WHO zatím nechce vyhlásit vyšší stupeň protichřipkového

WHO zatím nechce vyhlásit vyšší stupeň protichřipkového | foto: Dan Materna, MF DNES

Ptačí chřipka se asi šíří i mezi lidmi

  • 21
Osm Indonésanů se stalo obětí ptačí chřipky, kterou se zřejmě nakazili navzájem. Série úmrtí ve vsi na severu Sumatry je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nejzávažnějším momentem ve vývoji nemoci za poslední tři roky.

Případ oživil obavy z ničivé epidemie, kterou by ptačí chřipka mohla vyvolat, kdyby se začala šířit mezi lidmi. "Máme tým, který zkoumá, co se děje, a ten nedokáže najít zvířecí zdroj nemoci," řekl agentuře AP Peter Cordingley, mluvčí Světové zdravotnické organizace pro oblast Tichomoří, kam u WHO spadá i Indonésie.

Podle mluvčího to znamená, že se nemoc zřejmě přenáší mezi lidmi. Naprostá většina z 218 lidí, kteří dosud onemocněli ptačí chřipkou, se nakazila od drůbeže. To však zřejmě neplatí pro rodinu z vesnice Kubu Sembelang na severu Sumatry.

"Došlo zde k omezenému přenosu nemoci mezi členy jedné rodiny," uvedl Cordingley. I když je přenos omezený, je to zatím největší případ tohoto druhu.

Experty, kteří se případem zabývají, zarážejí především dvě okolnosti: v okolí vsi se zatím nepodařilo najít ptáky či drůbež, kteří by měli ptačí chřipku, a nemoc se navíc omezuje jen na příslušníky jedné jediné širší rodiny.

Testy potvrdily, že příslušníci rodiny umírají na virus H5N1, který způsobuje smrtící ptačí chřipku. Zároveň však ukázaly, že sám virus se nijak nezměnil. To odborníky udivuje: není totiž jasné, jak se mohla nemoc, která se zatím přenášela jen kontaktem s ptáky, rozšířit na tolik lidí.

K přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka už ojediněle došlo, ale dosud nikdy se od jednoho nemocného nenakazilo šest či sedm lidí. Obyvatelé vesnice sledují, zda se příznaky nemoci nevyskytnou i u někoho dalšího mimo vymírající rodinu. Jen od nich se WHO může dovědět, co se děje – místní správa odmítla kontroly prováděné cizími experty.

"Nyní pátráme po jakémkoli náznaku, že virus pronikl mimo rodinu, do širšího společenství," sdělil AP mluvčí Peter Cordingley.

Pro výskyt nemoci ve vymírající indonéské rodině má Světová zdravotnická organizace (WHO) zatím jediné vysvětlení. Ptačí chřipkou se zřejmě jako první nakazila matka rodiny, prodávající zeleninu na trhu, kde se obchodovalo i s drůbeží.

Není to však potvrzeno: žena byla pohřbena ještě předtím, než se o případu dozvěděly úřady. Posléze se zjistilo, že její dva synové a bratr strávili s nemocnou a silně kašlající ženou celou noc v jedné malé místnosti.

Jeden ze synů poté onemocněl a od něj se nakazil i otec, který se o dítě staral. Ten je teď považován za "možný zdroj infekce" pro zbytek rodiny.

U těchto nemocných byl už virus ptačí chřipky spolehlivě zjištěn. Poslední obětí nemoci je zatím jeden z bratrů nakažené ženy. Druhý bratr je jediným nakaženým členem rodiny, který ještě přežívá.

"Je to zřejmě dosud nejvíce znepokojující případ od začátku epidemie ptačí chřipky před třemi lety a my nedokážeme najít žádný zjevný zdroj infekce. Nedokážeme najít žádné známky po nakažené drůbeži ani žádné známky po viru v prostředí, kde žili," řekl Cordingley stanici BBC.

"Všechny potvrzené případy nemoci v této skupině lidí lze přímo spojit s tím, že byli vystaveni blízkému a dlouhodobému kontaktu s nemocným během těžké nemoci," uvedl Steven Bjorge, který vede tým lidí z WHO, kteří působí v Kubu Sembelangu.

Právě Bjorge a jeho lidé zjistili, že nikde ve vesnici a jejím okolí nebyla nalezena drůbež s virem H5N1, což je přivedlo k myšlence, že nemoc se šíří mezi lidmi. Mrtvá drůbež byla zjištěna až v oblastech dále od Kubu Sembelangu. Zatím se však u ní nepodařilo zjistit, zda příčinou smrtí je ptačí chřipka.

Není důvod k poplachu?
Ženevské ústředí WHO zatím doufá, že se podaří najít důkazy proti myšlence, že nemoc se už volně šíří mezi lidmi. "Pokračuje pátrání po možných alternativních zdrojích nákazy," vysvětlila mluvčí organizace Maria Chengová a skepticky dodala: "Neviděli jsme od Indonésie důkazy, že se nemoc snadno šíří z člověka na člověka," upozornila.

I když se ptačí chřipka šíří světem už tři roky a způsobila smrt milionů ptáků, na člověka se zatím přenáší jen zcela výjimečně. Pokud však člověk nemoc dostane, je riziko smrti vysoké – z 218 dosud známých případů onemocnění jich skončilo 124 smrtí.

Mezi lidmi se virus ptačí chřipky nešíří téměř vůbec, i když malý počet takových případů už vědci zaznamenali. Laboratorní testy vzorků z Kubu Sembelangu ukázaly, že virus se zatím nezměnil, takže jeho schopnost přeskočit na lidi by neměla být vyšší než dosud.

WHO proto zatím nechce vyhlásit vyšší stupeň protichřipkového "poplachu". "Diskutovali jsme o tom, ale nedojde k tomu," prohlásila Chengová.