Článek plný blábolů. Vitamin C je prostě kyselina L-askorbová (na rozdíl od jiných vitaminů, které označují skupiny látek, "vitamin B" je tak různorodá skupina, že se dnes mluví radši o vitaminech skupiny B, případně se upřesňuje, o jakou látku se jedná, přidáním indexu). Ve vodě chemicky identické s mořskou vodou budou mořské ryby normálně žít, pokud i ostatní zacházení bude totožné. Zoltan P. Rona je další z řady šarlatánů, který se zabývá lecjakou jurodivostí. Říct, že studie něco dokládá a odkázat na Naturalnews, snad neprovařenější šarlatánský web, na článek, který sám žádnou studii neodkazuje, je neskutečný šlendrián.

Ani ty to nepíšeš přesně. Více bys měl rozvést vstřebatelnost vitamínů z přirozených zdrojů vs. syntetických. Právě další látky obsažené v přirozených zdrojích zvyšuje vstřebatelnost i více než desetinásobně (vitamín od vitamínu to má jinak)... pak platí, že při daném množství budou syntetické vitamíny fungovat s nižším účinkem.

Neznám nepřirozený zdroj. Nepřirozený zdroj i syntetický je nevědomý klam a "vs" je oxymóron, jež vedou k dojmologii i tom, co je účinnější a bezpečnější.

Můžeme hovořit jen o tom, že různé složení a množství, může vykazovat různou účinnost a bezpečnost, která by se měla prokázat ve studii, jež by se ověřila všemi stranami a následně v dalších studiích přehodnocovala v dlouhodobém horizontu.

Tak jsem koukal, co je v textu polopravd, nesmyslů a hloupostí - a už je mi to jasné. Když někdo odkazuje na žumply typu NaturalNews, tedy na něco monotématického a v zásadě horšího než Parlamentní listy, není se čemu divit...

Nikdy jsem syntetické vitamíny neužívala a nemám pocit, že by mi nějak chyběly, zkrátka mi něco říká, že je to zbytečné. Je mi jasné, že v ovoci není tolik vitamínu, jako kdysi, ale pořád jsou možnosti a alternativy jen nesmí být člověk líný. Příroda nám nabízí tolik možností, stačí se jen na jaře zvednou z gauče a spojit příjemné s užitečným od Jara do podzimu si nasbírám bylinky a plody, které suším, dále co nejvíce využívám sezonní ovoce. Přes zimu si vystačím s tím, co nasbírám, rakytník, šípek a samozřejmě další super věc je kvašená zelenina.

jen faktická: Sbíráte chemii, která má často velmi různé indikace, jež jsou i často protichůdné (neznamená, že nemají svou účinnost, protože z nich i vědní medicína vychází a jsou součástí vědní medicíny)

Spousta vitamínů existuje ve více formách. U stopových látek to platí dvojnásob. Třeba u zinku bude vstřebatelnost oxidu, laktátu a orotátu úplně někde jinde. Další věc je že u spousty dvojic stopových prvků, vitamínů i živin se dostavuje efekt potenciace nebo naopak kompetice. Podle toho, jak je jejich příjem v jednom jídle načasován se může vstřebávání zesílit nebo naopak vzájemně potlačovat.

Souhlasím s tím že lidé mají tendenci přeceňovat vliv jakýchkoli doplňků stravy, Ale někdy to má smysl. Třeba v UK se kvůli muslimských hábitům začala znovu objevovat skoro zapomenutá křivice...

telu to moc nepomuze, ale jako odpustek pri cpani se samrolema to funguje bezvadne.

Nemám problém s termínem drahá moč, jak bychom se měli stravovat a varováním před nadměrným množstvím a tedy doplňky stravy.

Neexistuje nic nepřírodního i nic v nepřírodě a vše je složeno z prvků a jevů prostředím danými a látky jsou stejné, což vede k mýtům o tom, co je přirozenější a zdravější.

Významově se to dá pochopit k rozlišení látky, jež syntetizoval živočišný druhu Homo sapiens sapiens a látky vyskytující se mimo jeho prostředí (nikoliv mimo přírodu), třeba v jiném skupenství - "jablko".

V gastrointestinálním traktu dochází k jejich proměnám, ať už za přispění žaludečních šťáv či rozkládání enzymy již při samotném žvýkání.

Je tedy zdravější příjem ze skupenství "jablka" či samotný syntetizovaný vitamín C, jaká je farmakokinetika? Studie se snaží tvrdit, že záleží na tom, v čem třeba vitamín C přijímáme, v jakém skupenství a kdy je třeba ve formě glukózy přijímán s faktorem tyrosinase a dalšími.

Vitamín C je rozpustný ve vodě tak i v gastrointestinálním traktu, kdy se podílí na odbourávání tyrosinu či se zapojí do resorpce železa a odbourávání nitrosoaminů z přijímané potravy. Vyznačuje se velmi snadnou oxidací na dehydroaskorbát.

Homo s. s. neumí syntetizovat vitamín C sám a je tak vedle pár živočichů, jako třeba morče, netopýr apod., "zajímavým" druhem a jeho hladina je nižší než obvyklá.

To vedlo i k mýtu nutnosti tuto hladinu navýšit, čehož byl zastánce i dvojnásobný nositel Nobelovy ceny Linus Pauling, jež užíval i 500x vyšší dávky. Nicméně se dožil požehnaného věku (zde pozor na logický klam "následně tedy proto", bral vitamín C = dožil se vysokého věku). To se ve studiích však nepotvrdilo a právě vedlo naopak k některým negativním důsledkům.

