V rámci výzkumu zaměřeného na rakovinu prostaty zkoumali vědci 800 mužů a ptali se jich na to, jak často měli sexuální styk a jak často masturbovali.
Ukázalo se, že u těch, kdo byli sexuálně aktivnější v mládí, se později v životě častěji rozvinula rakovina. Vyšší hladina sexuálních hormonů zřejmě vede k větší sexuální aktivitě a také k rakovině, uvádějí podle serveru BBC vědci z univerzity v Nottinghamu. Rakovina prostaty bývá nejčastějším druhem rakoviny u mužů.
Sexuální přeborníci
Nottinghamský tým vědců si vybral čtyři stovky mužů s diagnózou rakoviny prostaty a porovnal jejich odpovědi se stejným počtem mužů, u kterých byl předpoklad, že tuto nemoc nemají. Kromě dotazů, jak často byli sexuálně aktivní od puberty, se jich také ptali na to, kolik měli sexuálních partnerek a jestli měli nějakou pohlavní infekci. Z obou skupin skoro stejný počet (59 procent) odpověděl, že mezi dvacátým a třicátým rokem měli sexuální styk dvanáctkrát měsíčně nebo i víckrát, mezi třicátým a čtyřicátým rokem mělo takovou sexuální aktivitu už jen 48 procent, mezi čtyřicátým a padesátým rokem tento počet klesl na 28 procent a mezi padesátým a šedesátým rokem už to bylo jen 13 procent.
Téměř dvě pětiny mužů ze skupiny s diagnózou rakoviny prostaty měly šest partnerek nebo i více, zatímco u skupiny, kde rakovina nebyla diagnostikována, to byla necelá třetina.
Rozdíl byl také mezi muži, kteří masturbovali nebo měli sexuální styk častěji; 40 procent mužů ve skupině s rakovinou mělo mezi dvacátým a třicátým rokem měsíčně dvacet i více pohlavních styků, zatímco ve skupině bez rakoviny to bylo 32 procent. Rozdíl mezi oběma skupina se zmenšoval s věkem mužů, což znamená, že největší rozdíl byl v mladším věku.
Hormony a rakovina
"Naše studie se od předchozích liší v tom, že jsme se soustředili na mladší věkovou skupinu, než je běžné, a ptali jsme se jak na pohlavní styk, tak i na masturbaci v různých stadiích života," řekla vedoucí studie Polyxeni Dimitropulusová. Řekla, že je možné, že u některých mužů je za aktivnější sexuální život mezi dvacátým a čtyřicátým věkem života a za pozdější rozvoj rakoviny prostaty odpovědná vyšší hladina sexuálních hormonů.
Podle ní není jasné, proč se spojení mezi sexuální aktivitou a rizikem rakoviny prostaty snižuje s postupujícím věkem, i když další studie napovídají, že při sexuální aktivitě se uvolňují z předstojné žlázy toxické látky.
Někteří odborníci ale namítají, že výsledky studie by mělo podpořit více důkazů, neboť vzorek lidí zahrnutý do studie byl poměrně malý. Je to retrospektivní studie, v níž muži odpovídali na otázky týkající se jejich dosavadního sexuálního života. Jejich odpovědi mohou obsahovat dost vědomých i nevědomých nepřesností, mohli zapomenout na některé detaily. Navíc studie nepřináší rady mužům, co mají dělat, aby snížili riziko rakoviny.
