Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Veroniky: Manžel se mi hnusí, už s ním nemohu spát

  3:12aktualizováno  3:12
Vdaná jsem patnáct let, ale s manželem se známe už skoro celé čtvrtstoletí. Bylo to fajn, dokud mi nebyl nevěrný. První milenky jsem ustála, tu poslední už ne. I když svého muže přesto všechno miluji, spát s ním se mi hnusí.
"Bojím se, že mu brzy dojde, že mi fyzický kontakt s ním je odporný."

"Bojím se, že mu brzy dojde, že mi fyzický kontakt s ním je odporný." | foto: Profimedia.cz

S Kájou jsme se do sebe zamilovali už ve škole. Bylo to v prváku na střední, byli jsme na dvoudenním školním výletě a tehdy mezi námi přeskočila ona pověstná jiskra. Od té doby jsme se od sebe nehnuli. Zpočátku jsme byli spíš jen kamarádi, sice jsme si sem tam dali pusu, ale to bylo asi tak všechno. Pamatuji si, že Kája by chtěl, ale já se moc styděla a hlavně bála.

Skoro celé dětství mě vychovávala přísná babička - táta mi totiž brzy zemřel a maminka pracovala v obchodě a po večerech uklízela, aby uživila nejen mě, ale i dva bráchy. No a já se babičky bála, protože se mi dlouho snažila namluvit, jak přijdu do pekla (byla navíc i silně nábožensky založená), jestli se s nějakým klukem zapletu ještě před svatbou. Když jsem začala chodit s Kájou, o sexu jsem už věděla své, ale přesto ve mně stále byl ten podvědomý strach.

Na svatbu jsme čekali deset let

Po škole jsem začala pracovat, Kája asi dva roky studoval vysokou, ale nebavilo ho to, našel si práci, která ho chytla a na školu si ani nevzpomněl. Pořád jsme spolu chodili a pochopitelně i spali. Bylo nám hezky a začali jsme plánovat, že se vezmeme. Jenže jsme neměli kde bydlet. Já žila s maminkou a bratry, vzali jsme si k sobě i babičku a o její byt jsme přišli. Doma mě potřebovali, protože jsem pomáhala rodinu živit.

Když nám bylo oběma 26 let, konečně jsme se vzali. Moje babička zemřela, bráchové se odstěhovali a Karel po svém dědovi zdědil byt. Konečně jsme mohli žít spolu. Během rekonstrukce bytu jsem otěhotněla a narodili se nám dva kluci - dvojčata Kája a Pája.

Něco se u nás pokazilo

Prvních pět let bylo nejkrásnějších v mém životě. Byla jsem s kluky doma, do práce jsem šla, až když nastoupili poslední rok školky. I s Karlem bylo všechno krásné, dokud nezačal pracovat pro jednu firmu jako její obchodní zástupce a byl pořád na cestách.

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

V té době se nám to doma začalo kazit. Karel byl dost úspěšný, vydělával slušné peníze a zároveň mi občas dával najevo, že je trochu jinde, než jsem já. V tom měl pravdu, já byla zapřažená kolem domácnosti, dětí a toho, aby měl doma navařeno, uklizeno a čisté košile. A taky jsem o sebe tak trochu přestala dbát, k holiči jsem zašla třikrát do roka, přestala jsem se malovat jako dřív a ani s módními výstřelky jsem se příliš nekamarádila. Karel mi to občas taktně připomněl, ale já v tom nepoznala žádné varování.

Až jsem se dozvěděla, že má milenky, ne jednu, ale hned tři. Dozvěděla jsem se to od jeho kolegy na akci jejich firmy. Myslela jsem, že je to hloupost, ten kolega byl dost opilý, když mi říkal, že Karel má v každém městě, kde má své obchodní aktivity, ženskou. Jenže Karel se po pár vytáčkách přiznal. Zároveň mi ale slíbil, že s nimi skončí.

