Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh zabijáka aneb historie chřipkových epidemií

  6:00aktualizováno  6:00
Ohrožuje lidstvo už několik staletí a na svědomí má naprosto výjimečný počet životů. Přečtěte si, kde se chřipka vůbec vzala a jak probíhala její ničivá pouť lidskou historií.
Chřipkové epidemie si v minulosti vyžádaly miliony životů.

Chřipkové epidemie si v minulosti vyžádaly miliony životů. | foto: Profimedia.cz

Nejstarší zmínka o chřipkovém viru pochází pravděpodobně ze zápisků "otce medicíny" Hippokrata. Ten už ve své době popsal onemocnění, které se svými symptomy velmi podobá chřipce. Z vojenských zápisků je zase patrné, že se chřipka rozšířila i v athénské armádě na Sicílii.

V roce 1485 byly symptomy onemocnění podobného chřipce popsány v Británii, kde také tisíce lidí podlehly. Královské námořnictvo například muselo zrušit všechny plavby kvůli hromadnému onemocnění námořníků. Na chřipku tehdy lékaři předepisovali citronovou šťávu, dávidla, výluh z tabáku a pouštění žilou. O účinnosti takových metod není potřeba se zmiňovat.

O pandemii chřipky neexistují žádné důkazy až do roku 1580, kdy vypukla ve Španělsku za vlády Filipa II. Vědci se navíc domnívají, že právě královské vojsko a jeho přesuny nesly zodpovědnost za rozšíření smrtelného viru po Evropě, odkud se rozšířil do Afriky, Ameriky i Asie. Pandemie vznikne, když se objeví nový chřipkový virus a začne se šířit tak snadno jako normální chřipka – kašláním a kýcháním. Protože virus je nový, imunitní systém lidí nemá žádnou již existující imunitu.  

Španělská chřipka
V osmnáctém století už měl svět za sebou tři chřipkové pandemie a dvě velké epidemie. Ačkoli se lékaři snažili s nákazou bojovat, neměli ani základní informace o chřipkovém viru (někteří například předpokládali, že se šíří pohlavním stykem), a při propuknutí epidemie tak měli k dispozici jen téměř neúčinné metody boje.

Ničivé údery chřipkového viru pokračovaly v devatenáctém století. Ideální podmínky pro šíření chřipkového viru obstarával rozvoj dopravy, růst měst a intenzivní cestování. Virus se tak přenášel mnohem rychleji a na větší vzdálenosti. Například při pandemii, která vypukla v roce 1837, přesáhl počet mrtvých v Berlíně počet nově narozených.

A pak přišel rok 1918. Toto datum bude už navždy spojené s jednou z nejhorších pandemií chřipky. Šlo o jednu z nejničivějších nákaz v lidské historii vůbec. Pandemie si vyžádala téměř padesát milionů životů. Osm milionů lidí přitom zemřelo ve Španělsku, tento hrozivý počet dal také pandemii její jméno - španělská chřipka.

Španělská chřipka se mezi lidmi šířila neslýchanou rychlostí, byla vysoce nakažlivá a úmrtnost dosahovala hrozivých rozměrů (zemřel každý desátý nakažený). Po válce oslabení a podvyživení lidé byli vůči infekci bezbranní. Jen pro srovnání: v první světové válce zahynulo 19 milionů lidí.

Další epidemie
Následující pandemie byly mnohem mírnější. V roce 1957 vypukla nová pandemie asijské chřipky. V tomto případě však měli lékaři už mnohem větší znalosti a choroba byla rychle identifikována; úřady zareagovaly a nechaly vyrobit vakcíny. Nicméně i přesto si chřipka v tomto případě vyžádala téměř dva miliony obětí a virem se nakazila skoro polovina obyvatel na celém světě. Kdo přežil útok chřipky, často podlehl následnému bakteriálnímu zápalu plic, s nímž si oslabené tělo nedokázalo poradit. Na druhou stranu však tímto typem chřipky onemocnělo jen minimum lidí starších pětašedesáti let, protože jejich tělo si stihlo v průběhu předchozích let už vytvořit imunitu.

Poslední chřipková pandemie udeřila v roce 1969. Hongkongská chřipka byla způsobena virem H3N2 a podlehl jí téměř milion lidí. Relativně nízká úmrtnost byla způsobena především dvěma faktory. Viru obsahujícímu protein N2 byli lidé vystaveni už v minulosti a zadruhé H3 virus byl stejný jako v případě asijské chřipky, tudíž většina starších lidí měla vytvořenou určitou imunitu.

Autoři:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách: hlasujte pro vítěze druhého kola!

Léto v plavkách - Kos

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Dress code nemusí být v létě peklo. Pět tipů, jak na něj vyzrát

Výrazné kousky a doplňky mají na pracovišti stopku. Zbytečně by odváděly...

Formální oblečení může být pro někoho v parném horku jako noční můra. Dlouhé rukávy a upnutá sukně můžou rapidně...



K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...

Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Proměna Venduly byla velmi razantní. Sama sebe v první chvíli vůbec nepoznala.

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se rozhodla pro změnu, a proto se vydala do...

Svět mě dřív štval, dospěla jsem teprve nedávno, říká Simona Babčáková

Simona Babčáková

Proměna herečky Simony Babčákové na blondýnu se promítla i do chování lidí vůči ní. Na okolí působí jemněji, muži jsou...

Další z rubriky

Zachránili mi život, říká pacientka. Na podporu Aktipu sepsala petici

Alžběta Labounková, pacientka institutu AKTIP.

Po odvysílání televizního dokumentu Obchod se zdravím nevěřila Alžběta Labounková svým očím. Psychosomatický institut...

Dětí s psychickými potížemi přibývá. Chybí nám odborníci, řekl lékař

Ilustrační fotografie

Deprese, bipolární porucha a další duševní nemoci se netýkají pouze dospělých, ale také dětí. Navíc je nyní postihují v...

Za migrény mohou ženské pohlavní hormony, tvrdí vědci

bolest hlavy, ilustrace

Role pohlavních hormonů ještě zdaleka není do důsledku prozkoumána. Že se s rostoucí hladinou testosteronu zvyšuje chuť...



Najdete na iDNES.cz