování zlomenin, hrudníku, hlavy, zubů či břicha, lze, je-li to nutné, bez jakýchkoli následků podstoupit třeba i dvacetkrát za rok. Ani v takovém případě není překročena maximální doporučená dávka.
Něco podobného pak platí i pro komplikovaná vyšetření orgánů, kdy rentgenolog nemá zachytit pouze jejich stav, ale i činnost. To se týká třeba vyšetření srdce, k němuž bylo ještě před pár lety třeba udělat padesát sériových snímků. Dnes je tato metoda nahrazena skiaskopií neboli postupným prosvícením, při němž je ozáření tak minimální, že pacienta nijak nezatěžuje.
Také speciální rentgenové vyšetření prsou na mammografu, které by měly ženy po čtyřicítce absolvovat alespoň jednou ročně, nezvyšuje riziko vzniku rakoviny.
"Jedinou okolností, která by rentgenování měla vyloučit, je těhotenství," konstatuje docent Křivánek. "Ženám v plodném věku bych proto snímkování doporučoval pouze do desátého dne od začátku menstruace, samozřejmě pokud nejde o naléhavý případ."
 Jestliže lékař nechá pacienta zrentgenovat a pak ho pošle na další vyšetření, měl by mu dát hotový snímek s sebou. Rentgenovat totéž dvakrát je totiž zbytečné. |
