Pokud jste potomka zapojili do plánování, promluvili s ním o tom, co by ho bavilo, máte coby osvícený rodič červený puntík. S podmínkou, že přání dcery nebo syna budete v mezích možností respektovat. Každé dítě je individualita, a zatímco jedno počítá dny do oblíbeného tábora, jinému nocování ve stanu nahání hrůzu a sní o bezpečí babiččiny chalupy.
Dovolená je totiž také o komunikaci. Myslíte si, že jste féroví, když dítěti "na rovinu" naservírujete, že do tábora jednoduše MUSÍ, tak jako vy MUSÍTE do práce? To je ten nejméně šťastný postup. Není dobré vytvářet v dítěti dojem, že je na tábor odloženo. Určitě najdete něco, na co ho můžete navnadit, aby se na pobyt těšilo. Což ostatně platí pro všechny letní aktivity, včetně rodinné dovolené a návštěvy příbuzných. Klíčová myšlenka zní: Udělejte potomkovi léto, o jakém bude jednou vyprávět svým dětem.
Otazníky kolem letního tábora
Otazníky kolem letního táboraAť už jede váš prvňáček na tábor poprvé nebo je to ostřílený skaut, znamená odjezd do letního ráje dobrodružství dost otázek:
* Jak staré dítě poslat na tábor a na jak dlouhý?
To je značně individuální. Pokud má potomek dobrou zkušenost se školou v přírodě nebo jede s dětmi, které zná z kroužku, zvládne to obvykle bez problémů i malé dítě, dokonce i předškolák. Obecně lze říct, že úplně první tábor má být kratší, ale měl by trvat minimálně týden. Třítýdenní tábor pod stanem ocení děti spíš až na druhém stupni.
* Co dělat, když má dítě k táboru a priori averzi?
Děti, ostatně stejně jako dospělí, mají obvykle strach z neznámého. Napoprvé se proto vyplatí poslat dítě na akci, kterou vede známá paní učitelka nebo kam jedou kamarádi ze školy.
Když rodiče zalistují propagačními materiály agentur nebo cestovních kanceláří a vyberou dítěti tábor podle termínu, kdy se o ně nemůžou postarat, je to samozřejmě špatně. Tím spíš, patří-li potomek ke stydlínům, kteří se necítí dobře v neznámém kolektivu. I tyto tábory mohou být skvělé, ale je dobré si o nich co nejvíce zjistit. Opatřit si reference, pečlivě pročíst pokyny, vědět, jak se tam jí a spí, případně se zajet na místo podívat.
"Dobrý tábor se například vyznačuje tím, že na jeho konci děti obdrží kartičku od táborového zdravotníka, kde bude zaznamenáno i to, kde a kdy mu vytáhl klíště," říká zkušená vedoucí tábora, pedagožka Eva Horká.
* Jak reagovat, když dítě píše, že se mu stýská?
Stýská se úplně všem dětem, jen některé to snášejí líp a jiné prožívají odloučení těžce. Zní-li onen stesk obzvlášť naléhavě, spojte se s vedoucím a proberte to s ním. Rodiče často dělají tu chybu, že ono stýskání ještě přiživují telefonáty či dopisy. Například SMS typu: Taky je mi po tobě smutno, už abys byl doma. Ideální je takový tábor, kde dětem vedoucí připraví natolik zajímavý a bohatý program, že na stýskání nemají kdy. Nezapomeňte jim přibalit "mazlíka", oblíbenou hračku a také knížku.
* Je vhodné dát dítěti s sebou mobil?
Záleží na tom, jak je zvyklé používat ho během roku. Na některých táborech mobil vedení zakazuje i proto, že nechce převzít odpovědnost za případnou ztrátu. Tam, kde není elektřina, se touto otázkou vůbec zabývat nemusí. Při akceptování mobilu na táboře vedení většinou stanoví určitá pravidla k jeho používání.
"Já mám filozofii, že rodičům nemůžu nic zakázat, protože dítě je přece jejich. Jde o to, nějak rozumně se domluvit na volání či posílání SMS. Například výhradně o odpoledním klidu anebo večer, aby to nenarušovalo program," radí Eva Horká.
* Jak často psát dopisy a posílat balíčky?
