Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chutě zrají s věkem. Jestli jsme na sladké, je dáno i geneticky

aktualizováno 
Jak se mění naše chutě? Tak především stárnou – víte sami, že v pěti letech chuťovým pohárkům lahodilo něco jiného než v pětadvaceti nebo pětačtyřiceti. Pak jimi také mohou mávat nemoci i hormony.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Teď se můžete utlouct po olivách, ale před dvaceti lety jste sotva snesli olivový olej? Když vám jako malým cpali mrkev, dělali jste scény? Teď je všechno to, co bylo v dětství fuj (růžičková kapusta, zelené fazolky, květákový mozeček či haše) velké mňam? V pořádku. Je naprosto normální, že se nám s věkem chutě mění. Stejně jako nám řídnou kosti. Šediví vlasy. Horší se zrak, slábne sluch... A chuť? Říkejme optimisticky, že zraje.

Hlavně se neotrávit

Jak by hubli vědci

K snídani vejce a před jídlem vodu

Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie

Všichni jsme začínali na mléce, v tom lepším případě mateřském. Pomalu, pomalounku jsme se chuťově osmělovali. Jen málokdo z nás se dopracoval k pochvalné ódě třeba na zelí dřív než po několika letech. Odborníci uvádějí, že při přechodu na běžnou stravu dítě až desetkrát odmítne jednu potravinu, než ji akceptuje a přijme za svou. Desetkrát!

Proč vlastně dětem chutná tak málo věcí? Nutriční terapeutka Tereza Bočková nabízí evoluční pohled: „Výživové chování je klíčové pro přežití. Na jedné straně vidíme přirozený tah objevovat nové potraviny – a tedy i nové chutě – na druhou stranu ale nová potravina v přírodě znamená potenciální riziko otravy.“ Milí rodiče, neberte si proto osobně, bojkotují-li vaše batolata oběd. Ostražitá jsou od přírody.

Neopotřebovaný jazýček

Jistě jste si všimli, že mrňousové preferují jednoduché chutě a navíc tíhnou ke sladkému. Důvod je jasný: sladce chutná i mateřské mléko. Odbornice na výživu Karolina Hlavatá přidává další postřeh: „Sladká chuť navíc bývá spojená s pocitem bezpečí. Kojení se přece odehrává v matčině náručí. Navíc sladké dostaneme, když si rozbijeme koleno nebo když se nám něco povede.“ Tento mechanismus si spousta z nás zafixuje a ujíždí na něm i v dospělosti...

Technicky vzato jsou dětské chuťové pohárky ještě neopotřebované, a reagují proto na nové podněty velmi citlivě. Jako všechny buňky v těle i ty chuťové odumírají a nahrazují je nové. Počet nových se ale zhruba od čtyřiceti let výrazně zmenšuje.

Proto když jsme malí, pliveme „nechutné blivajzy“, kdežto v dospělosti spolkneme ledacos. Asi správně odhadnete, že hořká chuť je pro děti nejmíň atraktivní, vlastně i mnoho dospělých ji odmítá. Vysvětlit se to dá opět geneticky zakódovanou obranou před požitím nezralých a jedovatých druhů potravin.

Je jasné, že pikantnosti typu olivy, kozí, plísňové a jiné voňavé sýry si oblíbíme až časem. „Dospělý člověk už na rozdíl od dítěte netrpí neofobií, tedy strachem z nových jídel, dané potraviny již předtím mnohokrát ochutnal a do jisté míry vyzrál,“ uvažuje Karolina Hlavatá. Zmíněná neofobie se u dětí objevuje s různou intenzitou, ale kolem desátého roku obvykle vymizí. Všichni ji přirozeně překonáme, protože prostě máme potřebu poznávat nové věci a rozšiřovat si obzory. I v jídle.

V souvislosti se zráním chutí mluví někteří vědci o tzv. gastronomickém věku. Kdy tedy buňky začnou přijímat dospělácké potraviny a udělá jim radost kombinace hroznového vína s modrým sýrem nebo avokáda s chilli omáčkou? Odborníci věk zprůměrovali na dvaadvacet let.

Osudová chuť

Přesto to není tak, že bychom všichni časem dospěli k nějakému chuťovému konsensu, že by nám všem chutnala stejná bašta. Na tom, co v dospělosti zbožňujeme, se hodně podepíše původní rodina. „Velkou úlohu hraje ‚společný rodinný talíř‘, výchova, to, která jídla se v rodině preferovala,“ tvrdí Karolina Hlavatá. Jestli budeme spíš na sladké, nebo na slané, je prý do značné míry dáno i geneticky.

Máte pořád chuť na sladké?

Chybí vám bílkoviny, tvrdí výživová poradkyně

Panna cotta s jahodovo-malinovým přelivem

Vztah k potravinám a chutím získáváme během života taky vlivem (ne)příjemných situací. Máme-li spojené konkrétní jídlo s hádkami nebo stresem, můžeme si vypěstovat averzi na celý život. A obráceně, pocity blaženosti spojené s uždibováním čehosi jen tak z paměti nevymažeme. Je fakt, že opravdu málokdo si vypěstuje vyloženě odpor ke sladkému. Ano, dobře, všichni se chceme cítit jako v maminčině náručí, ale co se to s námi doopravdy děje, když nás honí mlsná?