Skončil a pár let to mezi námi klapalo prakticky jako dřív. Dokonce jsme spolu tenkrát navštívili poradnu, kde s námi rozebrali, co jsme dělali špatně. Pochopila jsem, že i já na naší krizi měla podíl viny.

Před rokem měl zase milenku

Až jsem před rokem zjistila, že mi je opět nevěrný. Přitom jsme v té době měli moc hezký vztah. Vůbec nic jsem nepoznala. Jeho poměr se provalil hloupou náhodou. Zavolala mi kamarádka, jak se mi líbil film, na kterém jsem byla den předtím s manželem. Ona ho v kině viděla a než se k němu dostala, aby nás pozdravila, byl pryč. Já to ale nebyla a manžel měl být ten večer mimo naše město na obchodní schůzce.

Když přišel domů, hned jsem na něj uhodila. Opět se přiznal a opět sliboval, že to okamžitě skončí. Asi skončil, podle toho, jak se začal chovat, jenže ve mně něco umřelo. Už mu nedokážu věřit. A ani s ním nemůžu spát, vždycky si představuji, jak objímá nějakou jinou. Hnusí se mi, vadí mi i to, když mě obejme. Pořád se na něco vymlouvám, že dnes večer ne. Přesto to občas musím vydržet, ale je mi na zvracení.

Nevím, co mám dělat. Kdybych s ním nemusela spát, bylo by všechno v pořádku (pro mě). Přes ty jeho nevěry ho stále miluji. Vždycky se ke mně choval moc hezky, dokážu si s ním povídat o všem možném, ale nesmí na mě sáhnout. Zatím se před ním přetvařuji, tajím, co při dotycích prožívám, ale bojím se, že mu brzy dojde, že mi fyzický kontakt s ním je odporný.

Veronika

Názor odborníka: Zkoumejte, co ve vás odumřelo

Vážená Veroniko, váš příběh popisuje častou situaci párů v krizi, zažívajících opakovanou nevěru. Své přirozené tělesné pocity nechuti a odporu přemáháte a skrýváte, jako byste se za ně před manželem styděla. Zároveň k němu stále cítíte určitou blízkost, snad díky vaší společné historii a manželově zájmu o vás. Zkuste objevit, co ve vás po odhalení manželovy nevěry odumřelo: pocit důvěry, výlučnosti, bezpečného útočiště?

Nová nevěra také zřejmě vedla k narušení vaší vztahové intimity. I když se k manželovi teď vlastně chováte podobně, jako dříve on k vám (tím, že váš vztah zatěžujete tajemstvím a přetvářkou), jako byste jeho i sebe také trochu chránila před důsledky vašich činů.

Zdá se mi, že vztah s manželem pro vás stále představuje velikou životní hodnotu. Pak má určitě smysl poslouchat vlastní přirozenost a odlehčit už tak zatíženému vztahu od dalšího tajemství. Unese-li vztah a vy oba novou skutečnost (která teď spočívá ve vaší momentální nechuti k tělesnému kontaktu s manželem), pak máte šanci na novou společnou budoucnost.
Zbyšek Mohaupt, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 4185

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 14. listopadu 2011. Anketa je uzavřena.

1. Mám Karlovi říct, co cítím, k čemu mě dohnaly jeho nevěry? 3191
3. Mám se s Karlem rozejít? 497
4. Mám požádat o pomoc odborníka? 356
2. Mám to nechat být a jednou za čas to s ním vydržet? 141
Autoři:






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Terezie: Děti mi vyčítají, že upřednostňuji jejich sestru

Jsem matkou tří dětí. Všechny už jsou dospělé a zatímco dvě nejstarší žijí spořádané životy, nejmladší dcera se tzv. nepovedla. Už od puberty s ní jsou jen...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?
Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?

Před pár lety si všichni pořizovali micelární vodu, výrobci ale zašli ještě dál. Zázračné micely, které vážou všechny ne... celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.