Podle Světové zdravotnické organizace se Češky aktuálně dožívají v průměru zhruba 81 let a Češi 75 let. Šest let rozdílu v životě ženy a muže je poměrně dost. Čím to?
Různí odborníci se shodují v tom, že zdraví člověka ovlivňuje až z padesáti procent jeho životní styl. A tady je patrně jádro pudla, i když nelze opomíjet ani další faktory, jako jsou kupříkladu genetické předpoklady.
„Ženy mají obvykle zdravější životní styl než muži z různých důvodů - například udržují normální hmotnost z estetických důvodů. Obvykle lépe spolupracují se zdravotníky, chodí častěji k lékařům, jsou od puberty navyklé na pravidelné návštěvy ženského lékaře, častěji také využívají preventivní lékařské péče,“ uvedla iDNES.cz Martina Vaclová z 3. interní kliniky 1. Lékařské fakulty UK a VFN Praha.
Genetika ovlivňuje délku života jen ze čtvrtiny
Dodala, že z ne dosud zcela jasných příčin jsou ženy všeobecně biologicky odolnější vůči některým onemocněním, přičemž tento trend je zaznamenáván už od novorozeneckého věku. Podle Vaclové je tu také jedna trochu přehlížená skutečnost. Do celkové úmrtnosti se zaznamenávají nejen úmrtí na stáří nebo různé choroby, ale také z důvodu úrazu například při sportu, autohavárií nebo jiných nehodách.
„Častější jsou u mužů. A jelikož na tyto příčiny umírají lidé v mladším věku, snižuje pak větší výskyt těchto úmrtí u mužů i jejich průměrnou délku života,“ vysvětlila Vaclová.
Profesorka Věra Adámková z Institutu klinické a experimentální medicíny s odvoláním na různé studie uvedla, že vliv genetických vloh na délku života je asi 25 procent. Zkoumá se ale rovněž imunita a její vliv na dlouhověkost. Velkým hitem současnosti je podle Adámkové zkoumání koncových částí chromozomů, takzvaných telomerů. I zde jsou ženy „napřed“.
„Zdá se, že při narození nemají významně rozdílnou délku, ale u žen se zkracují pomaleji,“ řekla iDNES.cz Adámková. Podle expertů je současně rovnovážný systém chromozomů (ženy mají XX, muži XY) vždy stabilnější a méně náchylný k poškození.
Další zkoumanou oblastí jsou podle Adámkové pohlavní hormony a jejich příspěvek k délce života. Podle níž se například také ukázalo, že ženy přežívají lépe septické stavy oproti mužům.
Mluvčí všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý s odvoláním na různé studie pro iDNES.cz uvedl, že dalším faktorem u žen může být menší fyzická zátěž při namáhavé a fyzicky zatěžující práci, ale na druhou stranu neustálý pohyb při zajištění péče o rodinu a domácnost.
Podle Demografické ročenky České republiky jsou nejčastějšími příčinami úmrtí nemoci oběhové soustavy (například mrtvice), infarkt myokardu nebo srdeční selhání. Na celkové úmrtnosti se loni podílely ze 47,4 procenta, přičemž u mužů to bylo 43 procent a u žen bezmála 52 procent.
Druhou nejvýznamnější skupinou jsou nádorová onemocnění s podílem 25,2 procenta (u mužů 27,6 procenta, u žen 22,6 procenta).
Zázraky neexistují, musíte změnit životní styl
Jak se dožít vyššího věku a překonat třeba i průměr u žen nebo mužů? Nejvíce ovlivnit samozřejmě můžeme náš životní styl, tedy co jíme a pijeme, jestli máme dostatek pohybu.
„Příznivě ovlivnit změnou životního stylu lze vznik i průběh onemocnění z obou nejčastějších skupin příčin úmrtí, jak onemocnění oběhové soustavy, tak i onemocnění nádorová,“ připomněla Martina Vaclová.
„Abychom si udrželi dobré zdraví, musíme omezit vžité zlozvyky, jako je kouření, častý a výrazný výskyt stresu, nadměrná konzumace alkoholu, příliš tučných, smažených a sladkých potravin. Vybírat bychom měli netučné druhy masa, používat spíše rostlinné tuky, volit polotučné mléčné výrobky a šetřit s máslem a uzeninami. Každý den si dopřát minimálně 30 minut pohybu (stačí i rychlá chůze). Významné je udržovat i přiměřenou hmotnost,“ dodala Vaclová, podle níž by se neměly zanedbávat ani preventivní prohlídky.
Recept, jak být jednoduše dlouhověkým, ale podle odborníků neexistuje. „Genetické vlohy samozřejmě nejsme schopni ovlivnit, životní styl ano. Takže racionální strava, přiměřený energetický příjem, dostatek vlákniny a přiměřená fyzická aktivita,“ to doporučuje Věra Adámková z Institutu klinické a experimentální medicíny.
