Přála bych si, aby se ke mně vrátil, ale nevím, co pro to udělat. Ilustrační foto.

Přála bych si, aby se ke mně vrátil, ale nevím, co pro to udělat. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Příběh Moniky: Manžel ode mne odešel. Ze dne na den

  • 69
Jsem z toho ještě v šoku. Je to pár dní, kdy manžel přišel jako každý den domů a po večeři mi v klidu oznámil, že se stěhuje, že už se mnou dál žít nechce. Pak si sbalil tašky a odešel. Nevím kam, nevím proč.

Když jsme se poznali, byl Jirka ženatý a měl dvě děti, já rozvedená s tříletým synem. K rozvodu jsem ho vůbec nepřemlouvala. Miloval mě a já jeho rodinu respektovala. Když se rozhodl, že náš vztah ukončí, protože nechce rozbít rodinu, vzala jsem to.

On sám ale nakonec beze mne nevydržel a zase jsme s dali dohromady. Jenomže manželka mu vyčítala, že je málo doma a nestará se o děti. A i když jsme byli opatrní, začala ho z nevěry obviňovat. Jirka mlčel, nebo zapíral. A až když ho žena jednou v hádce z domova vyhodila, nastěhoval se ke mně. Myslím, že kdyby mu nesbalila kufry, sám by se k tomu kroku neodhodlal.

Byli jsme nejšťastnější pár na světě a brzy se vzali. I když to Jirka s dětmi zrovna moc nikdy neuměl, pomohl mi vychovat mého syna a já se s ním na oplátku věnovala potápění, jeho největšímu koníčku.

Babičky také rády hlídaly a my jsme měli dost času jen sami na sebe. Proto si nemyslím, že bych ho kvůli synovi nějak zanedbávala. On na své děti pravidelně platil, ale nestýkal se s nimi. Tvrdil, že to tak bude lepší, že si zvyknou na nového tátu, na muže, který je později s jeho bývalou ženou vychovával.

Najednou ochladl

Jezdili jsme spolu na dovolené k moři, sportovali jsme, v sexu jsme si vyhověli. Zkrátka docela pohoda, i po letech. Až tak asi před rokem se mi zdálo, že se změnil. Jako by vůči mně ochladl. Najednou jsem to byla pokaždé já, kdo sex inicioval. A zatímco dřív mě sem tam letmo pohladil, vzal kolem ramen, dotyky najednou z ničeho nic ustaly.

Nechtěla jsem se vyptávat, přece jen už nejsme nejmladší, navíc se potýkal s lehčími zažívacími problémy. Jinak byl hodný, na všem jsme se dohodli, co jsem v domácnosti potřebovala, s tím mi ochotně pomohl. A protože už se od nás syn odstěhoval, řekli jsme si, že si pořídíme psa.

Když už ale jeho chlad trval pomalu rok, přece jen jsem se zajímala, jestli nemá nějaké problémy. Znervózněla jsem a chtěla vědět, co se děje, jestli není nemocný, nebo nemá jinou ženskou... Jenomže podobné rozhovory k ničemu nevedly. "Žádné problémy nemám, nebuď hysterická a paranoidní. Nic se neděje."

Tohle byly jeho odpovědi. A tak jsem přestala ve vztahu šťourat a pomalu se smiřovala, že dál už to mezi námi bude sice korektní, ale bezdotekové. Tedy pokud se na něj v posteli sama nevrhnu. Je fakt, že jsem to zkraje i dělala, ale pak už mi to "doprošování" připadalo dost ponižující.

A pak přišel ten den a Jirka se z ničeho nic odstěhoval. Bez vysvětlení, bez důvodu. Postupně si odvezl všechny věci, včetně televize. Tvrdí jen, že rozvod nechce.

Bydlí teď (alespoň to tvrdí) ve svém bytě, který předtím půjčil mému synovi, ale ten je teď na rok na studiích v Americe. Já zůstala sama se psem v našem baráku, na který on zatím ještě splácí hypotéku.

Jenomže bude ji platit dál? Já bych splátky a provoz velkého domu sama ze svého platu neutáhla. Přála bych si, aby se ke mně vrátil, ale nevím, co pro to můžu udělat. Jsem docela zoufalá. Prosím, poraďte mi.

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 1973

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 20. prosince 2010. Anketa je uzavřena.

1. Mám pozvat manžela do restaurace na večeři, když jsou ty Vánoce, třeba se rozpovídá?
1. Mám pozvat manžela do restaurace na večeři, když jsou ty Vánoce, třeba se rozpovídá? 1320
3. Možná bych měla prostě jen čekat, co bude dál?
3. Možná bych měla prostě jen čekat, co bude dál? 282
4. Mám co nejdřív podat žádost o rozvod?
4. Mám co nejdřív podat žádost o rozvod? 196
2. Mám pátrat, jestli je v tom jiná žena, abych si nedělala zbytečné naděje, že se vrátí?
2. Mám pátrat, jestli je v tom jiná žena, abych si nedělala zbytečné naděje, že se vrátí? 175

Názor psychologa

Dobrý den Moniko,

můžeme se jen dohadovat, co stojí za jeho odtažením, které trvá už přes rok. Skoro to vypadá na nějaký jeho osvojený vzorec chování, který se opětovně aktivoval podobně jako tehdy, když se vedle bývalé manželky začal emočně angažovat ve vztahu s vámi.

Každopádně si je nadále vědom svých závazků k vám (hypotéka). A právě přes tyto "platební povinnosti" s vámi udržuje kontakt, čili jeho chování nelze jednoznačně interpretovat jako odchod. Chce s vámi být i nadále, nebo to znamená definitivní konec? Myslím, že ani on v tuto chvíli nemá jasno.

Dalších možných scénářů je nepochybně celá řada, nemá však smysl věštit z koule a mluvit zde za vašeho manžela, důležité je, co z toho plyne pro vás.

Ve svém dotazu zmiňujete obavu, že nebudete schopna platit hypotéku na dům. Ať už se váš manžel zachová jakkoliv, bylo by pro vás užitečnější s touto možností počítat. Odhaduji, že představa definitivního odchodu partnera z vašeho života pro vás v současné chvíli může být ničivá. Přesto má i tato situace (jako ostatně většina problémů v životě) své řešení.

Můžete také čekat, jestli si to manžel nerozmyslí, jak se to už jednou v minulosti stalo. Je na vás, jak dlouhý čas na případný návrat chcete svému partnerovi poskytnout.

Z vašeho dotazu je patrné, že dobře víte, na jaké otázky hledáte v současnosti odpověď. Chcete zjistit, jak (či zda vůbec) si váš vztah manžel dále představuje. Nemůžete však podniknout účinné kroky, abyste toho dosáhla, neboť už v minulosti jste se přesvědčila, že nemá velký efekt na manžela tlačit a naléhat. Myslím, že jednou z nejtěžších věcí v podobných situacích je "nedělat nic." Přesto bych vám v tuto chvíli skutečně doporučil: Dejte věcem čas a zkuste popřemýšlet o vašich možnostech. Hodně štěstí.
Michal Novák, Psychologie.cz