Platí, že čím menší dítě, tím častěji by mu měli rodiče psát. A třeba přibalit do dopisu obrázek či žvýkačku. S balíčky už bývá problém a na některých táborech je zakazují. Jednak mohou kvůli tomu zaskřípat vztahy mezi dětmi. Dalším úskalím je složité přebírání balíčků na poště, která je má vydat pouze adresátovi.
* Je nejlepší posílat sourozence na tábor společně?
Možná vás překvapí, že to není jediná možnost. Někteří odborníci jsou dokonce proti.
"Někdy je vhodné poslat každé dítě na jiný tábor, aby si sourozenci vyzkoušeli situaci, kterou z domova neznají. Tam bývá zvykem, že jsou v jednom pokojíčku. Že starší mladšího pohlídá a že je za něj zodpovědný. Mladší na starším visí a zároveň ho otravuje... Když jednou pojedou odděleně, prospěje to oběma a mladší se pocvičí v samostatnosti," říká dětská psycholožka Jitka Jeklová.
* Jak potomky poučit o riziku pedofilních vedoucích?
O tom, že jsou kolem lidé, kteří mohou ublížit, a o nevhodných dotycích, by měli rodiče s dětmi hovořit od nejútlejšího věku, a to přiměřeně jejich vývoji.
Platí, že čím je dítě informovanější, tím lépe si poradí. U tábora ale záleží na tom, jak otevřeně o těchto věcech mluvíme během roku. Jednorázový rozhovor s nepřipraveným dítětem nadělá víc škody než užitku. Potomka jen zbytečně vyděsí a nasadí mu brouka do hlavy. Omezme se proto jen na obecné varování, že kdyby se mu dělo něco, co se mu nelíbí, aby to řekl některému dospělému nebo napsalo domů.
* Není u lítostivých dětí lepší vsadit na příměstský tábor?
To je samozřejmě možné. Příměstské tábory se osvědčují také jako určitá přípravka na velké tábory právě pro děti, které hůř snášejí odloučení od rodičů. Také příměstský tábor si děti mohou užít. Zvláště pokud ho vede zkušený a zapálený vedoucí a má nějaký tematický program, který dítě oslovuje.
Mami, tati, přijeďte si pro mě!* Dokud dítě píše, že se mu stýská, že často pláče a že ho pokousal ježek, zachovejte klid a zavolejte hlavnímu vedoucímu. Pravděpodobně zjistíte, že dítě, které dopis odeslalo předevčírem, je už dávno v pořádku a bylo právě zvoleno oddílovým šamanem. Pokud ale v dopise najdete, že mu ubližují ostatní děti, nebo dokonce vedoucí, případně že na ně vedoucí divně sahá, vyjíždějte okamžitě na místo. * Pište dítěti do dopisů svoje veselé zážitky z vlastních táborů, nebojte se trochu ztrapnit. Potěší ho, když napíšete, co vtipného se zatím děje doma. Vynechte (i ke konci pobytu) věty typu: Už se mi po tobě stýská, je tu bez tebe smutno. |
Otazníky kolem pobytu u prarodičů
Otazníky kolem pobytu u prarodičůNebýt našich ochotných rodičů, asi by se pro nás prázdniny staly noční můrou. Kam s nimi? Kde vzít tolik dovolené? Ještě že babičky a dědečky máme… Přesto je i tady pár problémů:
* Jak zapojit prarodiče do prázdninového programu dětí?
Záleží především na jejich ochotě a na tom, na co si troufnou. Nemůžete jim v červnu jen oznámit termíny, kdy k nim děti odvezete. Začněte tím, že k nim děti rády jezdí a jestli by se jim hodilo pár týdnů dělat chůvy. Roli hraje i to, jak se s dítětem vídají během roku a nakolik jsou na sebe zvyklí.
"Jedna maminka se mě ptala, jestli s prarodiči může pustit osmileté dítě na zájezd na Kypr. Problém byl v tom, že se chlapec s babičkou a dědou viděl jen párkrát do roka. Pokud by to zaskřípalo, z chalupy se dá odjet, hůř se ale předčasně budete vracet z Kypru," upozorňuje na možná úskalí Jitka Jeklová.
* Jak dítě na pobyt u prarodičů připravit?
Zabalte mu s sebou nějakou oblíbenou hračku z domova. Dejte mu kapesné podle pravidel nastavených v rodině. Nezaškodí přidat pár osvícených slov do duše o slušném chování. Vysvětlit potomkovi, aby se připravil na jiný režim, než má doma, protože prarodiče mají jiné zvyky a rituály.
