Nejsem typickým příkladem věčné dietářky. Ačkoli jsem byla vždycky trochu oplácaná, svou váhou jsem se nezabývala. Blízcí mě měli rádi takovou, jaká jsem a postupné přibírání na váze jsem proto neřešila, ani lidé z mého okolí. Což se ale ukázalo jako největší chyba, protože postupně jsem se dopracovala k neuvěřitelnému číslu, vážila jsem 133,3 kilogramů.
Napište svůj příběh Příběhy lidí, kteří změnili svůj životní styl a zhubli, vám budeme představovat každý měsíc. Pokud i vy máte podobnou zkušenost, napište nám svůj příběh a pošlete včetně fotografií před a po na email |
Kdyby se našel někdo, kdo by mě trochu „popostrčil“ tím správným směrem, nenápadnou poznámkou nebo možná i polopatickým vysvětlením, tak bych se do shazování kil asi pustila mnohem dříve. Takhle jsem si na to musela přijít sama.
Pohled do zrcadla
V květnu v roce 2014 jsem se podívala do zrcadla a konečně si uvědomila, že nechci vypadat tak, jak vypadám. Rozhodla jsem se, že zhubnu a začala hledat sparing partnera. Nakonec se jím stala moje kamarádka, která mě přivedla do fitness centra pro ženy. Bylo to pro mě ideální řešení, protože jsem nemusela řešit zvědavé nebo nepříjemné pohledy.
Na začátku jsem si koupila členství na půl roku, protože jak už to u mě bývá, nejdříve musím všechno zkusit na vlastní kůži a až pak, když vidím výsledky, jsem ochotna vytrvat.
Co se týká jídelníčku, tak jsem ho nějak zvlášť neměnila, jen jsem zařadila více zeleniny a rozdělila si stravu do několika porcí denně cca po 3 hodinách. Hlavně jsem se naučila snídat, což byl předtím pro mne velký problém. Jedla jsem vždy ve spěchu a co bylo nejhorší - nejvíc večer.
Když jsem zvážila poprvé po měsíci a půl, tak byly 4,5 kila dole. To mě hodně nakoplo a pak jsem se do toho skutečně opřela.
První úspěchy jsou motivace
Na začátku je sice těžké donutit se vydržet, překonat samu sebe a začít cvičit. Když se to pak povede, tak vás to motivuje do dalších výkonů, je na vás vidět elán, nadšení a začne vás chválit vaše okolí. To je jeden z dalších hnacích motorů.
Názor trenérky „Ze Zdeňky se stal opravdu nový člověk. S tím, že přidala do života pohyb, přišlo i víc energie. A odrazilo se to i na její celkové image. K nám přišla žena, která na sebe nechtěla upozorňovat, nosila culík a tmavé nenápadné oblečení. Nyní má nový účes, začala se oblékat do barevnějšího oblečení a moc jí to sluší. Navíc je Zdeňka pozitivní člověk, který si nikdy na nic nestěžuje. Je velká optimistka. Její dobrá povaha jí pomáhala překonávat krizi – jak začátečnickou, tak tu pokračovací, tedy když máte v něčem vydržet a nevzdat to,“ říká trenérka Monika Košková z fitness pro ženy Contours, která se o Zdeňku starala. |
Mám velké štěstí, že když jsem se začala hýbat a hubnout, tak mě moji blízcí podporovali.
Většinou chodím na vedené lekce, což mi dává víc a dostávám se sebe maximum. Trenérky nás korigují, když máme špatné držení těla, nesprávné dýchání nebo děláme špatně nějaký cvik.
Život se mi změnil k lepšímu a přiznávám, že si teď nedokážu představit, že bych se přestala hýbat. Můžu říct, že pohyb se stal součástí mého života. Už jsem si na to tak zvykla, že mi to přijde jako samozřejmost. Snažím se cvičit třikrát týdně. Kdyby bylo fitko zavřené, tak bych asi měla absťák.
Hubnout budu dál
Cítím se výborně fyzicky, psychicky a mnohem více jako žena. Sebevědomí totiž hned přirozeně vystoupá, když se za ženou začnou otáčet chlapi na ulici. A pyšný je teď na mě i můj přítel, který mě v hubnutí podporuje.
Skvělý je i ten pocit, že můžete jít do obchodu a koupit si na sebe něco hezkého v normální velikosti, zalíbí se vám to. Jsem šťastná a určitě budu s pohybem pokračovat dál. Má vysněná váha je totiž 85 kilo.
Brzy budou Vánoce, během kterých většina lidí nějaké to kilo přibere. Já se toho ale nebojím. Ani loňské Vánoce se na mně nepodepsaly, protože cukroví až tak ráda nemám. Mé nejoblíbenější jídlo je svíčková s knedlíky, které jsem se ještě nenaučila vařit, což je možná dobře.