Jsme zahlcováni informacemi na doplňky stravy, jež by měly pomáhat, podporovat imunitu atd., nicméně tělo se s nadměrným množstvím musí vypořádat vylučovacími mechanismy, chemickými přeměnami atd., kdy různé predispozice při nadměrném množství pak mohou, nikoliv nutně, vést k nejrůznějším obtížím.

Důležitá je jistě pestrá strava uzpůsobená množstvím a složením k našemu výdeji energie, predispozicím a fyziologickému stavu, kdy se dále započítává i výška, váha, věk atd.

Nadbytečný příjem jakékoliv látky může vést dle predispozice jednotlivce k různým vážným i méně vážným obtížím v jakémkoliv časovém horizontu.

Příjem vitamínů i minerálů z doplňků stravy je často nadbytečný a vyloučí se z těla. To samé funguje i z nadbytečného příjmu z potravy a zvláště u trendu mixovaných koktejlů a dalších různých doplňků stravy, jež jsou též považovány za přínos.

Nedostatek vzniká ve zvláštních v případech různé nadměrné zátěže dané i prostředím či přímo fyziologickým stavem a predispozicemi jednotlivců a může způsobit různé problémy.

Ve výsledku závisí na procentuální účinnosti a bezpečnosti jakékoliv látky, v daném složení a skupenství, na přijímaném množství v určitém časovém horizontu, na jejím odbourávání z těla chemickými přeměnami, vylučovacími mechanismy atd. a dále v závislosti na predispozicích a fyziologickém stavu každého jednotlivce zvlášť a nikoliv, kým byla látka stvořena, kde a v čem se nalézá, kdy účinnost a bezpečnost jakékoliv látky zjistíme zaslepenými ajn. studiemi na mnoha respondentech, jež dále ověřujeme a přehodnocujeme všemi stranami. Můžeme pak různě pokračovat studiem vlivů jakékoliv dané látky na cokoliv a v jakémkoliv prostředí atd.

Jak si tak čtu příspěvky, tak mě zarazila jedna věc. Všichni tvrdí, že se syntetické vitamíny špatně vstřebávají (to je správně). Ale část taky tvrdí, že je jen neškodně vyčůráte. Tak kde je pravda? Protože přeci, když se ty vitamíny dostaly do moči, tak je člověk nejdřív musel vstřebat, ne?

Ne. Nemusíme.

Článek na úrovni obskurních internetových webů. Mořská sůl a následně voda se běžně synteticky vyrábí a ryby v ní žijí - v mořských akváriích- stačí se podívat na weby výrobců jaiko je Tropic Marine - vyrábí z jednotlivých složek, nejde o žádnou odpařenou mořskou sůl.

Toxicita vitaminu C pro střevní mikrofloru je hoax založený na článku na pofiderním webu Natural News, který rozhodně není vědeckou studií, pouze slabomyslnou spekulací nad pokusy s neúspěšnou fermentací jablečného džusu konzervovaného kys. askorbovou.

Syntetické vitamíny mají třeba horší vstřebatelnost , ale fungují úplně stejně jako přírodní. Nakonec s nimi běžně léčíme- kys.listová, vitamin D, vit B12(ten, pravda injekčně) - a výsledky jsou viditelné- v rostoucí hladině v séru i v odeznívaní příznaků nemoci.

A interpretace těch citovaných studií je zcela překroucená - nejde o to, že by umělé vitaminy nefungovali, nebo škodili, ty studie říkají, že zvyšovat příjem vitaminů několikanásobně nad doporučenou denní dávku nepřináší žádný zdravotní efekt, naopak, jsou zde možná jistá rizika. Jinými slovami - varují před předávkovávaním se.

Zdravá strava je opravdu lepší- především proto, že kromě těch několika málo přesně definovaných vitaminů v tabletě, obsahuje další tisíce jiných látek, jejichž vliv na organismus není dosud dostatečně probádán- některé můžou být k nepotřebě, jiné ale můžou být užitečné.

Syntetické vitamíny mají tedy smysl pouze v období předpokládaného, nebo měřením ověřeného deficitu- vitamin D v zimě, vitamin C u lidí, kteří odmítají jíst dostatek zeleniny a ovoce, vitaminy skuopiny B při tvorbě koutů a prasklin rtů... Pokud se někdo stravuje sice pestře, ale není si jist, zda je jeho strava dostatečně vyvážená(nemá energii nebo čas se tím zabývat), pak to lze vyřešit pragmaticky třeba užitím jedné tablety multivitaminu za týden či za dva, k doplnění případného nedostatečného přívodu stravou.

Já čekal, že autorka bude psát o chelátových vazbách (multivitamíny a multiminerály mohou být v organických či anorganických vazbách a to se pozná na ceně daného přípravku). No nic, co čekat od idnes.

Ale co se tématu týče, cpát se multivitamíny a multiminerály je celkem zbytečné. Je lepší si koupit nějaké ovoce a zeleninu. I když tam obsah užitečných prvků poklesl, stále je to vynikající zdroj všeho co tělo potřebuje a to i vlákniny, která pročistí střeva. V multixxx člověk dostane i to co nepotřebuje a v množství které nepotřebuje. Přebytek vitamínů, obvláště těch, co se ukládají v tucích, také není ideální a mikroelementy potřebujeme, ale právě v mikro množství. Pokud do sebe někdo cpe tunu multiminerálů, vychyluje rovnováhu na druhou stranu.

Opravdu byste čekal odborný článek na téma organické a anorganické chemie?

Navíc autorka také tvrdí , že je lépe jíst více ovoce a zeleniny, než se cpát syntetickými vitamíny v anorganických vazbách, kterých je na trhu většina.