Společnost je k projevům nenávisti čím dál méně tolerantní a platí to i pro svět módy. Designéra Johna Galliana dokonce před pěti lety antisemitské výroky stály místo kreativního ředitele značky Dior. Stále častěji také čteme o oblečení, které vzbudilo pohoršení, ať už na mole, nebo v běžných obchodech. Následovaly pokorné omluvy i stahování z prodeje.
Symboly nacismu i šikana na pracovišti
Příklady z poslední doby nás zásobuje například španělská Zara. Ta už v roce 2007 musela z trhu stáhnout kabelky, v jejichž designu se objevila nacistická svastika, a veřejně se omluvit. Řetězec se z chyby nepoučil; v roce 2014 uvedl na trh kolekci pruhovaných dětských triček se žlutou hvězdou, která se nápadně podobala označení Židů v německých koncentračních táborech.
Kabelku s motivem svastiky prodávala Zara v roce 2007, dětské tričko s hvězdou v roce 2014
Ani tím kontroverze známého „módního fast foodu“ nekončí. Bývalý právník koncernu Ian Jack Miller tvrdí, že ho diskriminovali na základě toho, že je gay a židovského vyznání. Během soudu, u kterého požadoval 40 milionů dolarů jako odškodnění, vyšlo najevo, že mu někteří členové představenstva posílali urážlivé maily.
Možná omyl, možná rasismus
Černošskou komunitu nedávno pobouřila pro změnu francouzská sportovní značka Moncler. Design triček totiž až příliš připomínal panenky, kterým se říká „golliwog“. Nechvalně proslulé hračky v 19. století zobrazovaly karikatury černochů s kudrnatými vlasy, velkými červenými rty a přehnaně zvýrazněnými rysy.
On the left, a racist toy from the 19th century, on the right @Moncler's new line. I don't believe in coincidences. pic.twitter.com/fXYNMpBJnG
Moncler se za uvedení triček musel omluvit, i když podle reprezentantů firmy šlo o nešťastnou shodu náhod. Kresby prý byly inspirované jinou dětskou postavičkou – tučňákem Malfim, píše britský Dazed Digital.
Tradiční postavičky „golliwog“ dnes mnozí považují za symbol rasismu.
Server Buzzfeed zase upozornil na sérii triček od americké značky Redbubble, která pohoršila nakupující na internetu. Tentokrát spíš způsobem prezentace. Firma na e-shopu představila kolekci cílenou na Afroameričany s nápisy jako „melanin poppin’“ nebo „been black been cool“, ale vyfotila ji na bílých modelkách a modelech.
Firma se omluvila s tím, že nepříjemnost způsobilo použití generických figur z fotobanky, na které se design pouze naklíčoval. Tato odpověď však mnoho zákazníků neuspokojila. „Proč používáte bílé modely, když doufáte v černé zákazníky? Nenašli jste žádné černochy, kteří by chtěli vaše oblečení reprezentovat?“ ptala se například na Twitteru jedna uživatelka.
@redbubble why do you use white models in hopes of black customers? Can't find any black people to rep your melanin clothing anywhere?
Oblečení, které cílí na Afroameričany, původně značka předvedla jen na bílých modelech.
Od Naomi po Jourdan
Angažování černošských modelek je ostatně ožehavé téma, které se týká i přehlídek na týdnech módy či focení editorialů pro luxusní časopisy. Jednou z nejznámějších tváří, které se dlouhodobě zasazují o větší diverzitu v módní branži, je supermodelka Naomi Campbellová. Spolu se stejně úspěšnými kolegyněmi Bethann Hardisonovou a Iman před třemi lety založily iniciativu Balance Diversity a zveřejnily otevřený dopis špičkám módního světa.
Naomi Campbellová
Iman
Bethann Hardisonová
Situace se podle nich nelepší. Etnické modelky mají mnohem těžší startovní pozici a v kariéře narážejí na víc překážek než jejich bílé kolegyně. Návrháři si je během castingů vybírají příliš málo – jakoby vždy existovalo místo pouze pro jednu modelku tmavé pleti, která může být na výsluní. Momentálně by to mohla být Jourdan Dunnová, jedna ze současně nejobsazovanějších britských tváří.
Modelka Jourdan Dunnová na galavečeru nadace amfAR a v kampani značky DKNY
Zdá se, že jí ale pomalu roste konkurence. Minimálně v New Yorku, kde se situace pomalu, ale přece zlepšuje. Server The Fashion Spot spočítal, že poslední newyorský týden módy (pro sezonu podzim – zima 2016) byl zatím nejrozmanitější v historii. Na přehlídkách bylo 31,9 procenta modelek jiné barvy pleti, než je bílá.
Výrazný podíl na tom měl návrhář Zac Posen, který na svou přehlídku vybral třiatřicet modelek, z toho pětadvacet bylo afrického původu. „V globálním prostředí, ve kterém žijeme, je diverzita velice důležitá. Pro mě je navíc důležitá odjakživa, je to klíčový prvek mých kolekcí, ať už jde o typ postavy, velikost nebo právě barvu kůže,“ vysvětlil zpravodajskému serveru CNN.
Modelky na přehlídce Zaca Posena, kolekce podzim - zima 2016
Jsou Češi málo kritičtí?
Mnozí mohou nad podobnými aférami mávnout rukou, přisoudit je přehnané politické korektnosti nebo přecitlivělosti zákazníků. Vývoj módy a společnosti jde ale ruku v ruce a co není tolerováno v běžném životě, nemůže být tolerováno ani v módním průmyslu.
Standardy se samozřejmě v různých zemích liší. V Americe už dávno nemyslitelný fenomén „black face“ (tedy maskování bělochů za příslušníky černošského etnika) je u nás běžnou součástí televizní zábavy – stačí se podívat na úspěšný pořad Tvoje tvář má známý hlas. Zůstává tedy otázkou, zda kontroverzní kroky módních řetězců nebo nedostatečná rozmanitost v modelingu u nás budou někdy budit stejné pohoršení jako v zahraničí.
„Black face“ v pořadu Tvoje tvář má známý hlas: Hana Holišová jako Aretha Franklin, Iva Pazderková jako Pharell Williams a Adam Mišík jako Stevie Wonder
