Těhotenství, těhotná žena - ilustrační foto

Těhotenství, těhotná žena - ilustrační foto - Těhotenství, těhotná žena - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Příšerný porod ve Velké Británii

  • 30
Ve Velké Británii už bydlím 12 let. Začala jsem tu svou pracovní i studijní kariéru (v oboru telekomunikací), koupila si zde první domeček, pořídila si jezevčíka, všichni moji blízcí přátelé už jsou Angličani. A tak když jsem před pěti lety poznala manžela, nakonec jsem tu zůstala!


Pro miminko jsme se rozhodli už před svatbou, ale bylo pro nás překvapení už dva dny po svatbě, když jsem zjistila, že jsem těhotná!!

VŠECHNY VAŠE PŘÍBĚHY ČTĚTE ZDE

Moc jsme se na miminko těšili a ve 20ti týdnech nám oznámili, že to bude chlapeček. Tak jsem rychle utíkala nakupovat oblečení, vybavení atd atd (no známe to, ne? TO správné oblečení, které letí…TEN správný kočárek, který mají celebrity…atd atd atd). Při druhém dítěti, už jsme holt chytřejší a tolik toho nenakoupíme!!!!

Když jsem byla ve 36 týdnu, byli jsme u známých na večeři. Kamarádka také byla těhotná a obě jsme porovnávali poslíčky. Moje byly hodně silné ten den, ale ničeho jsem se neobávala, měla jsem ještě měsíc před sebou!

Ten večer bylo 8. ledna a 9 ledna v 1 hodinu ráno jsem se probudila s potřebou jít na záchod. Tam ze mě jedním rázem vyletěla plodová voda a já, jako typická ženská, začala panikařit!

Zavolali jsme porodnici, kam jsme hned jeli, aby me zkontrolovali. Vše bylo v pořádku a byla jsem otevřená na dva centimetry. Poslali mě domů, i když teda stahy jsem měla každých 10 minut trvající tak 1 minutu. Nebyly až tak silné, tak jsem sice nespala, ale aspoň jsem se o to pokusila!

Už jsem si říkala, že budeme mít miminko tak za 12 hodin….to je přece průměr na první dítě ne? Kdybych věděla, čím ještě musím projít, tak bych porodní asistentky neposlechla a zůstala bych v nemocnici!!

Peníze vám dítě nevrátí
Druhý den jsem se začala obávat o malé, protože přece když plodová voda vyteče, tak se má miminko narodit maximálně do 24 hodin, jinak hrozí riziko infekce! Můj známý z práce byl v podobné situaci, jeho manželka dostala tu infekci po TŘECH dnech poté, co jí vytekla plodová voda a zdravé miminko zbytečně umřelo.

Ano, bohužel, tady v Anglii to tak holt je. Pak se soudíte a vždy vyhrajete finanční odškodnění, jenže to vám to miminko nevrátí, že! Ten kamarád měl miminko o rok později. Tentokrát plánovaným císařským řezem, takže vše bylo v pořádku.

No tak jsem volala nemocnici s tím, že by přece měli miminko vyvolat, protože nechci, aby mi umřelo! Tam se mi vysmáli, a že prý mám tři dny a infekce nastává v hodně málo případech!!!!

Šla jsem znovu do porodnice, jenže mě zase poslali domu, že je vše hodně pomalé a že mám ještě čtyři dny než budou miminko vyvolavat!!!!!!!!!!!!!!!!!! Oni totiž byli přeplněni, jako obvykle!!!!!

Chystá se hlavičkou dolů
Zkontrolovali mě tedy a řekli, že miminko je hlavičkou dolů, vše je OK. Odpoledne už mě nebavilo mít pomalé stahy a hádat se s nemocnici, tak jsem se rozhodla, ze si zkusím přivolat porod sama. V tuto dobu už byla stahy tak každou pátou minutu a trvaly tak 30 sekund a celkem bolely, ale ještě se to dalo.

