Když zavřu oči, mám pocit takového déja vu. To, co prožívám, jsem přece už někde viděla. Ano, viděla, ve filmu, kde zhrzená milenka pronásleduje svého ženatého milence, který ji nechal, a nezastaví se před ničím. Roli milenky nehraji, hraji roli toho pronásledovaného milence.
Prožila jsem něco úžasného
Ale hezky po pořádku. Už léta (skoro deset let) pracuji jako obchodní zástupce jedné farmaceutické firmy. Tak jednou za rok míváme dvoudenní školení v Praze, kde si vyměňujeme zkušenosti, a také se odreagujeme. Sjede se nás tam z celé republiky aspoň padesát lidí.
Před půl rokem jsem se semináře opět zúčastnila a seznámila se s novým kolegou Šimonem. Hned jsme si padli do oka. Bohužel nezůstalo jen u toho padnutí. Večer jsme poseděli u vína a nakonec skončili v jedné posteli.
To, co bylo mezi námi, bylo naprosto dokonalé. Takový sex a vzrušení jsem ještě s nikým neprožila (ještě teď mě mrazí, když si na to vzpomenu). Manželovi jsem byla celých 12 let naprosto věrná, a protože jsem se vdávala hodně mladá, mé zkušenosti s jinými muži byly před svatbou prakticky nulové. I Šimon byl nadšený a hned začal plánovat, jak budeme v našem vztahu dál pokračovat. Neměli jsme k sobě daleko, shodou okolností bydlíme sice každý v jiném městě, ale to moje je takovým větším předměstím toho jeho.
Brala jsem to jako jednorázovou záležitost
Jenže já vůbec neměla v plánu se se Šimonem dále stýkat. Sice jsem nelitovala společně strávené noci, ani jsem neměla nijak zvlášť velké výčitky svědomí, ale byla to pro mě uzavřená záležitost. Jenže Šimon se do mě zamiloval. Když jsem mu řekla, že to bylo fajn, ale už nikdy více, udělal mi žárlivou scénu, dokonce před pár kolegy. Styděla jsem se a utekla.
Myslela jsem, že tím je to mezi námi uzavřené. Ovšem to jsem se spletla. Šimon si zjistil mé číslo a denně mi několikrát volal. Když jsem to přestala zvedat, začal posílat esemesky, ve kterých mě zapřísahal, že to nemůžu jen tak skončit, že mu tím hrozně ubližuji, že mě miluje víc než cokoliv jiného na světě, víc než svou ženu a děti. Nejdříve jsem to ignorovala, ale po pár týdnech jsem už nemohla a kývla jsem na schůzku.
Myslela jsem, že si všechno v klidu vysvětlíme, on pochopí, že to nemá cenu a budu mít od něj konečně pokoj. Bohužel všechno bylo jinak. Šimon o nějakém rozchodu nechtěl ani slyšet. Nic nepomáhalo, žádné moje řeči o tom, že ho nemiluji, že kvůli němu neopustím manžela, na něj neměly žádný vliv.
Pak si dal podmínku a já jsem udělala druhou chybu, kývla jsem na to, že se s ním naposledy na rozloučenou vyspím a on slíbil, že pak už mi dá pokoj. Šeredně jsem se spletla. Sex s ním byl sice opět úžasný, ale už jsem to nedokázala tak prožívat. Myslela jsem jen na to, že už budu mít od Šimona pokoj.
Šimon přitvrdil
Týden se nic nedělo a pak mi opět zavolal, že podal žádost o rozvod, manželce o mně řekl, že se prý i já kvůli němu rozvádím. Nevěřila jsem svým uším. Další bylo to, že se od rodiny odstěhoval a pronajal si garsonku nedaleko od místa, kde bydlím já s rodinou. Řekl mi, že mi chce být co nejblíže, že ho teď, když se budu taky rozvádět, budu určitě potřebovat. Marně jsem mu říkala, že já se nerozvádím, že je mezi námi konec. Ani jsem se ho neptala, jak zjistil, kde bydlím.
Už 14 dní ho každý den vidím sedět v autě před naším domem. Jen tak sedí a kouká k nám do oken. Jeden večer jsem za ním došla a zeptala se ho, co tím sleduje, že to má marné. Jeho odpověď mě šokovala, prý čeká na mého muže, aby si s ním promluvil jako chlap s chlapem, aby mi dal volnost a mohla jsem odejít k němu. Na mou otázku, proč už to dávno neudělal, odpověděl, že mi dává ještě šanci, abych od manžela odešla sama. Nevím, kdy vstane od volantu a půjde za mým mužem. Může to být klidně zítra a co bude pak?
O svém trápení jsem se svěřila pouze své nejlepší kamarádce. Prožívá to se mnou natolik intenzivně, že mi dokonce nabídla dost šílenou pomoc. Její manžel s kamarády by si prý na Šimona počkali a ručně mu vysvětlili, aby mi dal pokoj.
Vím, že musím něco udělat, ale nevím, co. Prosím, poraďte mi.
Názor psychologa:
Nejsem si zcela jist, zda je váš dotaz primárně pro psychologa. Chování vašeho (bývalého) milence se jmenuje stalking. To je trestný čin a potenciálně velké nebezpečí. Ve hře není jen vaše manželství ale vaše zdraví. Nemáme prostor pro hlubší vysvětlení toho, co přesně stalking znamená, ale podstatné je, že stalkeři jsou nevyzpytatelní, iracionální a sami sebe nepovažují za agresora, nýbrž za oběť. Šimonovi jde o kontakt s vámi a pokud s ním nějaký budete mít, jen ho utvrdíte v tom, že postupuje správně. Jakákoli "doopravdy poslední" setkání nefungují. Dejte mu důrazně najevo, že o kontakt s ním nestojíte a že si nepřejete, aby se o něj nadále snažil. Je jedno, zda osobně, dopisem, mailem či někoho za sebe pošlete, ale smíte to udělat jen jednou. Pokud to nepomůže, obraťte se na policii.
Pavel Král, Psychologie.cz
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 30. května 2011. Anketa je uzavřena.
Články jsou upraveny redakcí, vycházejí z příběhů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.
