Deset nejčastějších obtíží při kojení a jak je překonat

  • 15
Kojení je přínosné pro matku i pro dítě, ovšem vždycky nebývá úplně jednoduché a bezproblémové. Ve spolupráci s poradkyněmi Laktační ligy jsme sestavili seznam deseti nejtypičtějších komplikací, které vás mohou při kojení potkat. Nechybí samozřejmě ani osvědčené tipy, jak se s nimi vyrovnat.

1 Ragády

V prvních dvou týdnech po porodu je naprosto normální, když novopečená maminka cítí napětí a bolest prsou, která ustupuje po vyvolání vypuzovacího reflexu, když začne mléko proudit z prsu ven. Tyto počáteční potíže po dvou týdnech zcela vymizí. Bradavky mohou být také citlivější, ale nesmí být po vyndání z pusinky dítěte deformované, poraněné, zploštělé nebo s puchýřky či odřeninou. Pokud  výrazná bolest bradavek pokračuje a jsou poraněné, je potřeba situaci řešit.

Bolest a poranění bradavek jsou obvykle způsobeny špatným přiložením dítěte k prsu. Pokud je dítě nesprávně přiloženo, bradavka je stlačena oproti tvrdému patru dítěte. Při správné technice se prodlouží k místu napojení měkkého a tvrdého patra, kde nedojde ke stlačení. Podle laktačních poradkyň přispívá k nesprávné technice sání také užívání dudlíků.

Opatření při bolesti bradavek:

  •  Optimální technika kojení.
  • Před přiložením dítěte odstříkat trochu mléka, aby došlo ke stimulaci vypuzovacího reflexu.
  • Začít kojit z méně bolavého prsu.
  • Na bolestivá místa aplikovat po kojení mateřské mléko, preparáty podporující vlhké hojení.
  • Nepoužívat láhve a dudlíky, aby se dítě naučilo správně sát.

zdroj: Laktační liga

2 Nedostatek mléka

Tvorba mléka je otázkou nabídky a poptávky. Čím častěji se dítě k prsu přiloží, tím více mléka se pro něj vytvoří. Problém ale bývá i ve špatné technice nebo v psychickém stavu a vyčerpání maminky.V období růstových spurtů se pak dítě zdá nenasytné, množství mléka by se však mělo během několika dnů upravit k jeho potřebě.

„Pocit nedostatku mléka může souviset se spoustou situací. Nelze je ani všechny vyjmenovat. Někdy je příčinou malá sebedůvěra maminek ve svou schopnost kojit. Někdy je důvodem určitý problém při porodu, v poporodním období, někdy je na vině nesprávný postup v zahájení kojení na porodnici, nevhodné a zbytečné dokrmování,“ vyjmenovává některé další faktory lékařka a laktační poradkyně Magdalena Chvílová Weberová. A přidává k nim i množství pověr kolujících o kojení a mléce nebo neporozumění projevům miminka (pláč není vždycky hlad).

Při nedostatku mléka se doporučuje:

  • správná technika kojení
  • často kojit 10 až 12krát za den, z toho jednou až dvakrát v noci
  • přikládat k oběma prsům při každém kojení
  • prsy i 4 x vystřídat během jednoho kojení
  • 8-10x denně mezi kojením odstříkávat vždy 10-15 minut
  • nepoužívat láhev, dudlík
  • v případě dokrmování používat alternativní způsoby krmení- sondou po prsu či prstu, lžičkou, hrníčkem

Další strategie, které mohou pomoci s tvorbou mléka:

  • Odsávání mléka vedle postýlky dítěte (spíše než v jiné místnosti)
  • Kangaroo péče (kontakt kůže na kůži)
  • Odborná pomoc.

zdroj: Laktační liga

3 Pomalé nebo příliš rychlé spouštění mléka

Ani jedno není pro dítě ideální. V prvním případě se doporučuje dávat na prsa před kojením teplý obklad a masírovat je, laktační poradkyně dokonce doporučují prsa „vytřásat“ v předklonu.

Při opačném problému je dítě zahlceno mlékem a nemůže se pořádně přisát nebo dýchat. Ke zpomalení mléka pomáhá kojení v poloze, kdy je matka v polosedě nebo leží na zádech a tlaková masáž přiložením celé plochy ruky na prs, stláčení dvorců prsty jako při zvonění, překřížením paží před prsy a tlakem předloktí na prsa.

„Dudlík a láhev neřeší problém. Zhoršují jej. Nejde jen o jiný způsob sání, kterým je dítě mateno, ale také o to, že z lahvičky a dudlíku teče mléko téměř hned, z prsu až za chvíli, až se projeví spouštěcí reflex,“varuje před výpomocí lahvičkou lékařka a poradkyně Laktační ligy Magdalena Chvílová Weberová. Podle důkazů celosvětové odborné literatury je sání velmi odlišné, zapojují se jiné svaly a tím jiná nervová propojení v mozku dítěte, které za funkci svalů při sání zodpovídají. Dítě bývá střídáním způsobů sání zmateno.

4 Bolestivé nalití prsou

K bolestivému nalití prsů dochází nejčastěji mezi druhým a pátým dnem od porodu. Nemálo maminek si to prožije ještě na oddělení šestinedělí, stejně jako Jana: „Bylo to opravdu docela nepříjemné, prsa byla najednou jako z kamene, ovšem žhnoucího. Sestřička si všimla, jak se bolestivě plížím po pokoji, zeptala se na prsa a už mi rovnou šla pro studený obklad.“ 

Prsy bývají oteklé, horké a bolestivé. Laktační poradkyně doporučují studené obklady mezi kojením, teplé vlhké obklady a masáže prsů před kojením, změkčení dvorce odstříkáním před kojením a časté kojení a změny polohy při kojení.