Tak já prosím chodím s manželem po městě a sháněli jsme čaj z malinového listu (má prý vyvolat silnější stahy), olej do vany s levandulí (prý to taky přivolává stahy). Každých pět až deset minut jsem se musela zastavit a výt (to mě hodně pomohlo….). Manžel se na to aspoň díval s humorem, což pomáhalo. Když jsme přijeli domů, objednali jsme si hodně ostré jídlo z indické restaurace. Dala jsem si skleničku vína a už to jelo!!!!!!!!

Pak už stahy byly hodně bolestivé a my volali nemocnici desátého kolem deseti večer. Řekli mi, že se mám jít vykoupat, že mají plno……….

Ve dvě ráno už to přestalo být legrační. Ani mluvit jsem nemohla. Manžel zase volal porodnici, kde mě zase doporučili, ať jdu do vany, ale stahy byly každou druhou minutu a trvaly minutu a když manželova matka sešla dolů (prý ji probudilo moje vytí a nadávání!), tak řekla, že se do porodnice jede hned! (Manželovi rodiče přijeli den předtím, aby se starali o pejska).

Tak jsme jeli. Já už ani nemohla sedět, tak jsem klečela a prý jsem vyla a strašně nadávala (já si tohle už nepamatuji). Dojeli jsme do porodnice, nasedneme do výtahu a v půlce se výtah zasekl!!!!!!!!!

Během pěti minut to ale bylo opravené, ale museli jsme pěšky dvě poschodí. Já je vyběhla jako srnka! Prý se mě manžel snažil dohonit, ale nemohl, byla jsem jako žena posedlá!!!!!!!!

Zadeček nenení hlavička
V porodnici mi řekli, ať si sednu (no nic ve zlém, ale už to na mě bylo vidět, že budu rodit………když vám porod začíná, tak se hezky obléknete, když jdete do porodnice! Já tam tentokrát přišla v děravých manželových teplákách, jeho tričku špinavém od barvy, protože jsme malovali dům. Prý jsem si ho chtěla vzít na sebe než jsme jeli, i když se mě manžel prý snažil přesvědčit, ať jdu v tom županu, že je to lepší!).

No a ještě jsem měla BÍLÉ ponožky a ťapky na nohách…zase manželovy. On se asi za mě fakt musel stydět! Když jsem měla další stah, tak mě rychle sestry vzaly do ošetřovny (prý tam bylo několik párů v čekárně v tom prvním stadiu a sestry asi nechtěly, abych ostatní odradila svým vytím a nadáváním manželovi. Prý to vše byla jeho chyba!!! Čím vším si ti manželé musí projít!

No a bylo mi řečeno, že jsem sice otevřená na 9 cm (dobrá zpráva), ale že miminko leze zadečkem (špatná zpráva). Tak se jelo na císařák! Tenkrát mě nedošlo, že přece sestra měla zjistit rozdíl mezi hlavičkou a zadkem, když jsem tam přece byla dvakrát předtím.., ale s tím už nic nenadělám!

Císařský řez si moc nepamatuji. Jenom to, že prý museli volat pomocníky, aby mě přidrželi, když mě dávali injekci na umrtvení. Manžel prý málem omdlel. A pak si pamatuji, že bolest byla pryč a doktor vytáhl miminko, které bylo strašně krásné! Škoda, že jsem byla strašně unavená (no po pár dnech bez spánku by byl každý) a prospala jsem prý celý den.

Podruhé raději plánovaně
Druhé miminko (ano já trouba jsem znovu otěhotněla) se narodilo plánovaným císařským řezem - a to bylo úplně jiný zážitek! Je to krásné, že víte, že miminko tu bude přesně v ten a ten den a jste na to připravena tři měsíce dopředu!

Po mém prvním zážitku už bych asi přirozeně nerodila! Sice mě vykopli z porodnice po dvou dnech (a to jsem měla císařák), ale aspoň jsem byla doma a mohla jsem brát prášky proti bolestem na čas (oni totiž furt zapomínali dávat ty prášky proti bolestem. A po císařském řezu bolesti fakt jsou)

I když to teda stálo za to a trpěla jsem, udělala bych to znova. Už přemýšlím o třetím miminku, ale raději ne!

JAK JSEM RODILA? Napište nám. Vybrané příběhy oceníme knihou z nakladatelství Zoner Press z edice Encyklopedie ženy.