Skutečnost, že hladinu našeho stresu zvyšují problematické vztahy, náročné povolání nebo blížící se Vánoce, není nijak objevná. Stejně tak není překvapením, že dlouhodobý stres negativně ovlivňuje náš zdravotní stav i psychické rozpoložení.
Mluví se o souvislosti stresu se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocněních, diabetu, padáním vlasů, depresí a dokonce i rakovinou. Ze všech stran slyšíte doporučení, že byste měli chronický stres ze svého života odbourat, jenže k tomu je v první řadě potřeba identifikovat jeho příčinu, a ta nemusí být vždy tak zjevná a jasná. Pátrali jsme po příčinách stresu, které nejsou příliš známé a nejspíš by vás nenapadlo je podezírat:
1. Nepořádek
Neumyté nádobí, neutřený prach, špinavá okna, nevytřená podlaha... Můžete si klidně namlouvat, že máte bohémského ducha a takové detaily se vás vůbec nemohou dotknout, ale ve skutečnosti váš mozek nedokáže nepořádek ignorovat a ten je potom příčinou vašeho stresu.
Podle rozsáhlého průzkumu z roku 2013 je nedostatečně uklizená domácnost zdrojem stresu pro čtyřiaosmdesát procent lidí. Téměř třetina lidí potom přiznává, že nepořádek u nich způsobuje extrémně nepříjemné pocity a bez zajímavosti není ani zjištění, že stresuje přibližně stejné množství mužů jako žen.
Stejný efekt má i neuklizený pracovní stůl, na kterém se vám vrší hory papírů, prázdné hrnky od kávy a polovypité lahve s minerálkou. Odborníci dospěli k názoru, že neuklizené pracovní místo snižuje vaši výkonnost, zhoršuje soustředění na práci a opět zvyšuje hladinu stresu. Podvědomě totiž toužíme po organizaci a uspořádaném prostředí, proto se naše myšlenky stále vracejí k tomu, že bychom se měli zvednout a uklidit to.
2. Příliš světla
Je obecně známé, že nedostatek světla může přispívat k rozvoji deprese, ale nejspíš vás nikdy nenapadlo, jak negativně na vás může působit přemíra světla. Řeč samozřejmě není o přirozeném světle a slunci, ale o umělém osvětlení, kterému jsou vystaveni zejména lidé v některých zaměstnáních.
Vědci varují před vlivem, který má na naše zdraví dlouhodobé vystavení se nepřirozenému světlu zářivek, halogenových lamp a dalšího umělého osvětlení, které je typické například pro takzvané open space kanceláře a další pracoviště.
Dlouhodobý pobyt v příliš jasném umělém světle vede nejen ke zvýšení stresu, ale i k větší únavě, vyššímu krevnímu tlaku a například i předčasnému stárnutí kůže.
3. Hluk
Směřují okna vašeho bytu na rušnou ulici? Pracujete v open space kanceláři, mateřské školce nebo u hlučného stroje? Potom je pravděpodobné, že míra stresu, který pociťuje, je mnohem vyšší než u ostatních lidí. Hluk je totiž dalším významným stresorem. Například rozsáhlý výzkum dánských vědců zjistil, že ti lidé, kteří žijí v místech s rušnou dopravou, mají o dvanáct procent vyšší riziko srdečního záchvatu.
Podle autorů výzkumu je na vině především hluk související s dopravou (v porovnání s kontrolní skupinou se braly v úvahu i další faktory, jako například znečištění, věk, pohlaví nebo životní styl), který zvyšuje hladinu stresových hormonů (adrenalinu a kortizolu), které následně zvyšují riziko srdečního záchvatu.
Podobný vliv má ale i nepřetržitý hluk, který panuje v pracovní době v open space kanceláři. Neustálé zvonění telefonů, rozhovory vašich kolegů a zvuky doprovázející běžný provoz kanceláře se negativně podepisují na vaší koncentraci, výkonnosti i hladině stresu.
Podle provedených studií stačí, když jste této hladině hluku vystaveni po dobu tří hodin a už vaše tělo začíná vylučovat více adrenalinu a kortizolu.
4. Dieta
Držíte dietu a snažíte se drasticky snížit příjem kalorií? Hladověním se do vašeho těla vyplavuje větší množství hormonu kortizolu a stres stoupá.
Vědci tvrdí, že čím víc snížíte množství zkonzumovaných kalorií, tím víc se zvýší hladina vašeho stresu.
Náruživí dietáři jsou pod permanentním tlakem, v psychickém napětí a často se potýkají s frustrací, což je příčinou nadměrného množství stresu.
A naopak, když jste ve stresu, zpomaluje se tak váš metabolismus a spálíte mnohem méně kalorií.
5. Facebook
Pokud trávíte hodiny na Facebooku a lžete si do kapsy, o jak uklidňující a neškodnou aktivitu se jedná, jste na omylu. Podle studie provedené na univerzitě v Edinburghu čím víc máte přátel na Facebooku, v tím větším stresu jste. S množstvím „přátel“ na sociálních sítích se totiž pojí větší riziko komunikačního nedorozumění a toho, že vás nekdo urazí, nebo se nechtěně někoho dotknete vy.
Švédský výzkum zase dává do souvislosti čas, který strávíte před monitorem počítače, a stres, kterým trpíte.
.
