Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak je to s módními probiotiky? Neškodí, ale o výhodách zatím víme málo

  0:01aktualizováno  0:01
Probiotické potraviny jsou zpátky. Už ne ve formě slazených kysaných nápojů, které frčely v době po roce 2000. Teď se jí korejské kimči, islandský skyr, pije se japonská kombuča. Je to jenom další trend, nebo naše tělo probiotika opravdu ocení?
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Víme o nich překvapivě málo. Už proto, že kategorie „probiotika“ zahrnuje nejrůznější živé organismy. U běžně prodávaných potravin nebo potravinových doplňků se ale nejčastěji mluví o mléčných bakteriích, jako jsou ty z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium nebo Torulopsis (rod kvasinkových hub).

Domácí lékař

Předpokládá se, že tyto „živé kultury“ nebo „zdravé bakterie“ mají pozitivní vliv na prostředí v žaludku a střevech, potažmo na imunitu. Jenže v lidském trávicím systému toho žije spousta, odhaduje se až sto bilionů mikroorganismů, a probiotické kultury jsou jen jeden z mnoha různých národů, které nás osídlily. Víme, že některé organismy jsou prospěšné, jiné spíš škodí, nicméně věda je v jejich zkoumání na úplném začátku.

„Právě probiotika jsou teď v rámci výzkumu obrovským tématem,“ píše na svém blogu známý americký lékař a autor populárně naučných esejí Mark Hyman. „Objevují se všude. Mluví se o nich v reklamě na jogurt, seženete je v lékárně i v supermarketu. V souvislosti se zdravým trávením se z nich stává velmi populární téma.“

Výrobce potravin s přidanými probiotiky, ale i speciálních doplňků, vlastně nikdo neomezuje. Klidně se tak dočteme, že živé kultury „vylepšují střevní mikroflóru“, „zajišťují lepší trávení“, nebo dokonce že pomáhají předcházet konkrétním problémům - od nadýmání po chronický syndrom dráždivého střeva a s ním spojené bolesti, úzkosti či deprese.

Vážně to funguje?

Mohou pomáhat, ale nemusí, říkají odborníci. Kromě toho, že ještě nikdo nenasbíral dostatek dat, která by účinek probiotik potvrdila, taky většinou není zcela jasné, kolik bakterií která potravina nebo tabletka skutečně obsahuje. Často se neuvádějí ani konkrétní druhy. Říct si, že mám problémy s trávením, a tak začnu jíst víc jogurtů nebo pít každý den sklenku fermentovaného čajového drinku kombuča? Tak jednoduché to nebude.

Podle dosavadních výzkumů to vypadá, že některé bakterie prokazatelně pomáhají jen lidem s velmi specifickými poruchami trávení, řekl magazínu Scientific American gastroenterolog Matthew Ciorba z Washingtonovy univerzity v St. Louis. „Zatím se neprokázalo, že by probiotika nějak prospívala i lidem se zdravým trávicím traktem.“

Mark Hyman je méně přísný: věří, že klíč k výhodám probiotických kultur je třeba hledat u jiných bakterií, které v sobě nosíme. Tedy u těch „zlých“. „Jejich počet v těle roste, když jíme průmyslově zpracovaná jídla s vysokým obsahem cukru a škrobu; když nejíme dostatek zdravé vlákniny a prebiotik (prospěšné nestravitelné složky potravy, pozn. red.); nebo když bereme léky, které střevům škodí, například antibiotika nebo některé hormony,“ vysvětluje.

Když „zlé“ mikroorganismy v trávicím systému vítězí nad „hodnými“, je to podle něj první krok k horší imunitě, obtížnějšímu trávení, změnám nálad, ale třeba i alergiím nebo artritidě. Tady už by potraviny s probiotickými kulturami mohly pomoci. I když nedokážou přímo léčit, mohou poměry bakterií vyrovnat, protože aspoň nakrátko pomáhají osídlit střeva těmi „dobrými“. Je ovšem potřeba navázat vhodným jídelníčkem, který stav pomůže udržet.

