Stačí vystavit slunci obličej a paže třikrát týdně po dobu zhruba patnácti minut.

Stačí vystavit slunci obličej a paže třikrát týdně po dobu zhruba patnácti minut. | foto: Profimedia.cz

Proč vám škodí nedostatek slunce

  • 36
Nedostatek slunce v zimě vám kromě špatné nálady může způsobit zdravotní potíže. Omezuje totiž tvorbu vitaminu D, který je pro tělo nezbytný. A to zdaleka nejen kvůli zdravým kostem.

Podle studie uveřejněné v únorovém čísle časopisu Health trpí nedostatkem takzvaného slunečního vitaminu víc než polovina populace. Vitamin D je přitom nepostradatelný při tvorbě kostí a zubů, protože podporuje vstřebávání vápníku a fosforu. Pokud vám tento vitamin chybí, tělo si ho začne odebírat z kostí, odkud putuje do krve, aby se pokrylo chybějící množství potřebné pro fungování srdce a nervů.

Odborníci tak upozorňují na souvislost se srdečními chorobami, mozkovou mrtvicí, vysokým krevním tlakem, diabetem a samozřejmě osteoporózou. Tento vitamin také hraje důležitou roli v prevenci proti rakovině, především rakovině tlustého střeva, plic a prostaty. Nízká hladina vitaminu D může způsobovat i zánětlivá onemocnění střev (Crohnova choroba), ale pravděpodobně také přispívá k vyššímu výskytu chřipek a nastydnutí v zimních měsících. U dětí pak hrozí riziko křivice.

"Správný přísun vitaminu D je skutečně důležitý zvláště u dětí, jinak jim hrozí riziko měkkých a lámavých kostí. Je ale nezbytný i jako prevence rozvoje osteoporózy v dospělosti a zároveň pomáhá zvyšovat obranyschopnost organismu," říká nutriční terapeutka Jitka Rusková z Poradenského centra Výživa dětí.

Slunce alespoň třikrát týdně 

Ačkoli sluneční záření může být kvůli riziku onemocnění rakovinou kůže nebezpečné, rozumné vystavení se slunci je z hlediska tvorby vitaminu D zcela na místě.

"Vitamin D se vytváří kontaktem slunečního záření s pokožkou. Na pokrytí potřebné dávky stačí vystavit slunci obličej a paže třikrát týdně po dobu zhruba patnácti minut. Záleží však také na barvě pleti. Lidé se světlejší pletí mohou využít až sedmdesát procent záření, zatímco ti s tmavší barvou pouze mezi třemi až třiceti procenty," vysvětluje Rusková.

V souvislosti s potřebou slunce se v poslední době často mluví o používání slunečních krémů. Ty jsou kvůli ochraně kůže masivně doporučovány, ale řada studií poukazuje na fakt, že protože blokují pronikání ultrafialového záření do kůže a tím tvorbu vitaminu D, neměli by je lidé na krátkou dobu na slunci vůbec používat. Záleží přitom samozřejmě na denní době, ozonové vrstvě, ročním období a pigmentaci člověka.

Dožeňte to jídlem

V měsících skoupých na slunce často nezbývá než dohnat hladinu vitaminu D stravou. Doporučená denní dávka pro dospělého člověka by podle Ruskové měla obsahovat například 50 gramů makrely nebo sleďů, 100 gramů lososa nebo jedno vejce. Mezi další potraviny bohaté na vitamin D patří mléčné výrobky, cereálie nebo pomerančový džus.

Přísun vitaminu D by se přitom měl ještě zvýšit u těhotných a kojících žen. Nedávný výzkum z univerzity v Bristolu například přinesl důkazy o tom, že těhotné ženy, které měly vyšší hladinu vitaminu D, rodily vyšší děti se silnějšími kostmi. Z řady dalších studií pak vyplývá, že nedostatek vitaminu D v těhotenství a během dětství zvyšuje riziko roztroušené sklerózy v pozdní dospělosti.

Doporučená denní dávka by se však neměla překračovat. Protože se vitamin D ukládá v tukové tkáni a játrech, může dojít k předávkování. Tím, že způsobuje zvýšenou absorpci vápníku ze střev, pak mohou paradoxně vznikat potíže jako křehnutí kostí nebo zvýšené ukládání vápníku v ledvinách, játrech, plicích a cévách.

Prevence proti císařskému řezu?

Zajímavou souvislost objevili vědci z americké Boston University School of Medicine. Po dobu dvou let studovali souvislost mezi hladinou vitaminu D v krvi a porodem císařským řezem. Zjistili, že takto rodily ženy s nižší hladinou vitaminu v krvi.

"Ženy s deficitem vitaminu D v době porodu mají téměř čtyřikrát větší pravděpodobnost, že porodí císařským řezem, než ženy, které ho mají dostatek," uvedl autor studie, profesor Michael Holic. Studie byla publikovaná v časopise The Journal of Clinical Endokrinology and Metabolism.