Chválím tuto akci! Jenže lepší, než po mnoha letech odstraňovat špatné běžecké návyky, by bylo tyto návyky pokud možno vůbec nezískat. Myslím tím praxi při školním tělocviku: Hned na začátku školní docházky vzal učitel do rukou stopky a notes a my jsme běželi 50 nebo víc metrů na čas. A na známky. Kdo nechtěl mít zkažené vysvědčení trojkou z TV, tak na styl nekoukal a běžel opravdu příšerně, křečovitě. A tak až do 8. třídy, ale ani na střední škole to nebylo lepší. Nevím, jak teď, ale nám žádný tělocvikář neříkal, co děláme při běhu špatně nebo dokonce že by nás nechal běhat pomalu, ale správně. (Stejně tak i při dalších disciplínách, třeba výmyk předem na hrazdě jsem poprvé sám udělal až při studiu medicíny, kdy mi podle anatomie došlo, že mám zapnout široký zádový sval; a najednou to šlo i s 95 kg snadno...).

Stále tvrdím, že posláním učitelů tělocviku je především žákům nadosmrti neznechutit pohybovou aktivitu.

My chodíme s kámošema běhat ve třech... takže první dva si ani palec v zadku představovat nemusí.... co ale ten chudák třetí???

Dnes budu dávat bedlivý pozor na běžce, které pravidelně potkávám, uvidíme jestli článek četli. :-). Jinak na páteční ráno docela vtipné komentáře. Hned je ten den hezčí. Díky.

Běhám tak, abych si nevycinkala zuby o přivírající se dveře od tramvaje. Zatím s úspěchem, a to i bez jakékoliv zavedené pomůcce v zadku.

Divam se na to ilustracni foto a neni mi jasne, jak jde pri tomto postaveni nohou doslapnout na cele chodidlo. Je to jenom muj dojem? Mozna kdyby bylo misto ilustracniho fota primo video, aby se to dalo pochopit.

Já jsem vždycky došlapoval na špičky, kotníky jsem využíval jako "pružiny" (přes achilovku), což mi šetřilo energii (lýtka) a mírnilo otřesy - a ne zrovna bez úspěchů (v závodech, cca 800 m - 10 km). Bylo to hodně efektivní např. při běhu z kopce.

došlap na špičku rozhodně není špatně - ale jde o velmi náročný styl běhu (pro achilovku atd.), který většina lidí není schopna smysluplně zvládnout. proto jsou masy zpravidla vedeny k tomu, došlapovat na střed nohy - což je z hlediska zátěže kloubů rozumné a přitom pro průměrného běžce zvládnutelné.

špatně - a to zásadně - je pouze došlap na patu.

já taky běhám "ne zrovna bez úspěchů" po špičkách a myslím, že zejména kolena mi za to jsou opravdu vděčná - nicméně vím, jak náročné bylo se to naučit a ani dnes to na špičce nevydržím neomezeně dlouho (bavíme se o desítkách km, resp. hodinách...).

jen mi není jasné, jak přes špičky běháte z kopce. pravda, možná je rozdíl v tom, z jak prudkého kopce a po jakém povrchu běháte vy a já :-)

Pánové děkuji za diskuzi, takhle už jsem se dlouho nezasmála, fakt 

Ideální styl neexistuje.... Haile, Paula, Emil a mnozí další jsou toho dokladem. Nicméně určitě existují vyloženě špatné návyky které stojí za odstranění.

Ke vsi ucte k panu Skorpilovi mi prijde ze asi pri psani clanku zacal hulit travu.

"Palec v zadku" a "motyl v ruce" je uz trochu moc.

Hlavni k pohodovemu behu (bez zraneni) je potreba naucit se spravne techniky bezeckou abecedu, ze ktere cely pohyb behu vychazi.

Jestli dopadate na stred nohy nebo behate pres patu neni tak dulezite, jako se uvolnit v kotnicich a zvolit spravne boty (pronace/supinace). Spousta spickovych bezcu beha pres patu.

Nemene dulezita je prace v bocich - pokud se uvolnite a tlacite boky dopredu, horni polovina tela se prizpusobi a nemusite resit jak mate prsty na rukou.

Pri behu neni potreba se soustredit na pet veci najednou. Behejte uvolnene ve spravnych botech a naucte se abecedu. Tomas, easygorun

 Ale pánové, nikdo vás přeci nepřemlouvá, aby jste běhali s prstem v pr....v zadku, je to jen ilustrační návod pro masy lidí. jak jinak jim vysvětlit správně držení těla. Já myslím, že tohle vysvětlení je naopak jasná a je na každém, jak s tím ve finále naloží.

Ty já ti nevím, já ještě palec v zadku neměl, tak opravdu nevím, jestli je tohle vysvětlení opravdu každému jasné