Poslouchejte tělo, ne pravidla

Univerzální poučka na to, zda, v čem a v jakém množství potraviny s živými kulturami konzumovat, neexistuje, ale uškodit člověku určitě nemohou. Nejlepší bude je průběžně testovat a naslouchat svému tělu, radí Radek Pajič, osobní trenér a výživový poradce z Bomton Power Concept. „Denní dobu a množství si volte sami, důležité je konzumovat je s chutí.“

Pokud vám nevoní japonské fermentované fazole, kombuča nebo korejské kvašené zelí kimči (všechny tyhle módní potraviny obvykle probiotika obsahují), můžete klidně vybírat z lokálních výrobků, které byste stejně do jídelníčku zařadili. Ať už je to kysané zelí, nakládaná zelenina i kysané mléčné výrobky, jako je kefír, podmáslí, tvaroh, některé jogurty a čerstvé sýry nebo třeba nově populární skyr.

Radek Pajič na ně nedá dopustit: „Jsou trvanlivé, mají osvěžující chuť, jsou stravitelnější než mléko a často obsahují právě živé kultury, o kterých je řeč.“ Pozor: ne vždy. Pokud tedy vyloženě toužíte po testovací jízdě s živými kulturami, je dobré pokaždé zkontrolovat, co se píše na obalu. Před ochucenými a slazenými výrobky pak rozhodně dávejte přednost těm bílým; doplňte je sami třeba ovocem, semínky nebo oříšky.

Autor:



Nejčtenější

Její noha s lymfedémem váží 68 kilogramů. Manžel Janice miluje

Noha Janice váží 68 kilogramů.

Pravá noha Janice Greenové váží neuvěřitelných 68 kilogramů. Třiapadesátiletá žena z amerického státu Georgia trpí...

Sára Saudková: Dědeček Jan je pro mé děti něco jako paní Columbová

Sára Saudková

Žila s fotografem Janem Saudkem, dnes vychovává čtyři děti s jeho synem Samuelem. Rodinné vztahy Sáry Saudkové jsou...



Pět věcí, které chcete vědět o spodním prádle, ale bojíte se zeptat

Kalhotky si můžete vzít i dva dny po sobě, pokud nejsou špinavé, vlhké a...

Existují otázky, na které se stydíte zeptat i důvěrné kamarádky. Přitom o nich často přemýšlíte a pořád nemáte jasno....

Čtyři snadné změny, které vám pomohou přestat s neustálým mlsáním

Ilustrační fotografie

Chutě, stres, nuda, ale hlavně špatně sestavený jídelníček. To jsou nejčastější důvody, proč někdy jíme nepřetržitě...

Zuby moudrosti: trhat, nebo ne? Když nezlobí, mohou být i prospěšné

Ilustrační fotografie

Každý o nich slyšel, ne každý je má a nikdo je nikomu nezávidí. Třetí stoličky rostou, kdy a komu chtějí, a předem...

Další z rubriky

Nejíte zeleninu? Vezměte na milost aspoň brokolici, budete zdravější

Brokolice - Všichni už víme, že brokolice je velmi zdravá. Tato košťálová

Zelenina je zdravá, ale ne každému chutná. Kdo se jí vyhýbá, měl by vzít na milost alespoň jedničku mezi všemi...

OBRAZEM: Desetiletá dívka tráví v posilovně 9 hodin denně, uzvedne 45 kilo

Američanka Brooklyn Sittnerová, které je teprve 10 let, tráví v posilovně až...

Američanka Brooklyn Sittnerová, které je teprve 10 let, tráví v posilovně až devět hodin denně. CrossFit neboli funkční...

Děti mají více energie než vytrvalostní sportovci, zjistili vědci

Ilustrační snímek

Většina rodičů se potýká s neustálou únavou a nechápe, kde jejich děti berou energii na celodenní řádění. Francouzští...



Najdete na iDNES.cz