Jak se bude za dvacet let dívat do své budoucnosti? Ilustrační snímek.

Jak se bude za dvacet let dívat do své budoucnosti? Ilustrační snímek. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Co s předškolákem procvičit k zápisu? Výslovnost, souhlásky i tkaničky

  • 8
K zápisu do prvních tříd zbývá už jen pár měsíců, proto je teď ideální doba projít si s dítětem jeho znalosti a případně s ním ještě nějaké dovednosti procvičit a dohnat. Číst a psát umět nemusí, důležitější jsou jiné věci.

U rodičů často panuje představa, že pokud se dítě ještě v předškolním věku naučí číst a počítat, stane se z něj geniální žák a miláček paní učitelky. Mnozí si neuvědomují, že pro předškoláky jsou důležitější jiné dovednosti a bez nich budou školní docházku absolvovat jen s obtížemi.

Jací jsou současní prvňáci?

Podle některých pedagogů je úroveň znalostí u prvňáčků nižší než před dvaceti lety, podle jiných je naopak vyšší. Záleží totiž zejména na úhlu pohledu. „Starší kantorky většinou vidí pouze neznalosti svých žáčků a jejich neposednost, mladší naopak často ocení jejich flexibilitu, schopnost rychle uvažovat a také velmi důležitou schopnost rychle najít to, co potřebují vědět – což je v dnešní době přesycené informacemi dovednost v podstatě stěžejní,“ zjistila Jana Martincová, autorka Předškolákových týdeníčků.

Učitelky v mateřinkách i pedagožky prvňáčků si také stěžují na neznalost klasických pohádek a problém s udržením pozornosti, především jedná-li se o čtení. Nejdůležitější roli v této neznalosti hrají rodiče a jejich přístup k výchově. Pokud se dětem rodiče pravidelně věnují, knížky jim čtou, připravují jim zážitky a rozvíjí jejich fantazii, pak by dítě v tomto ohledu nemělo mít problém. Čtenou pohádku před spaním večerníček v televizi nenahradí.

Co by předškolák měl skutečně umět k zápisu?

Důležité je, aby budoucí prvňák znal své jméno, příjmení, popřípadě datum narození a adresu, kde bydlí. Měl by umět vyslovovat správně všechny hlásky, vytleskávat slabiky, určit barvy, poznat číslice do 5, poznat geometrické tvary, zazpívat písničku či přednést nějakou říkanku. Velkým problémem je rozeznávání první a poslední hlásky ve slově, to dnes některé děti podle učitelek neumí.

Co se týká dovedností, mělo by dítě umět namalovat postavu, stříhat nůžkami, lepit lepidlem a držet správně tužku. Vedle nepozornosti pak děti oproti dřívějším létům trápí také špatná slovní zásoba, vysoký výskyt logopedických poruch i manuální nezručnost.

„Televize a počítač vaše dítě stříhat či modelovat nenaučí,“ dodává k poznatkům učitelek na prvním stupni Jana Martincová.

Jaké chyby dělají rodiče?

Rozhodně není nutné doma dítě trápit nad počty a psaním, kromě výše vyjmenovaných dovedností se vše naučí ve škole. Pozornost ale věnujte zejména složitějším úkolům jako poznávání hlásek, na které nemají často učitelky ve školkách tolik času ani dětské pozornosti.

„Spíše než číst a psát byste tedy své dítě měli připravovat z hlediska pravidelného režimu, manuálních, sociálních, vědomostních a pohybových dovedností. Je důležité neučit děti nic, čím si sami nejste jisti, spíše jej učte jistým návykům a pravidelnosti, jako je bezproblémové vstávání a usínání, učte ho denně pomáhat v domácnosti, přičemž může plnit i různé praktické úkoly, vždy střídejte fyzické aktivity s duševními. Stříhejte, lepte, přikládejte, zkrátka staňte se pro svého potomka kreativcem na každý den,“ doporučuje Martincová, která se sama stejným způsobem dostala k vytvoření knihy předškolní přípravy. Spolu s kamarádkou pedagožkou se rozhodly připravit své děti na školní zápis, využitý materiál pak nechala zrevidovat dalšími odborníky a vydala.

Co prvňáci neumí?

Jana Martincová se při přípravě publikace zaměřila i na to, na co si nejčastěji stěžují učitelé. Kromě zhoršené výslovnosti a malé slovní zásoby si občas stěžují i na málo bujnou představivost dětí - stavebnice jsou zvyklé stavět podle návodů, ale vymyslet si originální design jim dělá problém. Další výtka pak směřuje na jejich obratnost - prvňák by měl zvládnout kotrmelec a zavázat si tkaničku.

„Některé z dětí v první třídě dokonce nikdy v životě neviděly švihadlo, mají problém s koordinací pohybu při plazení, chytání míče. S touto nešikovností, nerozvinutou jemnou i hrubou motorikou jde pak ruku v ruce ve škole problém se psaním,“ dodává Martincová. Za samozřejmé pak učitelky považují základní hygienické návyky jako pravidelné mytí rukou, že se dítě umí samostatně obléknout a stolovat a má základní znalosti z dopravy (kde a jak se přechází silnice).

Škola hrou?

Písmena, číslovky a dokonce cizí jazyky naučí aplikace Hravé učení.

(1.1.) Alíkovo hravé učení, Nauč se první slova, menu rozděluje sekci na první...

Dětský mozek můžete nabudit na školu i postupným přidáváním informací o tom, jak plyne čas (dny, měsíce, roční období), jak se liší život ve městě a na vesnici, můžete společně poznávat různá zvířata, rostliny, ovoce a zeleninu apod. Smyslem ale není dítě zahltit a školu mu již dopředu znechutit, proto se přípravě věnujte tak pět až deset minut denně, ovšem pravidelně.

„Důležitou pravdou, která by měla motivovat všechny rodiče k aktivitě, zůstává, že připravené dítě má mnohem větší šanci být v první třídě úspěšné. Jeho úspěch je pak pro něj následně velkou motivací k pozitivnímu vztahu ke školní docházce a k plnění školních povinností,“ nabádá Martincová rodiče k přípravě předškoláků.

, pro iDNES.cz