Přitom se napřed Lucka zdála jako docela milá, sympatická a nenápadná dívka.
Po pár měsících chození se mladým naskytla příležitost spolu bydlet. Byla jsem ráda, že budou mít soukromí a že tím pádem naše vztahy zůstanou dobré, bez zbytečných třenic kvůli venčení psa a pohozeným ponožkám.
Uplynulo pár měsíců jejich vzájemného soužití a já si všimla, že Jakub chodí nějak zanedbaný. Měl špinavé tričko a nebyl oholený. Při další návštěvě jsem viděla, že má díry na ponožkách a na sobě zase to samé špinavé tričko. Když jsem na jejich pozvání přišla k nim domů, byla jsem naprosto zděšená. Takový nepořádek a špínu jsem tedy už dlouho neviděla.
Nemůžu si pomoct, ale Lucie je prostě čuně. Že si doma neuklízí, to je jejich věc: Jakub nebyl nikdy moc na pořádek a binec mu nevadí, to vím. Ale vadí mi, když můj syn chodí v propoceném tričku čtyři dny. Na kontrolu jeho ponožek jsem neměla odvahu.
Nechci se Jakuba zastávat, ale že nemá její přítel vyprané věci a chodí stále v jednom oblečení, to je přeci i její vizitka. On jako kluk to pochopitelně moc neřeší, ale když randil s jinými slečnami, snažil se trochu vypadat, o čistotě ani nemluvě. S Lucií je mu to jedno.
Nechci si to se synem rozházet. Několikrát jsem mu naznačila, že by o sebe měl víc dbát a že se o něj Lucie špatně stará. Reagoval velmi podrážděně jako ostatně na jakoukoli kritiku z mé strany, která se týkala Lucie.
Problém byl i o víkendu, když jsme se sešli na chalupě. Nechtělo se mi vařit oba dva dny, tak jsem se s mladými dohodla, že oni uvaří v sobotu a já v neděli. Lucie byla dost bezradná. Jakub se sice snažil zachránit situaci a nakonec jsme tedy jedli, ale až dost pozdě odpoledne a jídlo nebylo nic moc.
Nevadí mi, že neumí vařit, to se naučí, ale je vidět, že se o to ani nesnaží. V týdnu jedí po hospodách, o víkendu jsou u její maminky, která je krmí. Takovou ženu jsem si pro svého syna nepředstavovala.
Po nezdařeném víkendu na chalupě naše vztahy ochladly. Lucie vycítila, že jsem nabroušená a zřejmě už k nám nechce chodit. Takže nechodí ani Jakub. Jsem nešťastná. Nechci přijít o syna kvůli téhle špindíře. Co mám dělat?
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 1. února 2010. Anketa je uzavřena.
