U nás v epidemii může postihnout i několik milionů lidí. Chřipková epidemie v roce 1918 si v československu vzala víc lživotů než první světová válka.
Pandemie jsou ovlivněny hlavně sociálními okolnostmi, hustotou obyvatelstva, rychlou, globální dopravou. V USA onemocní v epidemii 20 až 50 milionů lidí chřipkovým virem, který v některých uzavřených komunitách atakuje až 60% lidí.
Každým rokem se například ve Velké Británii chřipce přičítá 3000 až 4000 úmrtí, přičemž v letech epidemie úmrtnost roste až desetkrát.
Známe tři základní typy viru: A, B a C. Nejdůležitější z nich je virus typu A, který je původcem pandemií. Jeho antigenní vlastnosti se stále mění a vznikají nové varianty viru. Proto i antivirová vakcína se musí těmto změnám neustále podřizovat a měnit.
Zdrojem nákazy je vždy nemocný člověk, přenos se děje vzdušnou cestou. Nakažlivost a manifestace je vysoká. Vstupní branou infekce je sliznice dýchacího ústrojí. Inkubační doba je krátká, 1 až 3 dny.
Typické je, že nemoc začíná náhle v plném zdraví pocitem zimy, třesavkou, prudkým stoupnutím teploty, bolestmi ve svalech a kloubech se suchým dráždivým kašlem. Vysoká horečka a celkové příznaky trvají 2 až 5 dnů, trvá-li horečka déle, je to známka komplikací. Nejčastější komplikací jsou akutní bronchitidy a zápal plic.
Často se říká "mám chřipku", ale jde pouze o katar horních cest dýchacích, kde jsou podobné symptomy, ale nemoc má s pomalejší nástup, neprovází ji tak vysoká horečka ani komplikace.
Podle údajů o nákladech na vyléčený případ se vakcinace ukázala jako výrazně levnější, a vakcinační program tak představuje nejpřijatelnější volbu při prevenci chřipky a největší možnosti pro zvýšení zdraví veřejnosti.
Vakcinace se doporučuje hlavně osobám s nějakým chronickým onemocněním, u nichž by chřipka znamenala vážnou komplikaci jejich základní nemoci (onemocnění průdušek a plic, průduškové astma, srdeční onemocnění, onemocnění ledvin, cukrovka, poruchy imunity).
Dále se vakcinace doporučuje osobám starším 65 let, dětem a mladistvým vystaveným zvýšenému riziku infekce v důsledku jejich povolání.
Po očkování do paže může výjimečně vzniknout místní zčervenání, otok a bolest, které mizí během několika hodin. Z celkových nežádoucích účinků vzácně únava, bolest hlavy, zvýšená teplota. Rovněž tyto příznaky odeznívají během několika hodin spontánně.
Z uvedených poznatků tedy jednoznačně vyplývá, že protichřipková vakcinace je velice prospěšná a lze ji doporučit. Toto se týká celé populace, ať již rizikových skupin chronicky nemocných či osob vystavených zvýšenému riziku infekce v důsledku povolání.
