Chutě zrají s věkem. Jestli jsme na sladké, je dáno i geneticky

aktualizováno 
Jak se mění naše chutě? Tak především stárnou – víte sami, že v pěti letech chuťovým pohárkům lahodilo něco jiného než v pětadvaceti nebo pětačtyřiceti. Pak jimi také mohou mávat nemoci i hormony.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Teď se můžete utlouct po olivách, ale před dvaceti lety jste sotva snesli olivový olej? Když vám jako malým cpali mrkev, dělali jste scény? Teď je všechno to, co bylo v dětství fuj (růžičková kapusta, zelené fazolky, květákový mozeček či haše) velké mňam? V pořádku. Je naprosto normální, že se nám s věkem chutě mění. Stejně jako nám řídnou kosti. Šediví vlasy. Horší se zrak, slábne sluch... A chuť? Říkejme optimisticky, že zraje.

Hlavně se neotrávit

Jak by hubli vědci

K snídani vejce a před jídlem vodu

Ilustrační snímek

Ilustrační fotografie

Všichni jsme začínali na mléce, v tom lepším případě mateřském. Pomalu, pomalounku jsme se chuťově osmělovali. Jen málokdo z nás se dopracoval k pochvalné ódě třeba na zelí dřív než po několika letech. Odborníci uvádějí, že při přechodu na běžnou stravu dítě až desetkrát odmítne jednu potravinu, než ji akceptuje a přijme za svou. Desetkrát!

Proč vlastně dětem chutná tak málo věcí? Nutriční terapeutka Tereza Bočková nabízí evoluční pohled: „Výživové chování je klíčové pro přežití. Na jedné straně vidíme přirozený tah objevovat nové potraviny – a tedy i nové chutě – na druhou stranu ale nová potravina v přírodě znamená potenciální riziko otravy.“ Milí rodiče, neberte si proto osobně, bojkotují-li vaše batolata oběd. Ostražitá jsou od přírody.

Neopotřebovaný jazýček

Jistě jste si všimli, že mrňousové preferují jednoduché chutě a navíc tíhnou ke sladkému. Důvod je jasný: sladce chutná i mateřské mléko. Odbornice na výživu Karolina Hlavatá přidává další postřeh: „Sladká chuť navíc bývá spojená s pocitem bezpečí. Kojení se přece odehrává v matčině náručí. Navíc sladké dostaneme, když si rozbijeme koleno nebo když se nám něco povede.“ Tento mechanismus si spousta z nás zafixuje a ujíždí na něm i v dospělosti...

Technicky vzato jsou dětské chuťové pohárky ještě neopotřebované, a reagují proto na nové podněty velmi citlivě. Jako všechny buňky v těle i ty chuťové odumírají a nahrazují je nové. Počet nových se ale zhruba od čtyřiceti let výrazně zmenšuje.

Proto když jsme malí, pliveme „nechutné blivajzy“, kdežto v dospělosti spolkneme ledacos. Asi správně odhadnete, že hořká chuť je pro děti nejmíň atraktivní, vlastně i mnoho dospělých ji odmítá. Vysvětlit se to dá opět geneticky zakódovanou obranou před požitím nezralých a jedovatých druhů potravin.

Je jasné, že pikantnosti typu olivy, kozí, plísňové a jiné voňavé sýry si oblíbíme až časem. „Dospělý člověk už na rozdíl od dítěte netrpí neofobií, tedy strachem z nových jídel, dané potraviny již předtím mnohokrát ochutnal a do jisté míry vyzrál,“ uvažuje Karolina Hlavatá. Zmíněná neofobie se u dětí objevuje s různou intenzitou, ale kolem desátého roku obvykle vymizí. Všichni ji přirozeně překonáme, protože prostě máme potřebu poznávat nové věci a rozšiřovat si obzory. I v jídle.

V souvislosti se zráním chutí mluví někteří vědci o tzv. gastronomickém věku. Kdy tedy buňky začnou přijímat dospělácké potraviny a udělá jim radost kombinace hroznového vína s modrým sýrem nebo avokáda s chilli omáčkou? Odborníci věk zprůměrovali na dvaadvacet let.

Osudová chuť

Přesto to není tak, že bychom všichni časem dospěli k nějakému chuťovému konsensu, že by nám všem chutnala stejná bašta. Na tom, co v dospělosti zbožňujeme, se hodně podepíše původní rodina. „Velkou úlohu hraje ‚společný rodinný talíř‘, výchova, to, která jídla se v rodině preferovala,“ tvrdí Karolina Hlavatá. Jestli budeme spíš na sladké, nebo na slané, je prý do značné míry dáno i geneticky.

Máte pořád chuť na sladké?

Chybí vám bílkoviny, tvrdí výživová poradkyně

Panna cotta s jahodovo-malinovým přelivem

Vztah k potravinám a chutím získáváme během života taky vlivem (ne)příjemných situací. Máme-li spojené konkrétní jídlo s hádkami nebo stresem, můžeme si vypěstovat averzi na celý život. A obráceně, pocity blaženosti spojené s uždibováním čehosi jen tak z paměti nevymažeme. Je fakt, že opravdu málokdo si vypěstuje vyloženě odpor ke sladkému. Ano, dobře, všichni se chceme cítit jako v maminčině náručí, ale co se to s námi doopravdy děje, když nás honí mlsná?

