Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Provence se nedá nahradit

  0:49aktualizováno  0:49
Letos hrozí, že se nepodívám nejen do své oblíbené Provence, ale vůbec nikam za hranice všednodennosti. Nevím, jak to na české zahradě, byť obklopena levandulí, přežiju.

Magda Jogheeová | foto: Archiv M. Jogheeové

Chtěla jsem toho vidět ještě hodně. Nekonečné kazašské pláně, když nad nimi zapadá slunce a vzlétají mohutní orli. Doufala jsem, že uvidím jednou keňskou safari, baobaby, kláštery v Tibetu, mayské stavby či skotská vřesoviště. Od puberty jsem toužila po Londýně a projít se po Abbey Road. Říkala jsem si, jaké je to asi v Antarktidě, na Aljašce nebo na mysu Dobré naděje. Ovšem pěkně jsem se zasekla, a jestli v tom budu pokračovat, neuvidím už nikdy nic. Několik let totiž stále mířím k francouzskému jihu.

Když bylo jasné, že letos nikam nejedeme, polkla jsem knedlík v krku a začala vařit poněkud pohřební oběd. Kuře na kari s provensálským kořením. Mlýnek s kořením jsem koupila minulé léto na trhu v Aix en Provence. Aby toho nebylo dost, mlýnek, určený nejspíš na ozdobu, se rozpadl přímo nad hrncem a místo provensálskými bylinkami byla omáčka ochucena těsněním, pružinou a malým dřevěným kolíkem. Kruci!

Ke všemu se letos k novému mlýnku nedostanu. Ani ke své pravidelné každoroční dávce opravdového tepla, neskutečného světla a vůně borovic. Jako starý závislák jsem toužila po levandulových polích, Lubronském pohoří, kamenných statcích, trzích, nevšímavých francouzských psech a cikádách. Jenže bude houby. A ne lanýže z Vaucluse…

Mám dobré kamarádky, které se tam už několikrát se mnou stovky kilometrů štrachaly a možná by měly mít svatozář. Marie nesnáší vedro, Táňa jízdu autem a Libuši přivádí k šílenství, že jedeme do země, kde se hovoří jazykem, který nám nic neříká. Je sice pravda, že jsme, pokud jde o francouzštinu, naprosto nemožné a celou dobu jsme si například myslely, že v obchodě s nápisem "Brocante" (vetešnictví) prodávají krůty, ale jediné krůty jsme široko daleko byly my. Na druhou stranu se Libuše dohovořila s Francouzem, po kterém u zavřené benzinky chtěla, aby nám natankoval vlastní kartou, a to ovládala pouze "moi" (já) a "toi" (ty). Francouz koukal, ale tankoval.

Letos prý nejedeme. Z různých důvodů. Marušku bolí kolena, Táňa šetří na Kostariku a Libuši, která se začala věnovat tarotu, vyšlo, že Francie není letos žádoucí. Splaskla jsem jak nafukovací balonek. Pak jsem se snažila najít v tom zlu něco dobrého. Nebudu rigidní a namířím to jinam. Do Řecka či Chorvatska…

A pak jsem řekla ne! Dovolená někdy vysiluje jak zákeřná choroba. Všechno to rozvažování, jestli tašku nebo kufr, řízek prsní versus stehenní, prášky na zácpu či průjem, spací pytel - peřinu, opalovací krém s patnáctkou nebo dvacítkou, je důležitější fén, žehlička na vlasy či otvírák na láhve… mi narušuje rovnováhu. Teď budu mít klid. Nebudu kupovat šortky, kartu do foťáku, nebudu balit, měnit peníze, zkrátka nic.

Koneckonců malou Provence doma mám. Levandulové pole o rozměrech pět krát pět už několik let pěkně bují, tymián a rozmarýn v nádobách, olivovník v květináči a pinie jako bonsaje. Mezi tu nádheru se usadím a budu si to užívat. Představovat si, jak jedeme směrem na Apt. Při druhé skleničce francouzského červeného si možná na trhu koupíme česnek a olivy. Pak namíříme do Carpentras, kde si dáme pod platanem kafíčko, a v Les Mes budou chlapi od hospody okukovat české auto.

Francouzi také obdivovali naše vanilkové rohlíčky, které jsme do Provence začátkem léta přitáhly, chutnaly jim moravské koláče i slivovice. Hleděli v úžasu na české stravovací návyky, kafe v termosce a amalgámové plomby. To, když jsme dostaly záchvat smíchu při představení číšníka ve Vauvenargues, který nám předváděl zvíře, které hodlal servírovat. Jednalo se o jehněčí, vypadal při tom jak starý kozel a my se cítily jako slepice. Celý ten zvířecí guláš skončil tím, že jsme si daly pizzu a zavařily tím na nacionalistickou náladu.

Teď sedím sama uprostřed levandulí a rozjímám. Není to zas tak špatná dovolená. Vůně a barvy jsou autentické, České středohoří připomíná Luberon. Akorát - nejsou tady cikády.

Vtom začne řvát sekačka. Soused odnaproti není Francouz, léto neléto, pracuje jak divý.

"Ty kreténe, jak držíš tu větev…!" řve na syna. Oh la la! "Espece de cretin ..." zní přece jen líp.

Provence se vážně nedá nahradit.

AUTORKA MAGDA JOGHEEOVÁ

Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy, potom pracovala například v Mladém světě, Mladé frontě a Lidových novinách. Dnes žije na venkově u České Lípy a pracuje s drogově závislými lidmi v komunitě K-centra. Má podle vlastních slov kupu dětí (už skoro dospělých) a zvířat.


Autoři:






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Zpěvačka Paloma Faith na Britain Q Awards (Londýn, 18. října 2017)
Moje děti budou genderově neutrální, říká zpěvačka Paloma Faith

Loni v prosinci se britská zpěvačka Paloma Faith (36) poprvé stala maminkou. S francouzským partnerem Leymanem Lahcinem (30) by chtěla mít další potomky....  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příběh Terezie: Děti mi vyčítají, že upřednostňuji jejich sestru

Jsem matkou tří dětí. Všechny už jsou dospělé a zatímco dvě nejstarší žijí spořádané životy, nejmladší dcera se tzv. nepovedla. Už od puberty s ní jsou jen...  celý článek

Výměna prstýnků při obřadu je prastarý zvyk, který se objevil už ve starém...
Příběh Vandy: Přítel se chce ženit, ale já o svatbu nestojím

S přítelem máme hezký harmonický vztah. Jsme spolu už tři roky a zatím jsme jeden na druhém neobjevili nic, co by nám zásadně nevyhovovalo. Oba jsme tolerantní...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Voděodolné líčení, které ustojí déšť, sport i vodní radovánky
Voděodolné líčení, které ustojí déšť, sport i vodní radovánky

Každá žena touží po tom ráno odejít z domu a večer se vracet se stejně dobře vypadajícím makeupem. Ať už vás během dne p... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.