Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Ivy: Vztah s ženatým mužem jsem kdysi ukončila, stále ho miluji

  3:10aktualizováno  3:10
Před osmi lety jsem poznala muže svých snů a prožila s ním nádherný rok. Smůla byla v tom, že já byla vdaná, matka dvou dětí a on byl ženatý s jedním dítětem. Když začalo jít do tuhého, náš vztah jsem ukončila. Opět se vídáme a už bych neváhala se kvůli němu rozvést. On je ale zdrženlivý.
Něco se musí stát, jinak se zblázním. (Ilustrační foto)

Něco se musí stát, jinak se zblázním. (Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Zpočátku jsem náš románek brala tak, že si trochu zpestřím svůj v té době již všední manželský vztah (byla jsem vdaná zhruba deset let). Myslela jsem, že půjde jen o příležitostné schůzky plné vášnivého sexu. Nechtěli jsme se spolu moc ukazovat venku, aby nás někdo neviděl a nedonesl to našim protějškům.

Jenže všechno se tak nějak zvrtlo a oba jsme se bláznivě zamilovali. Když přišel s tím, že se rozvedeme a budeme žít spolu, couvla jsem. U mě tenkrát zvítězil rozum. Najednou jsem si nedovedla představit, že bychom zničili dvě rodiny. Tím náš vztah skončil, už jsme nedokázali pokračovat v tom, co bylo dosud.

Zůstala jsem v nefunkčním manželství

I když jsem si zvolila svého muže, naše manželství příliš nefunguje. Už skoro dva roky spolu nespíme. Můj muž je velmi silná osobnost, všechno si dělá po svém, o všem doma rozhoduje a prakticky nesnese jiný názor než ten svůj. Pozitivní je, že dokáže vydělat peníze a jako rodina nestrádáme. Já plním především funkci vychovatelky dětí, hospodyně a taky chodím do práce.  Ovšem můj plat se s tím jeho nedá srovnávat.

A v takovém vztahu žiju od rozchodu se svým milencem. Mockrát jsem si říkala, proč jsem tenkrát na jeho návrh nekývla. On se stejně rozvedl. Řekl mi, že když poznal mě, vztah s žádnou jinou už pro něj neměl cenu, ani s vlastní ženou ne.

Asi před rokem a půl jsme se náhodou potkali a od té doby se opět vídáme, tak jednou za měsíc. Ale naše schůzky jsou ve vší počestnosti, maximálně pusa na tvář. Jdeme občas na kafe, na oběd, párkrát jsme byli v divadle nebo na výstavě.

Miluji ho, dnes bych se už rozvedla

Když jsem s ním, cítím, že ho stále miluji, dnes už bych si dokázala představit, že bych odešla od svého muže. Jenže jsem mu to nikdy takhle naplno neřekla. Navíc on je opět ženatý, před čtyřmi lety si znovu vzal svou první ženu, dala je dohromady jejich dcera. A jak jsem pochopila, odloučení prý jim velmi prospělo a jsou spolu šťastní.

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Proč se tedy ale dál stýká se mnou? Chová se, jako by mě také miloval. Když naproti sobě sedíme u stolu, dívá se na mě jako kdysi, zamilované oči poznám. Občas mě vezme za ruku, mimoděk se mě dotkne.

Posledního půlroku jsou pro mě naše schůzky vyčerpávající. Cítím, že se už něco musí stát. Já to už takhle dál nevydržím. Asi třikrát jsem mu po naší schůzce poslala esemesku, jak to bylo krásné, jak mi s ním bylo dobře, jak vzpomínám na naše milování. Myslela jsem, že se chytne, ale on mi vždycky odepsal, že mu se mnou taky bylo dobře. A to je všechno, ani slůvko o tom, že by rád navázal, kde jsme kdysi dávno skončili.

Po každé takové esemesce se hrozně stydím. Kdyby odpověděl něco jiného, to, co bych chtěla, aby odpověděl (že mě miluje, že beze mě nemůže být), tak bych si řekla, že jsem prostě udělala já ten první krok, jenže když odpoví tak neutrálně, připadám si, že za ním dolézám, že se ztrapňuji. 

Jsem ve slepé uličce

Něco se musí stát, to vím jistě. Se svým trápením jsem se svěřila kamarádce. Vymyslela naprostou pitomost, vhodnou tak pro holky na střední a nám už přitom je o dvacet víc. Prý by jeho žena mohla dostat anonym, že jí je manžel nevěrný. A já bych pak určitě měla dveře otevřené. Nejdříve jsem se tomu smála, pak jsem začala uvažovat, že to není tak úplně blbý nápad.

Něco se opravdu musí stát, jinak se zblázním. Vím, že by asi bylo správné, buď náš vztah ukončit, nebo se stýkat dál jen na současné nevinné úrovni, ale to tak nějak nedokážu vnitřně přijmout.
Iva

Názor odborníka: Vsadila bych na upřímnost

Milá Ivo, váš příběh by jistě mnoho lidí četlo se zaujetím a zatajeným dechem. Dotýkáte se onoho tajemného tématu - existuje ten "pravý"?  A zároveň i toho, jak je to v naší společnosti mezi muži a ženami nastaveno. Pravěké schéma mužů lovců a žen sběraček se mnoho nezměnilo, a proto se jako mnoho jiných žen potýkáte s pocity studu a nepatřičnosti při své aktivitě směrem k muži.

Určitě je nutné, aby se něco stalo, jak sama píšete. Já bych doporučila odložit ostych, pocit trapnosti a vsadit na kartu upřímnosti a otevřenosti. Je těžké jít s kůží na trh, ale zároveň tím otvíráme rovinu důvěrnosti a intimity, ve které před lety váš tajný vztah byl.

Většinou, když rozumem zastavíme cit, dříve nebo později se k nám vrátí. Zkuste si v mysli projít všechny možné varianty jeho reakce a fantazírujte i své chování poté.

Vztah se dá otevřít či uzavřít pouze tváří v tvář tomu, co skutečně mezi dvěma lidmi je. Držím vám pěsti pro všechny varianty.
Jana Knotková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 4595

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. ledna 2012. Anketa je uzavřena.

2. Mám mu na rovinu říct, že ho miluji a že bych se dnes rozvedla okamžitě? 2840
4. Mám se s ním přestat stýkat, nemá cenu se dál trápit, kdyby mě miloval, už by mi to určitě dávno řekl? 1628
1. Mám tomu nechat volný průběh a doufat, že ho trkne, jak náš vztah vnímám? 79
3. Mám tomu trochu pomoct a použít ten nápad s anonymním dopisem? 48
Autoři:






Nejčtenější

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Šest příznaků nezdravého srdce. Varovat může chrápání i krvácení dásní

Srdeční onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí. Mohou postihnout kteroukoli část srdce, nejčastěji však věnčité tepny a srdeční chlopně. Onemocnění srdce...  celý článek

Další z rubriky

Mirek s Petrou
Běž se oběsit, stromů tu je dost, křičela v hádce vyměněná manželka

Když je něco k řešení, Petra (29) začne křičet, a jakmile už neví kudy kam, tak uteče, popsal svou ženu Mirek (31) z Luk nad Jihlavou. Jejich vztah nefunguje,...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

ilustrační snímek
Jak sdělit špatnou zprávu? Nechoďte kolem horké kaše, radí vědci

Nikdo nechce být poslem špatných zpráv, ale někdy se tomu nedá ani při nejlepší vůli vyhnout. Nejčastěji je to třeba v případě rozchodu s partnerem, ale třeba...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.