jsou a pěkně drsný, takový Erben to je horor

Svindl jsou predevsim psychiatricke rozbory....

Pokud se svíjí dítě na zemi, tak očividně selhala matka, která by měla zajít na konzultaci, kde selhává. Dítě, které je milováno (neplést s rozmazlováno) nemá důvod válet se po zemi. Taky si za selhání matky nezaslouží plácnout po zadku. Sjednat náprava by se měla s matkou.

Mozete mi prezradit kolko deti ste vychovali?

Pohádky jsou zdrojem a nositeli prastaré moudrosti. Jsou v nich zachycené archetypy, které nás provázejí po celý život často ve své ryzí podobě. Například onen trojúhelník perzekutor, oběť, spasitel. To je přesné. A ano, mění se to, v pohádkách i v životě. Někdy jsme perzekutoři, někdy oběť a sem tam se zadaří, že i někomu nezištně pomůžeme. To je pak velký svátek.

Žádný švidl v tom nevidím.

Ano, lidi si pletou přání s potřebami a z toho pramení frustrace. Ovšem dnes si dokonce začínají plést přání s právy a nároky, což teprve působí zajímavé tlaky a scény.

Pane Honzáku, Vy snad na pohádky věříte? Ano jsou švindl, ale krásný švindl a zaplať Pán Bůh, že jsou. Osobně nezapomenu na pohádky, které jsem poprve jako dítě viděl v divadle a měl jsem z nich velmí krásný pocit. Takže díky za ně. A vo tom to je, pane doktore. O ničem jiném.

Já ano. Občas se něco dobrého udělat povede.

Psychiatr Radkin Honzák by si měl zajít na komplexní vyšetření. Už teď je otázka, jestli není společnosti okolo sebe nebo možná i sám sobě, nebezpečný.

Asi se mnoha nezavděčím, ale pohádky nás řídí už tisíce roků. Ty starší se naštěstí nedochovaly, protože je nikdo nesepsal- neuměli tenkrát psát ani číst. Ale už první kniha, která k nám dorazila, Bible svatá, není nic jiného, než sbírka pedagogicky zaměřených pohádek. Evangelia to ještě zdokonalila.

U všech zpráv chybí přesný údaj času, místa, pachatele a oběti, chybí i jakýkoliv přesnější popis aktérů.

Namátkou třeba Kain a Abel. Jak se často v dějinách opakuje, dva různí bratři, Kain zemědělec a Abel umělec. Podstatu sporu ovšem spisovatel nevypsal, jenom tu závěrečnou akci.

V Evangeliu se dočteme, že se Kristus narodil v |Betlémě. Nikdo to přesně neví, jenom předtím se tam narodil David, slavný král. Takže jedině to místo bylo hodné toho, aby se tam narodil i Spasitel.

Herodesovo vraždění neviňátek je také jenom hoax. Z té doby existuje o Herodovi řada autentických dokumentů, nějakou takovou akci by historik jistě nevynechal. Ale pro čtenáře je to nepochybně trhák, popisovat život díťete té doby by jinak bylo nudné.

V té době také vzniká matematika, Al Chorizmí sepsal svoji příručku matematiky, kterou dnes nazýváme algoritmy. I jeho příklady se čtou jako evangelium- vzorce- algoritmy- popisuje jako vyprávění. Zůstal mi v hlavě romantický začátek takového algoritmu: "Lilaváti, dívko s mandlovýma očima, máš před sebou..." atd.

Prostá realita je nám i dnes příliš (s)prostá. Úspěch v životě i v politice závisí na schopnosti, vymýšlet si a vyprávět pohádky, které zaujmou voliče.

Pohádky mohou být i švindl - ale krásný A je rozdíl mezi pohádkou a psychiatrickým posudkem, kdy NĚKDY se výsledek a názor Mudr . podobá pohádce podobné od psychologa Phdr.

Nerada to říkám, ale když se dvouleté dítě válí po podlaze (a že jsem si toho, hlavně s dcerou, užila!), tak nejlíp funguje zůstat co nejvíc v klidu a neustupovat. Nám nejlíp fungovalo nekomentovat a jen počkat. Cokoliv jiného dceru dostalo do varu a záchvat vzteku nebyl 3 minuty mimo sebe + třeba 30 minut vztekání ale 3 minuty mimo sebe a šlus...

Bohužel to co rodiče často nejvíc stresuje jsou lidi okolo, kteří vůbec netuší co ten rodič s tím dítětem má ten den nebo týden za sebou a myslí si, že ví o co jde. Ten stres se pak dost promítá do zkratkovitých reakcí typu uhodit dítě. A pak se divíme, že to dítě uhodí rodiče nebo vrstevníka.

Ano, jsou situace, kdy bych dítě plácla. Např. když mi syn utíkal do silnice.

A jsou i situace kdy bych pevněji vymezila hranice, např. pokud takové scény na zemi dělá dítě starší než 2-3 roky zhruba. Ale 2 letému dítěti se ještě moc vysvětlit nedá a vůbec ne v tom afektu. Natož ho tělesně trestat.

Zůstat v klidu, pokud je to na enormně nevhodném místě (např. dítě začne hodně křičet a vedle potřebuje někdo kojit nebo někdo spí, jsme v divadle apod.), tak nejlépe dítě vzít a vynést jinam kde se může těch pár vteřin vyzuřit. Pak jednoduše, krátce vysvětlit. Naše dcerka byla hodně vzteklá a je taková i povahově trochu teď v 9 letech (Beran jak vyšitý, navíc dost energie, silná).

Za mě vřele doporučuju neposlouchat pana psychiatra, ale koupit si knížku Respektovat a být respektován. Jasně nastavit se dají hranice i slušně a s respektem. Který pak dítě vrací...

Ve dvou letech bych se v divadle taky vztekal

Nevim, jestli se mam divit, ze se nad blaboly toho "psychologa" vyvinula tak siroka diskuze. Shrnul bych to tak, ze skoro nikdo mu na ty jeho vymysly neskocil.