Není tomu tak dávno, kdy odklad školní docházky zaváněl ostudou a pomluvami uštěpačných sousedek či kolegyň v práci. Takový pohled sice ještě přežívá, především na venkově a malých městech, jinak ale v bohémské současnosti nastupuje trend spíše opačný. "Prodlužovat ratolestem dětství" se dnes stává málem módou. Za tímto přístupem se přitom leckdy skrývá rodičovská pohodlnost – prvňáček v rodině totiž znamená i příliv nových starostí.
Zatímco v sedmdesátých letech minulého století si v Praze počkali na školu o rok déle tak tři prvňáčci ze sta, o čtvrt století později už takových bylo 18 procent.
A jak je to správně? Ať už se rozhodneme jakkoliv, musí pro to být pádný důvod. Pokud malého človíčka natlačíme do školní lavice dřív, než je k tomu připraven, téměř jistě v něm vzbudíme ke škole odpor. Zbytečné trauma z neúspěchu se s ním může vléct pěkně dlouho. A naopak: Pokud bystrého šikulu necháme o rok déle ve školce, jeho síly leží ladem a nerozvíjejí se. Dítě ztrácí motivaci, nudí se a další rok už může být kumšt ho něčím zaujmout.
Dítě by se mělo umět prosazovat
Co vlastně znamená ona "školní zralost" a jak ji lze poznat? Je to celý soubor dispozic. A kromě psychiky musí být potomek připraven pro školu i tělesně.
"Za minulého režimu byly dokonce předepsané doporučené míry a váha, které má budoucí prvňáček mít. Bylo to tuším nejméně 20 kilogramů a 120 centimetrů výšky. Na tom se už dnes nebazíruje, je ovšem důležité, aby dítě prošlo tělesnou proměnou z ‚neohrabaného‘ baculatého předškoláka. Aby mu vyrostly končetiny, posílilo se zádové svalstvo, aby uneslo aktovku... Tohle a mnohé další spadá do kompetence pediatra," popisuje brněnská dětská psycholožka Jitka Jeklová.
K její odbornosti patří zase odhalit předpoklady rozumové, emoční a sociální. Právě dvě posledně jmenované schopnosti bývají nejčastějším kamenem úrazu.
"Dnešní děti mají většinou spoustu znalostí, sledují televizi, učí se s počítačem. Velké rozdíly ovšem panují ve zvládání sociálních situací. Zvláště děti, které nechodí do mateřské školy, nejsou zvyklé fungovat v kolektivu a neumí se mezi ostatními prosadit. Případně se prosazují nevhodným a nepřiměřeným způsobem. Budoucí prvňáček by měl respektovat autoritu a být schopný podřídit se určitému režimu," doplňuje psycholožka. Důležitý je i slovní projev – dítě by mělo mít bohatou slovní zásobu a "zvládnuté" řečové vady.
Emoční vyzrálost zase podle ní znamená, že se dítě dokáže srovnat s případným neúspěchem. Aby se dokázalo odloučit od matky, umělo odlišit povinnosti a hru, dovedlo se ovládnout v náročnějších situacích.
Orientačním testem je kresba
Existují orientační testy, jak rychle zjišťovat školní zralost. Jedním z nich je třeba kresba lidské postavy. Posuzuje se jak její formální zpracování (tedy jak dítě vede čáry, jak je napojuje, jestli zvládá práci s tužkou), tak obsahová stránka.
Kresba předškoláka zralého pro školu by měla mít co nejvíce detailů – hlavu, trup, končetiny. Paže nebo nohy by měly být nakresleny už dvoučarou, nikoliv jedinou čárou. Zpravidla bývají znázorněny prsty, někdy už i ve správném počtu. Oko nestačí v podobě tečky, mělo by být prokreslené i s panenkou, bývají znázorněny řasy, obočí...
Velmi často na hlavě kromě vlasů nechybí ani klobouk, někdy jsou nakresleny i uši.Známkou ještě větší vyspělosti je i propracování oděvu. To všechno ale neznamená, že kresba postavy poskytne vyčerpávající obrázek o úrovni dítěte.
