Ona
Nejčastěji lidé zívají v zimě (ilustrační snímek)

Nejčastěji lidé zívají v zimě (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Proč zíváme? Nejspíš si tak ochlazujeme mozek

  • 18
Kolikrát za den zívnete? A víte, proč se zívání nedokážete ubránit? Vědci se tímto jevem zabývají již dlouho a nyní přišli s překvapivým poznatkem. Zívání nemusí být jen projevem únavy, nudy či nedostatku vzduchu, ale s největší pravděpodobností zívání ochlazuje přehřátý mozek.

I když je důvod zívání stále víceméně zahalen tajemstvím, nová studie amerických vědců z Princetonské univerzity konstatuje, že by zívání mohlo být přirozeným způsobem regulace teploty mozku.

Odborníci se ve své studii zaměřili na sledování četnosti zívání u dobrovolníků v závislosti na ročním období. Vědci přitom využili známého faktu, že zívání je nakažlivé a ukazovali účastníkům studie fotografie zívajících lidí.

Vědecký tým provedl experiment během léta a zimy v Arizoně, kdy náhodně vybrali 160 dobrovolníků, kteří se venku procházeli. Vybraní účastníci studie rovněž výzkumnému týmu poskytli informace o tom, kolik hodin předchozí noc spali a jak dlouho už jsou venku. Odborníci mezitím sledovali okolní teplotu a vlhkost vzduchu.

Kdy lidé nejčastěji zívají

Výzkum přinesl zajímavé poznatky. Při zimním testování zívalo 36 účastníků z 80, při letním testování pouhých 19.

I když vědci vzali v potaz počet hodin spánku a čas strávený venku, okolní teplota byla jediným faktorem, který měl spojitost s četností zívání. Navíc čím déle byli lidé venku v zimě, tím častěji zívali. Přesný opak pak vědci pozorovali v letních měsících, kdy venkovní teplota často přesahuje tělesnou teplotu, což znamená, že zívání v teplém počasí nijak nepřispívá k ochlazování mozku.

Proč ochlazujeme mozek v zimě

Určitou nelogičnost faktu, že lidský mozek potřebuje více ochlazovat v zimě než v létě, vysvětlil profesor Andrew Gallup z Princetonské univerzity v Arizoně.

Podle jeho teorie je v zimě podstatně větší rozdíl mezi tělesnou teplotou a venkovní teplotou než v letních měsících. Lidské tělo je tak nuceno vytvářet větší tělesnou teplotu, která zahřívá i mozek. Příliš vysoká teplota mozku nás pak nutí k zívání, které mozek zase ochlazuje. Proto v létě lidé zívají méně, jelikož rozdíl mezi tělesnou teplotou a okolní teplotou není tak vysoký.

Profesor Gallup vysvětlil i mechanismus zívání. Podle něj zívání pravděpodobně ochlazuje mozek díky hluboké inhalaci studeného vzduchu a zvýšenému přítoku krve do mozku, který způsobuje roztažení sanice.

Profesor Gallup se podobnou studií zkoumající příčinu zívání zabýval už v roce 2007. Tehdy jeho vědecký tým došel k závěru, že zívání nastane, když stoupne teplota mozku. "Mozky jsou jako počítače," myslí si profesor Gallup. "Pracují nejefektivněji, když jsou chladné."

, pro iDNES.cz