Šetření agentury Dema podle něj potvrdilo obavy, že úhradová vyhláška s limity na léky postihne zejména lidi nejvíce nemocné.
I když její platnost v pololetí skončila, pojišťovny podle Krásy v limitování léků pokračují. "Považujeme to za velmi závažné a chceme o tom se zdravotními pojišťovnami jednat," řekl Krása.
Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha však pojišťovny nemají jinou možnost. "Ono to pokračovat musí, protože pojišťovny mají na výběr buď držet finanční disciplínu a hospodařit vyrovnaně, nebo ji nedržet a propadnout se do dluhů," řekl.
Václav Krása vysvětlil, že před omezeními, která zavedl ministr Rath, mohl praktický lékař napsat svému pacientovi léčbu, o níž soudil, že je pro něj nejlepší. Pokud byla výrazně drahá, bylo na revizním lékaři, aby zvážil, zda ji pacient potřebuje. Hlídal také, aby pojišťovna nepřekročila rozpočet na léky.
Rathova vyhláška to podle Krásy změnila tak, že limit peněz si museli hlídat lékaři sami. Praktici i specialisté se obávali, že překročí limit, a tak odmítali psát pacientům drahé léky. Nemocní to řešili tak, že po čase zkusili požádat o lék znovu, přešli k jinému lékaři nebo si lék opatřili v nemocnici.
"Budeme usilovat o to, aby se vrátil původní systém," uvedl Krása. Vyhláška pro druhé pololetí nevyšla, a tak pojišťovny nemusejí dávat na léky žádný limit a mohou se dohodnout s lékaři, kolik předepíšou.
"Chápu, že je nepříjemná situace uvažovat, který lék a jakou pomůcku za jakou cenu napsat tak, aby nebyl poškozen pacient, na druhou stranu Česko může vydat jen tolik, kolik peněz dají daňoví poplatníci do zdravotnictví," uvedl ministr.
"Třetina lidí odešla od lékaře s receptem na lék s vyšším doplatkem, 11 procent praktiků odmítlo napsat obvyklý lék," uvedl další fakta z šetření programový ředitel České společnosti podpory zdraví Zdeněk Kučera.
Vyhláška podle něj způsobila problémy 33 procentům pacientů. Finanční problémy mělo 44 procent seniorů. V léčebnách dlouhodobě nemocných a ošetřovatelských ústavech nedostalo kvůli limitům 24 procent pacientů potřebné zdravotnické prostředky, konkrétně pleny.
"Podle průzkumu se polovina lidí obává, že pokud současný stav potrvá, budou muset přejít na méně účinné léky, a celých 81 procent se bojí, že si svůj lék budou v plné výši hradit," dodal Kučera.