"Vývoj dětí je stále individuálnější. Někteří rodiče se zbytečně vylekají, když jejich šestiletý potomek načmárá namísto člověka nějakého jednoduchého nevzhledného hlavonožce. Můj syn například kreslil v šesti letech postavu úplně stejně jako ve svých sedmi. Zato letadlo pokaždé namaloval do všech detailů. Kolegyně ho posléze posoudila jako přezrálou individualitu," popisuje pražská psycholožka Lenka Čadová.
Rodiče, nebojte se poradny
Matka a otec nemívají vždy srovnání, a tak první pochybnosti vznesou leckdy spíš učitelky ve školce. Někde dokonce ony samy provádějí orientační testy školní zralosti. Také učitelky u zápisu si umí rychle udělat jasno. Jednoznačnou odpověď však přinese jedině zevrubné vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.
Zkušený psycholog dovede odtušit školní nezralost i z projevů chování. Nezralé děti bývají nápadně neklidné, impulzivní, nebo naopak utlumené, pomalé, bázlivé a nekomunikující. Rychle se unaví, nevydrží sedět.
Školský zákon ukládá rodičům přihlásit k zápisu pro následující školní rok děti, které k 31. srpnu roku 2008 dovrší šesti let. Rodiče mohou požádat o roční odklad buď přímo u zápisu, nebo i později. Svoji žádost ovšem musí doložit dobrozdáním odborníků.
Slovo znalců má ovšem charakter doporučení, definitivní rozhodnutí zůstává v rukou rodičů.
"Vztah ke škole si dítě vytváří od první třídy, proto je důležité, v jaké kondici do lavice zasedne. Jen tak je možné alespoň částečně předejít řadě ne zrovna příjemných překvapení. Například že se u dítěte objeví známky vývojových poruch učení, projeví se třeba jako dysgrafik, dyslektik nebo dyskalkulik. Rodiče by měli odhodit obavy z návštěvy pedagogicko-psychologické poradny. A pak pochopitelně na slova odborníků dát," doporučuje psycholožka Jeklová.
JAK POSTUPOVAT U HRANIČNÍCH PŘÍPADŮ PRO ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY
PRO ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY:
* Dítě není traumatizované neúspěchem
* Rodiče si ušetří čas a zvýšenou práci s domácími úkoly s nezralým dítětem
* Rodiče ochrání dítě před rizikem ponížení, když zátěž nevydrží, selže a bude se muset případně vrátit do školky
* Dítě má dostatek času dozrát ve všech oblastech
PRO NÁSTUP DO ŠKOLY:
* Dítě nastoupí s dětmi, které zná ze školky, nevypadne z kolektivu, adaptace z tohoto pohledu je pro něj jednodušší
* Nezaostává ve vývoji
* Je stimulováno novými podněty, může se takříkajíc chytit a handicap dohnat
Anketa
Uvažovala jste u svého dítěte o odkladu školy?
Eva Volfová
Mám dvě povahově naprosto rozdílné děti, desetiletou dceru a šestiletého syna. Ani u jednoho jsem o odkladu školní docházky neuvažovala, nedaly mi k tomu důvod. Naopak jsem měla pocit, že první třída přichází pro jejich osobnostní rozvoj právě včas. Obě děti byly přiměřeně samostatné. Školní prostředí jim poskytlo řadu podnětů pro rozvoj jejich schopností. Musím to zaklepat, ale povinnosti zatím zvládají hladce.
Gabriela Těšáková
O odkladu jsme vážně uvažovali. Matýsek má totiž bezlepkovou dietu a do školky chodil jen na dopoledne. Jeho specifická strava přináší jemu i nám různá omezení. Navíc je Matěj živější dítě a já si nebyla jistá, jestli udrží pozornost. Měla jsem pocit, že má za ostatními dětmi skluz. Verdikt expertů v poradně mě překvapil. Řekli, že má syn všechny předpoklady do první třídy nastoupit v termínu. Dopadlo to líp, než jsme čekali.
Petra Horáková
Náš Adam je až říjnový a byli jsme rádi, že šel do školy s mladšími dětmi, protože je skoro nejmenší ve třídě. I tak jsem měla strach, jestli první třídu zvládne. Ve školce mi totiž řekli, že zřejmě bude levák, takže jsem se hrozila komplikací. Navštívili jsme proto poradnu. Kdyby mu doporučili odklad, respektovala bych to. Syn z vyšetření vyšel dobře a zatím všechno zvládá.
