Příběh zabijáka aneb historie chřipkových epidemií

  6:00aktualizováno  6:00
Ohrožuje lidstvo už několik staletí a na svědomí má naprosto výjimečný počet životů. Přečtěte si, kde se chřipka vůbec vzala a jak probíhala její ničivá pouť lidskou historií.
Chřipkové epidemie si v minulosti vyžádaly miliony životů.

Chřipkové epidemie si v minulosti vyžádaly miliony životů. | foto: Profimedia.cz

Nejstarší zmínka o chřipkovém viru pochází pravděpodobně ze zápisků "otce medicíny" Hippokrata. Ten už ve své době popsal onemocnění, které se svými symptomy velmi podobá chřipce. Z vojenských zápisků je zase patrné, že se chřipka rozšířila i v athénské armádě na Sicílii.

V roce 1485 byly symptomy onemocnění podobného chřipce popsány v Británii, kde také tisíce lidí podlehly. Královské námořnictvo například muselo zrušit všechny plavby kvůli hromadnému onemocnění námořníků. Na chřipku tehdy lékaři předepisovali citronovou šťávu, dávidla, výluh z tabáku a pouštění žilou. O účinnosti takových metod není potřeba se zmiňovat.

O pandemii chřipky neexistují žádné důkazy až do roku 1580, kdy vypukla ve Španělsku za vlády Filipa II. Vědci se navíc domnívají, že právě královské vojsko a jeho přesuny nesly zodpovědnost za rozšíření smrtelného viru po Evropě, odkud se rozšířil do Afriky, Ameriky i Asie. Pandemie vznikne, když se objeví nový chřipkový virus a začne se šířit tak snadno jako normální chřipka – kašláním a kýcháním. Protože virus je nový, imunitní systém lidí nemá žádnou již existující imunitu.  

Španělská chřipka
V osmnáctém století už měl svět za sebou tři chřipkové pandemie a dvě velké epidemie. Ačkoli se lékaři snažili s nákazou bojovat, neměli ani základní informace o chřipkovém viru (někteří například předpokládali, že se šíří pohlavním stykem), a při propuknutí epidemie tak měli k dispozici jen téměř neúčinné metody boje.

Ničivé údery chřipkového viru pokračovaly v devatenáctém století. Ideální podmínky pro šíření chřipkového viru obstarával rozvoj dopravy, růst měst a intenzivní cestování. Virus se tak přenášel mnohem rychleji a na větší vzdálenosti. Například při pandemii, která vypukla v roce 1837, přesáhl počet mrtvých v Berlíně počet nově narozených.

A pak přišel rok 1918. Toto datum bude už navždy spojené s jednou z nejhorších pandemií chřipky. Šlo o jednu z nejničivějších nákaz v lidské historii vůbec. Pandemie si vyžádala téměř padesát milionů životů. Osm milionů lidí přitom zemřelo ve Španělsku, tento hrozivý počet dal také pandemii její jméno - španělská chřipka.

Španělská chřipka se mezi lidmi šířila neslýchanou rychlostí, byla vysoce nakažlivá a úmrtnost dosahovala hrozivých rozměrů (zemřel každý desátý nakažený). Po válce oslabení a podvyživení lidé byli vůči infekci bezbranní. Jen pro srovnání: v první světové válce zahynulo 19 milionů lidí.

Další epidemie
Následující pandemie byly mnohem mírnější. V roce 1957 vypukla nová pandemie asijské chřipky. V tomto případě však měli lékaři už mnohem větší znalosti a choroba byla rychle identifikována; úřady zareagovaly a nechaly vyrobit vakcíny. Nicméně i přesto si chřipka v tomto případě vyžádala téměř dva miliony obětí a virem se nakazila skoro polovina obyvatel na celém světě. Kdo přežil útok chřipky, často podlehl následnému bakteriálnímu zápalu plic, s nímž si oslabené tělo nedokázalo poradit. Na druhou stranu však tímto typem chřipky onemocnělo jen minimum lidí starších pětašedesáti let, protože jejich tělo si stihlo v průběhu předchozích let už vytvořit imunitu.

Poslední chřipková pandemie udeřila v roce 1969. Hongkongská chřipka byla způsobena virem H3N2 a podlehl jí téměř milion lidí. Relativně nízká úmrtnost byla způsobena především dvěma faktory. Viru obsahujícímu protein N2 byli lidé vystaveni už v minulosti a zadruhé H3 virus byl stejný jako v případě asijské chřipky, tudíž většina starších lidí měla vytvořenou určitou imunitu.

Autoři:



Nejčtenější

Příběh Markéty: Manžel skončil na vozíku, žít se mnou odmítá

Ilustrační foto

Před dvěma lety měl manžel vážný úraz. Dokonce to vypadalo, že jeho následky ani nepřežije. Přežil, ale dlouhé měsíce...

Jsi prase, kráva a smrdíš, dozvěděla se ve Výměně manželek mladá maminka

Tereza s Eliškou a Marek bydlí v ostravském bytě.

Tereze vadí, že na ni ani na její dvouletou dceru Elišku nemá přítel Marek čas. Po práci jde do posilovny, pak přijde a...



Nikol a Jakub Ponerovi, sourozenci, kteří hýbou českým šoubyznysem

Módní návrháři Nikol a Jakub Ponerovi

Jakub a Nikol Ponerovi se díky svým šatům stali mezi českými celebritami velmi oblíbenými. Nejedna česká hvězda díky...

Trhám si vlasy a ochlupení, protože mi to dělá dobře, říká nemocná žena

Sara si říká Miss Swirl a propaguje svůj příběh, aby dodala odvahu a sebevědomí...

Osmadvacetiletá Sara Meucii z Itálie trpí poruchou zvanou trichotilománie. Kvůli ní si neustále vytrhává vlasy a...

Vždy ztuhnu. V roli se pořád nemůžu vidět, říká herečka Kristýna Boková

Kristýna Boková

Je vystudovaná tanečnice, ale už řadu let Kristýna Boková patří k obsazovaným herečkám. Hraje v seriálu První republika...

Další z rubriky

Nedávejte dětem boty po sourozencích, ničíte jim nohy, varuje odbornice

Ilustrační fotografie

Je to paradox. Přestože se většina dětí rodí se zdravými nožičkami, třetina prvňáků má ploché nohy. Potíže se pak...

Na zuby lze umřít, řekl v Rozstřelu stomatolog Jiří Šedý

Stomatolog Jiří Šedý v diskusním pořadu Rozstřel (2. října 2018)

Zuby mají pět plošek a každou z nich je třeba denně očistit, řekl v Rozstřelu stomatolog Jiří Šedý. Lidé často skončí...

Široké boky a kila navíc. Newyorské tanečnice si z nich nic nedělají

Pretty Big Movement

O tom, že tanec nemá žádné hranice a je úplně pro každého, nepochybují baculaté ženy z newyorské taneční skupiny Pretty...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz