Deštník proti letním bouřkám | foto: Profimedia.cz

Prší? Leje? Nevadí, máme deštník!

V létě by podle módních odborníků nemělo vůbec pršet. Specializované časopisy jsou totiž plné šatů, střevíců, korálků, plavek, slunečních brýlí, klobouků..., výjimečně nějaký ten slunečník, ale o deštnících ani zmínka.

Přitom k české kotlině patří letní bouřky jako sůl do moře. V uplynulých deštivých týdnech se paraple stalo nezbytným doplňkem každého z nás. Umíme stejně dobře jako módní žabky se sukní a kloboučkem sladit s oblečením také deštník?

Vzory

Největším hitem letošního léta jsou deštníky vzorované, hlavně proužkované, či s různými geometrickými prvky. Poptávka je také po jednobarevných. "Jak žádá móda pro letošní podzim, v kurzu je především oranžová a červená," dodává majitel firmy Promorain Martin Sečkař.

Mladší dívky, které víc podléhají módním trendům, mohou volit výraznější vzory, či ostré nebo pastelové barvy, a to klidně bez ohledu na to, co mají právě na sobě. Ženám středního věku sluší umírněnost v barvě bordó, béžové, šedé, případně tmavě modré.

Pohodlí

"Hlavní je, aby byl lehký a skladný. Barvu vybírám spíš neutrální tmavou, aby mi ladila pokud možno k čemukoliv," říká devětadvacetiletá grafička Lenka F.

Ceny deštníků se pohybují od 80.- do 8 000,- Kč a existují ještě dražší extrémy, kdy zákazníci požadují výrobky od "no-name" až po luxusní značkové záležitosti.

Jakmile přestane pršet, putuje deštník kolikrát do miniaturní kabelky. A tak se pochopitelně řídíme jeho skladností a lehkostí. "Deštník v provedení ´ultralight´ váží díky použitým materiálům pouhého čtvrt kilogramu.

"Dávám přednost normálnímu deštníku, který si ručně otevřu. S těmi vystřelovacími mám špatnou zkušenost," tvrdí třiačtyřicetiletá zdravotní laborantka Dana S. Stejnou zkušenost s automatickými paraplety má i třiatřicetiletá asistentka Iveta K. "Vyzkoušela jsem i ten nejnovější tlačítkový systém, ale stejně jsem se vrátila ke staré klasice," říká.

Odolnost


Jestliže vás ještě nezviklal deštivý srpen a budete-li si pořizovat paraple až nyní, vzpomeňte na vítr nekontrolovatelně smýkající deštníkem. Potřebujete nástroj odolný proti bouřkové vichřici. Takové zboží je označeno jako "windproof" - větru odolný. Konstrukce je vyrobena za pomoci skelných vláken a karbonu, u levnějších typů ji pak tvoří kovové dráty. "Laik tuto vlastnost těžko rozpozná," říká Martin Sečkař a doporučuje všem, aby se prodejce zeptali.

Opravny, popřípadě sběrny deštníků, jsou ve většině větších českých měst. Například výměna jednoho drátu přijde majitele asi na 70,- Kč. U levného deštníku pak stojí za úvahu, zda nechat opravit, nebo si raději koupit nový.

Speciální svou velikostí jsou deštníky "golfové". Otevřené pokryjí nejméně 130 centimetrů plochy. Svůj název dostaly proto, že se používají nejčastěji právě na golfových hřištích. Vejdou se pod něj pohodlně dva lidé a rodiny ho často "pro všechny případy" vozí v kufru svého auta.

Na co pozor:

Nezapomínejte, že na deštník dostanete až dvouletou záruku na výrobní vady. Ta se ale nevztahuje na poškození kvůli špatnému zacházení.

Deštník byste měli nechat uschnout rozevřený. Typy, které nejsou odolné proti větru natáčejte vždy špičkou proti náporu větru. Nenechte vítr "podfouknout" dovnitř. Holové a golfové deštníky si nepleťte s vycházkovou holí, můžete zdeformovat špičku a následně celou konstrukci.

Historie deštníku
“Předek” deštníku byl vynalezen asi před 4 000 léty v Egyptě, Mezopotámii, Řecku a Číně a sloužil jako slunečník. Začátkem 16. století se deštník stal populární, zvláště v deštivém počasí v severní Evropě. Nosily ho hlavně ženy, mezi muži ho proslavil až perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway (1712–1786). První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva a byly potaženy napuštěným plátnem a měly vyřezávané rukojeti z tvrdého dřeva. V roce 1852 vynalezl Samuel Fox ocelovou konstrukci deštníků. Inspirací mu prý byla krinolína (vyztužená spodnička) a dámský korzet. Skládací systém se objevil až o více než století později.