"Taková změna není vůbec od věci a jen ať si ji dítě zakusí. Příspívá to k rozvoji vztahové inteligence," ubezpečuje psycholožka Lenka Čadová.
* Máte babičce a dědovi mluvit do režimu dětí?
Odpověď je jasná - ne. Na dobu, kdy jsou děti u nich, se prarodiče stávají vrchním velením. V kolik budou děti vstávat a chodit spát, co budou jíst a co smějí dělat samy, je teď jenom na nich. Pevné nervy! Vás nebo vašeho muže taky vychovali v pořádku.
Babi, dáš mi k těm třešním mlíko?Pokud vaše dítě netrpí nějakou chorobou, která vyžaduje přísnou dietu, nechte prarodičům volnou ruku, co se stravování týče. Právě jídelníček bývá častým předmětem mezigeneračních rodinných sporů, které jsou úplně zbytečné. Prázdniny jsou prázdniny, sádlo, cukr ani knedlíky nejsou sprostá slova a nějaké ty "extrémní" zážitky, a to i na talíři, dítě rozhodně přežije... |
Otazníky kolem rodinné dovolené
Už půl roku se strašně těšíte na dovolenou, ale ve chvíli, kdy jste před dvěma hodinami vyjeli našlapaní s dětmi v autě a máte před sebou ještě sedmihodinovou cestu kamkoliv, to nevypadá tak růžově jako v katalogu.
* Jak se vyhnout potížím při rodinné dovolené?
Především dopředu prodiskutujte se všemi zúčastněnými její podobu. Je zapotřebí si ujasnit, zda jedete odpočívat, poznávat cizí kraje nebo máte jiné představy. Berte v potaz přání dětí, jsou to plnohodnotní členové rodiny. Dovolenou naplánujte i podle osobnosti své ratolesti. Některé děti jsou rození organizátoři, jiné si nejraději hrají samy.
Dohodněte se také na tom, co by vám volné chvíle nemělo zkazit. Dovolená rozhodně není vhodným časem k řešení dlouhodobých problémů. Společný čas zkuste věnovat jeden druhému, povídejte si a hlavně dětem naslouchejte. A také jim vyprávějte. Třeba o tom, jak jste se poznali.
"Rodiče by neměli mít nereálná očekávání. Možná si představujete, jak naučíte své dítě plavat, a pak jste zklamaní, když zjistíte, že má potomek panickou hrůzu z vody. Ale to přece nevadí, nikdo není nadaný na všechno," upozorňuje Jitka Jeklová.
* Jaký režim stanovit na rodinné dovolené a doma?
Volnější a úměrný stylu dovolené. Vyplatí se i nadále dodržovat rodinné zvyky a rituály. Pokud jste například zvyklí společně snídat, dělejte to dále. Volnější režim bez striktního budíčku a večerky ovšem neznamená chodit spát po půlnoci. To samé platí doma.
* A co knížky? Je dobré nutit děti o prázdninách číst?
U malých dětí je každodenní čtení dobrá věc. "Školákům na prvním stupni doporučuji číst třikrát denně, ale vždy jen pět minut. A pak ještě navázat reprodukcí textu, aby dítě vědělo, co čte, a trénovalo si i paměť. Větší časový interval už vede k únavě. Je také důležité, aby děti četly to, co si samy vyberou, a klidně i časopisy. Nepohoršujte se, že je dnešní děti preferují," připomíná psycholožka Jitka Jeklová.
* V jaké fázi prázdnin má dítě intenzivněji začít myslet na školu?
Prázdniny jsou časem relaxace a úlevy od povinností, takže buďme trochu benevolentní. I na školu se dá připravovat formou hry, udělat z toho zábavu. Na povinnosti by si mělo dítě začít zvykat týden před začátkem školního roku. Připravovat se zejména v těch oblastech, kde má slabiny.
Otazníky kolem samostatnosti dětí
Otazníky kolem samostatnosti dětíNěkdy prostě přijdou v létě dny nebo celé týdny, kdy se vám nepodaří sehnat pro dítě program nebo hlídání a musí zůstat samo doma…
* Od jakého věku můžeme nechat dítě doma samotné?