Z fyziologického pohledu je chuť na sladké daná výkyvy hladiny cukru v krvi. Vznikají např. kvůli nedostatečnému příjmu energie, nevhodně zvolené dietě, při stresu apod. Nutriční terapeutka Tereza Bočková mluví taky o „odezvě na nepříjemné pocity“ a o „emočním jedení“. Čtenáři, kteří by náhodou nevěděli, oč jde, nechť si vzpomenou na Lenku Vlasákovou ve filmu Ženy v pokušení, když ji opustil manžel a než zjistila, že chuť umí spravit i zajíček, čili Vojta Dyk.

Jenže, a psali jsme o tom už několikrát, koblihami si pocit blaženosti nezajistíte: „Konzumace sladkých potravin, přesněji řečeno potravin s vysokým glykemickým indexem, hladinu cukru bohužel rozkolísá ještě víc – což je důvod, proč máme chuť na sladké, přestože jsme před chvílí snědli čokoládovou tyčinku,“ objasňuje Bočková.

Ale vysvětlujte to někomu, komu se zrovinka zbláznily chutě! O tom ženy vědí víc než muži – chuťové výkyvy zažijí načas třeba během těhotenství. Budoucí matky prahnou po okurkách v láku, broskvích, hektolitrech mléka, někdy i v dost zvláštních kombinacích. Ale což, když bažíte po jídle, zas tak o moc nejde. Ale v těhotenství se může projevit i tzv. pika syndrom. Jde o poruchu, při které máte chuť na hlínu, omítku, papír, uhlí, křídu, mýdlo nebo zubní pastu. Většinou jde o varovný signál, že tělu chybějí některé minerály. Rozhodně stojí za to poradit se s lékařem.

Hormony mohou za vše

Hormony se ale na vaší mlsnosti podepíší, aniž byste musela otěhotnět. Tragikomických scének u otevřené lednice se díky premenstruačnímu syndromu odehrají určitě tisíce denně.

„V rámci PMS se u žen o něco málo zvyšuje bazální metabolismus, tedy stoupá potřeba příjmu energie z potravy. To může mít za následek chuť na sladké a tučné potraviny, protože právě ony jsou koncentrovaným zdrojem energie,“ vysvětluje nutriční terapeutka Bočková.

Když k tomu připočtete celkový pokles hormonů, které se podílejí na udržování naší psychické stability, plus fakt, že cukr a tuk produkci těchto hormonů zvyšují, plus pocit fyzické nepohody, případně plus stres – co vám vyjde? Regulérní příležitost podlehnout svým chutím.

Na naše chutě tedy mají vliv geny, věk, hormony, rodina a výchova. Ale taky nemoci. Protože chuť a čich jsou spojené nádoby, vnímavost vůči chutím se nám dočasně utlumí při rýmě nebo zánětu dutin. To nikoho nepřekvapí. Pozor ale na dlouhodobé nechutenství – může poukazovat například na sníženou činnost štítné žlázy. Zvýšená chuť, případně žízeň zase na vysoký krevní tlak či diabetes.

Autor:

Nejčtenější

Žena už si dvacet let nemyla vlasy a čtrnáct let je nestříhala

Frankie Cluneyová

Frankie Cluneyová (32) z Anglie se pyšní vlnitými vlasy, které jí sahají až na zem. Pečuje o ně i několik hodin denně,...

Do chladného počasí stačí troje boty. Na kozačky do půli lýtek zapomeňte

Kozačky by neměly chybět v žádném ženském botníku. Jsou jedním ze základních...

Letní střevíčky a žabky jsme už definitivně uložili na dno botníku. Nastává čas oprášit kozačky a další boty, které...

Nejčastější chyby při čištění zubů, které mohou za zničený chrup

Ilustrační fotografie

Téměř každý se za svůj život setká se zubním kazem. Na vině je podle lékařů špatná ústní hygiena. Většina lidí si podle...

O 10 let mladší: Přece nesklouznu zpátky, kdy jsem byla vyžraná kisna

Kamarádi Drahomíra a Tomáš před proměnou

Drahomíra a Tomáš jsou kamarádi, kteří postrádají sebevědomí. Oba mají za sebou bolavé životní kopance, a tak se...

Život Livie Klausové ovlivnil pobyt v dětském domově i smrt otce

Livia Klausová se svým manželem Václavem Klausem

Zatímco Václav Klaus byl jako prezident jedněmi obdivován a druhými nenáviděn, jeho žena Livia takto veřejnost...

Další z rubriky

Kardiolog: Nemoci srdce u dětí způsobuje i přehnaná sportovní zátěž

Kardiolog Jiří Hostaša

Onemocnění srdce netrápí jen dospělé, ale přibývá i nemocných dětí. Může za to obezita, ale i přílišné zatížení srdce...

Přechodem trpí obě pohlaví, muži to však mají složitější

Ilustrační fotografie

Zatímco menopauza je známá věc, andropauza je stále tak trochu tajemstvím. Ženský přechod je jasně identifikovatelný...

Osteoporóza udeří většinou po padesátinách. Pomůže jóga i chůze

Osteoporóza (ilustrační snímek)

Zpravidla až do první zlomeniny, při níž bývá osteoporóza často odhalena, řídnou kosti nenápadně. Po dovršení padesátky...

Najdete na iDNES.cz