Nejnovější poznatky o kojení přineslo prosincové číslo časopisu Breastfeeding Medicine. Upozorňuje především na nizozemský výzkum zahrnující 418 dětí, z nichž polovina byla kojena a polovina jedla umělou výživu. Vyšlo najevo, že kojené děti měly významně lepší výsledky v testech mentálních dovedností, které byly zaznamenány v sedmi a dále osmnácti měsících věku. Zpráva zároveň rozptýlila obavy, že děti s mateřským mlékem přijímají škodlivé látky.
Nejlepší potrava
"Obavy, že s mlékem děti přijímají toxiny, nemají opodstatnění,“ uvedl v časopise autor nizozemské studie, profesor pediatrie Cheston M. Berlin. "Mateřské mléko je vzhledem ke svému jedinečnému složení tím nejlepším nutričním zdrojem pro děti od narození alespoň po půl až jeden rok života,“ dodal.
Stejný názor má i MUDr. Zdeněk Doležel, Csc., přednosta II. Dětské kliniky LF MU a FN Brno. "Do mateřského mléka se pochopitelně mohou dostat určité částice, které do těla matky pronikají stravou, léky nebo dýcháním okolního vzduchu. Mnohé z nich mohou být jedovaté, ale ne všechny musí do mléka proniknout. Záleží například na tom, zda organismus ženy dokáže tyto látky úplně neutralizovat, a samozřejmě na vystavení se těmto látkám,“ vysvětluje.
Mateřské mléko je podle něj tou nejlepší výživou především proto, že svým složením zcela pokrývá potřeby, které dítě, zejména v prvních šesti měsících života, má. Mléko má totiž unikátní obsah živin, vody, minerálních látek a látek souvisejících s imunitou. V prvním půlroce života dítě nepotřebuje žádnou jinou stravu, výjimkou je pouze podávání vitaminu D a K.
Více zdraví pro dítě i matku
Kojené děti s mateřským mlékem mají podle výzkumů méně zdravotních rizik. MUDr. Anna Mydlilová z Laktační ligy uvádí, že mezi onemocnění, jejichž výskyt kojení snižuje, patří onemocnění střevního traktu, potravinové alergie, respirační onemocnění, cukrovka, infekce močových cest, meningitida, zánět středního ucha, zubní kazy, ortodontické problémy, vady řeči u chlapců nebo poruchy metabolismu tuků. U kojených dětí se navíc eliminuje riziko syndromu předčasného úmrtí.
Podle Anny Mydlilové však řadu výhod získávají i maminky. Kojení je u nich spojeno s nižším rizikem onemocnění rakovinou prsu před menopauzou (až o dvě třetiny), rakoviny vaječníků a děložního čípku. Ženy, které kojily, se také nemusejí tolik obávat osteoporózy a anémie.
"Světový úřad pro výzkum rakoviny spolu Americkým institutem pro rakovinu uvedly deset doporučení pro prevenci rakoviny, a jedním z bodů je: matky by měly kojit a děti by měly být kojeny,“ upozorňuje Anna Mydlilová.
Ženy které kojí déle než jeden rok, se navíc vystavují o polovinu nižšímu riziku onemocnění revmatoidní artritidou. V případě, že kojí alespoň několik měsíců, se riziko tohoto onemocnění snižuje o jednu čtvrtinu.
Chytřejší děti?
Podle zmíněného nizozemského výzkumu – i řady dalších studií - se kojené děti lépe vyvíjejí také po stránce mentální. Podle doktora Zdeňka Doležela však není jednoduché tuto hypotézu zcela potvrdit.
"Existují výzkumy, které zásadní rozdíly ve vývoji duševních schopností mezi dětmi kojenými a dětmi živenými umělými léky nenalezly. Na druhé straně je nesmíme opomenout fakt, že kojené dítě získává pravidelným kontaktem s matkou zcela specifický, intenzivní a intimní vztah, který prospívá oběma. Matka může na dítě během kojení mluvit, zpívat mu, zkrátka vytvářet mu řadu velmi významných pozitivních impulzů,“ říká Zdeněk Doležel.
Kojící žena by měla v potravě přijímat asi o 500 kcal více než v období, kdy nebyla těhotná ani nekojila, a celkový denní kalorický příjem by neměl být nižší než 1 800 kcal. Správným složením jídelníčku mohou kojící matky předejít případnému padání vlasů, únavě nebo zvýšené kazivosti zubů.
"Ve stravě by měly být zastoupeny plnohodnotné bílkoviny a tuky s převažujícím podílem nenasycených mastných kyselin, samozřejmě vápník, železo a vitamin C. Samozřejmostí je dostatek tekutin. Zároveň je třeba vyvarovat se stravy nadýmavé a výrazně kořeněné, naprostým tabu je alkohol a nikotin,“ upozorňuje odborník.