To je velice individuální a vedou se o tom velké diskuse i mezi odborníky. Obecně lze říct, že mezi šestým a devátým rokem může být dítě nějakou chvíli samo doma, ale je to vždy na zodpovědnosti rodičů. Některé dítě se necítí ve své kůži, když je samo doma, ještě ve 13 letech. Doporučuje se ale naordinovat takové chvilky i docela malým dětem.
"Já například nechávám samotného už svého pětiletého synka, samozřejmě jen tak na půl hodinky. Pokaždé mu vysvětlím, kde bude velká ručička na hodinách, až přijdu. V zájmu nácviku k samostatnosti lze s věkem interval prodlužovat, u školáků na prvním stupni klidně na dvě hodiny. Dítěti dejte ještě jednoduché úkoly, například ohřát si jídlo v mikrovlnce, a telefonicky ho kontrolujte," radí psycholožka Lenka Čadová.
* Od jakého věku pustit puberťáka samotného na nějakou akci nebo třeba na disko?
Záleží, nakolik synovi nebo dceři důvěřujete a zda se na jeho slovo můžete spolehnout. Není důvod bránit 14leté dívce, aby vyrazila s kamarádkami na dvě tři hodinky na odpolední party. Pokud se domluvíte na době návratu a ta je do puntíku dodržena, lze otěže příště ještě povolit. A naopak, je-li důvěra zklamána, vyvoďte z toho důsledky. Starším dětem dělá dobře, když mohou v létě přenocovat u kamaráda. Pokud ho znáte, dopřejte jim to. Ovšem také tady platí výše uvedené.
* Je správné potomka nutit do letní brigády?
Po 15. roce by si děti už mohly zkusit, jaké to je vydělat si na něco, po čem touží. Pokud je to nějaká dražší věc, lze po nich žádat přinejmenším finanční spoluúčast. Možností je habaděj i v tomto věku.
* Lze pustit puberťáka samotného i na nějakou akci do zahraničí?
Když mezi vámi panuje vzájemná důvěra, proč ne. Velmi oblíbené jsou v posledních letech například takzvané workcampy.
Obvykle se jedná o dva až tři týdny v různých zemích světa a na některé z nich mohou i mladí pod 18 let. Tyto dobrovolnické pracovní projekty zahrnují různě zaměřenou činnost od té sociální v ústavu až třeba po archeologické vykopávky. Účastníci sice nedostávají žádný plat, ale načerpají skvělé zkušenosti a pocvičí se v cizím jazyce. Obvyklá pracovní doba nepřesahuje 6 hodin denně. Podmínkou je souhlas rodičů.
Smolíčku pacholíčku, večer si vyrazímePo příchodu z práce odměňte dítě za to, že bylo celý den doma samo tak vzorné, a vyjděte si do kina nebo do restaurace. Nechte ho, ať si vybere menu, a nejraději úplně neznámé, aby zažilo dobrodružství poznávání neznámých chutí. UŽITEČNÝ BEZPEČNOSTNÍ TIP: |
Naše tipy
* Veďte děti, aby si zážitky z prázdnin dokumentovaly. Ať si vedou deníček nebo třeba fotografují. Pokud to děti bude bavit, mohou pracovat na "rodinné" knize.
* Můžete dítěti navrhnout, že během prázdnin v dopisech společně napíšete pohádku. Vy třeba začnete v prvním dopise, dítě v příštím myšlenku rozvine a tak můžete pokračovat celý pobyt. Na konec může potomek namalovat i ilustraci a vaše vlastní pohádková miniknížka je na světě.
* Mít dobrou baterku - čelovku je super. Nejenže je prostě cool, ale navíc má při jejím používání dítě volné obě ruce.
* Naučte je, že bez repelentu proti klíšťatům se do lesa neleze.
* Přesvědčte je, že pevné nepromokavé boty jsou v přírodě nad zlato.
Kde najít další informace* Na dětském internetovém serveru www.alik.cz získáte řadu tipů, kam s dětmi na výlet či za kulturou. Vaše dítě tam najde zajímavé soutěže, hádanky, zprávy a hry. (o prázdninách ideální třeba pro marody, kteří musejí ležet) * Spoustu užitečného se dozvíte například na www.rodina.cz (třeba v internetové poradně psycholožky Jitky Jeklové) |