Z fyziologického pohledu je chuť na sladké daná výkyvy hladiny cukru v krvi. Vznikají např. kvůli nedostatečnému příjmu energie, nevhodně zvolené dietě, při stresu apod. Nutriční terapeutka Tereza Bočková mluví taky o „odezvě na nepříjemné pocity“ a o „emočním jedení“. Čtenáři, kteří by náhodou nevěděli, oč jde, nechť si vzpomenou na Lenku Vlasákovou ve filmu Ženy v pokušení, když ji opustil manžel a než zjistila, že chuť umí spravit i zajíček, čili Vojta Dyk.

Jenže, a psali jsme o tom už několikrát, koblihami si pocit blaženosti nezajistíte: „Konzumace sladkých potravin, přesněji řečeno potravin s vysokým glykemickým indexem, hladinu cukru bohužel rozkolísá ještě víc – což je důvod, proč máme chuť na sladké, přestože jsme před chvílí snědli čokoládovou tyčinku,“ objasňuje Bočková.

Ale vysvětlujte to někomu, komu se zrovinka zbláznily chutě! O tom ženy vědí víc než muži – chuťové výkyvy zažijí načas třeba během těhotenství. Budoucí matky prahnou po okurkách v láku, broskvích, hektolitrech mléka, někdy i v dost zvláštních kombinacích. Ale což, když bažíte po jídle, zas tak o moc nejde. Ale v těhotenství se může projevit i tzv. pika syndrom. Jde o poruchu, při které máte chuť na hlínu, omítku, papír, uhlí, křídu, mýdlo nebo zubní pastu. Většinou jde o varovný signál, že tělu chybějí některé minerály. Rozhodně stojí za to poradit se s lékařem.

Hormony mohou za vše

Hormony se ale na vaší mlsnosti podepíší, aniž byste musela otěhotnět. Tragikomických scének u otevřené lednice se díky premenstruačnímu syndromu odehrají určitě tisíce denně.

„V rámci PMS se u žen o něco málo zvyšuje bazální metabolismus, tedy stoupá potřeba příjmu energie z potravy. To může mít za následek chuť na sladké a tučné potraviny, protože právě ony jsou koncentrovaným zdrojem energie,“ vysvětluje nutriční terapeutka Bočková.

Když k tomu připočtete celkový pokles hormonů, které se podílejí na udržování naší psychické stability, plus fakt, že cukr a tuk produkci těchto hormonů zvyšují, plus pocit fyzické nepohody, případně plus stres – co vám vyjde? Regulérní příležitost podlehnout svým chutím.

Na naše chutě tedy mají vliv geny, věk, hormony, rodina a výchova. Ale taky nemoci. Protože chuť a čich jsou spojené nádoby, vnímavost vůči chutím se nám dočasně utlumí při rýmě nebo zánětu dutin. To nikoho nepřekvapí. Pozor ale na dlouhodobé nechutenství – může poukazovat například na sníženou činnost štítné žlázy. Zvýšená chuť, případně žízeň zase na vysoký krevní tlak či diabetes.

Autor:



Nejčtenější

Rodina přišla o dům, synům hrozí dětský domov. Pomozme jim

Štěrbovi se svými čtyřmi syny

Adam (11) chce být farmářem, i když od naší návštěvy už možná raději filmařem. Když jsme u nich ve starém řadovém domku...

Jsi koště. Ty zase liberecká nula. Janu ve Výměně musel zachránit štáb

Výměna manželek: Napadení a zásah štábu!

Roman (46) je koště, alias budižkničemu, a Jana (32) zas liberecká nula, zaznělo tentokrát v televizní Výměně manželek....



V mužském těle byla nešťastná, dnes má krásná Erin ňadra i lásku

Poprvé poznala Jareda ještě jako Aaron. Dnes s ním Erin prožívá lásku svého...

Narodila se jako chlapec jménem Aaron, ale už od tří let věděla, že do klučičího těla nepatří. Před dvěma lety se...

Trpěla anorexií: Věděla jsem, že umírám, ale nedokázala jsem jíst

Michala Jendruchová v Rozstřelu

Anorexie, bulimie, ale i ortorexie jsou závažná psychiatrická onemocnění, která postihují stále více lidí a dokonce i...

Šest mýtů, které možná brání k získání vysněné postavy

Ilustrační fotografie

Existuje mnoho mýtů z oblasti zdravého životního stylu a fitness. My jsme vybrali jedny z nejrozšířenějších, které už...

Další z rubriky

Kvůli barvě očí téměř oslepla. Modelka varuje před nebezpečnou operací

Modelka Nadinne Bruna kvůli plastické operaci očí málem přišla o zrak.

Je jí dvaatřicet, na Instagramu ji sleduje skoro 200 tisíc lidí. A má zrak devadesátileté ženy. Nadinne Bruna si za to...

Sója u žen zvyšuje plodnost, u mužů ji snižuje, řekl lékař v Rozstřelu

Ilustrační fotografie

Každý čtvrtý pár v Česku má v současné době problémy s plodností. "Hlavním důvodem je zvyšující se věk prvorodiček,...

Meditujte, objímejte se, jezte kaši. Sedm ranních zvyků pro lepší den

(Ilustrační foto)

Je jedno, jestli vás ráno naplňuje nadějí, nebo spíš zoufalstvím. V každém případě platí, že začátek dne dokáže...

Pomocníci pro čištění pleti: Sonický přístroj i obyčejný kartáček

Pomocníci pro čištění pleti: Sonický přístroj i obyčejný kartáček

Arome.cz Do postele byste se s make-upem neodvážily, pleť poctivě drhnete gelem i peelingem, a tvář máte přesto plnou "nedokonalo...

emimino-diskuse
emimino-diskuse

Je fajn si občas s někým popovídat o tom, co vás trápí. S námi v tom nejste sami.

Najdete na iDNES.cz