5 Ucpaný mlékovod

Projevuje se bolestivým zduřením a zarudnutím jednoho prsu a teplotou. K odstranění potíží doporučují odbornice upravit techniku kojení, pokud si nevíte rady, obraťte se na laktační poradkyni, které jsou k dispozici v porodnicích a mohou vás navštívit i doma.

Je nutné volit takovou polohu kojení, při níž brada dítěte směřuje k bolavému místu. Mezi kojením můžete na místo přikládat studené obklady, před kojením zkuste teplé obklady a masáž. Antibiotika nejsou nutná, vystačíte si s paracetamolem v doporučené dávce podle balení.

„Mě se na radu sestřenice poměrně osvědčily teplé sprchy těsně před kojením, během kterých jsem se snažila nahřát a rozmasírovat bolestivé místo. Bolelo to sice jako čert, ale děsila jsem se, aby z toho nevznikl zánět,“ popsala nám svou zkušenost novopečená maminka Barbora.

6 Zánět prsní žlázy

Kam pro radu

Přečtěte si, jak zánět prsu při kojení řešily uživatelky eMimino.cz. 

Zasahuje ženy kdykoliv, nejčastěji ale v prvním měsíci po narození dítěte. Příznaky nemusí být jasné hned zpočátku. Podobně jako ucpaný mlékovod se projevuje horkým a bolestivým otokem prsu (většinou jednoho), doprovází ho ale i horečka vyšší než 38 °C, třes a pocit schvácenosti.

V tomto případě již vyhledejte lékaře, který vám předepíše antibiotika. Dále pomohou klid, prostředky tišící bolest, studené a teplé obklady, časté kojení i z postiženého prsu a uvolnění dvorce odstříkáním před kojením. Přitom je lepší začít kojit nejprve ze zdravého prsu a po vyvolání spouštěcího reflexu přeložit dítě k prsu nemocnému a bolavému.

7 Ploché a vpáčené bradavky

„Každá těhotná maminka by měla mít v těhotenství zkontrolované bradavky - jejich charakter a vzhled v rámci těhotenské péče. I když se to jeví jako samozřejmost, je tato kontrola bradavek spíše výjimečná,“ popisuje lékařka Magdalena Chvílová Weberová z dětského oddělení Nemocnice v Havlíčkově Brodě.

Existují různé stupně vpáčených bradavek, které různě ovlivňují kojení. Pokud je bradavka plochá nebo jen trochu vpáčená, kojení to nemusí ovlivňovat, hodně vpáčené bradavky mohou vadit. Problém pomáhají řešit formovače, které jsou běžně k dostání v lékárnách a které má žena začít používat již v těhotenství, nejlépe kolem šestého měsíce. Pomáhá také stimulace bradavek prsty k jejich povytažení těsně před kojením. Rozhodně se nedoporučuje tuto anatomickou odchylku řešit kloboučky na bradavky, protože se při jejich užití dítě učí špatné technice sání.

8 Infekce plísněmi

Bohužel i do bradavky se může zanést infekce a není to nic příjemného. Projevuje se neutuchajícím pálením a svěděním dvorce nebo bradavky. Při plísňových infekcích je kůže napjatá, červená a olupuje se. Podle odbornic z Laktační ligy pomohou protiplísňové masti, pečlivé mytí rukou (a to platí i pro partnera!) a častá výměna vložek v podprsence.

9 Přídatná žláza

„Maminky obvykle obtěžuje přídatná mléčná žláza v podpaží. Obtíže bývají zvýrazněné v době nástupu laktace, kdy tkáň jinde umístěné prsní žlázy reaguje na hormonální poporodní změny. Dojte k nalití stejně jako u prsů a maminky se vyděsí vzniklé boule. Citlivost je někdy výrazná, stejně jako pocitová tvrdost útvaru,“ vysvětluje lékařka Magdalena Chvílová Weberová z Laktační ligy.

Narozdíl od ucpaného mlékovodu se ale v tomto případě masáž a odstříkávání nedoporučují. „Nepříjemné změny odezní přibližně do týdne. Úlevu může přinést poloha dítěte u kojení z boku tzv. na fotbalistu, někdy nepříjemné pocity utlumí chladnější obklad mezi kojením,“ dodává lékařka z dětského oddělení Nemocnice v Havlíčkově Brodě.

10 Syndrom bělavé bradavky

Je to změna prokrvení bradavky vyvolaná chladem nebo abnormálním stlačením bradavky ústy dítěte. Ženy udávají bodavou bolest či pocity pálení, když je bradavka bledá.

„Kombinuje se tu několik příčin. Asi tou důležitější je vrozená dispozice k větší reaktivitě cév. Tuto obtíž mohou mít spíše ženy trpící migrénami a větší tendencí k prochladnutí a bělavým nebo modrofialovým změnám na konečcích prstů rukou a nohou. Cévy se stáhnou v průsvitu, prsty se tím odkrví a pak zase dojde k výraznějšímu prokrvení. Uvolní se látky, které způsobí bolest. Prsní bradavky mohou reagovat podobně. Důvodem bývá špatná technika sání. Stiskem čelistí dítěte dojde k stažení cév v bradavce, tato zbělá a pak znachoví, fialoví a toto bolí. Obtíže bývají výraznější v chladném období,“ objasňuje Magdalena Chvílová Weberová. Kojícím ženám s těmito obtížemi doporučuje teplé obklady k úlevě od bolesti. Když je bolest silná a neustupuje,  mohou být použity léky.

, pro iDNES.cz