Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Ivany: Mám podezření, že dceru její přítel týrá. Ona vše popírá

  3:34aktualizováno  3:34
Dcera se brzy osamostatnila. Koupila si vlastní byt, našla přítele. Vše se zdálo být v pořádku. Ovšem až do okamžiku, kdy přítel přišel o práci. Vím, že je nešťastná, a že ji přítel bije, jenže ona to navenek nepřizná. Jak jí máme pomoct?
Jovančina kamarádka si myslí, že Štěpán Jovanku bije.

Jovančina kamarádka si myslí, že Štěpán Jovanku bije. | foto: shutterstock.com

Jmenuji se Ivana, je mi 46 let a jsem vdaná za fajn chlapa. Máme spolu téměř pětadvacetiletou dceru Jovanku. Povedlo se nám z ní vychovat samostatnou, nezávislou a sebevědomou ženu. Teď si řeknete, v čem je problém? Je v tom nejlepším věku, na muže si nestěžuje a na dceru je pyšná. A právě v dceři je ten problém.

Dcera se brzy osamostatnila

Jovanka byla odmalička pohodové dítě. Prakticky s ní nebyly nikdy žádné problémy, možná trochu v pubertě, ale proti některým dětem našich přátel byla andílek. S manželem jsme chtěli mít víc dětí, ale bohužel to nevyšlo, tak jsme se alespoň naplno věnovali tomu jedinému. Náš přístup i nátura dcery se podepsaly na tom, že z Jovanky vyrostla samostatná dívka.

Po maturitě se dostala na vysokou, s kamarády ze střední si pronajali byt a tím začal její vlastní život. Stala se na nás nezávislou i finančně, během studií pracovala v call centru. A ve firmě, kde brigádničila, získala po škole zajímavé, dobře placené místo. Mohla si tak dovolit koupit malý byt na hypotéku.

Přítel se k dceři nastěhoval

V práci se Jovanka seznámila se Štěpánem. Po zhruba dvou měsících nám ho představila s tím, že se k ní nastěhuje. Štěpán bydlel v podnájmu, takže když spolu chtěli žít, její byt byl jediná volba. Nelíbilo se nám to, přišlo nám, že je to moc brzo, vždyť se vlastně vůbec neznali. Jenže co jsme mohli dělat, je to její život. A s manželem jsme si už dávno slíbili, že ji budeme respektovat, nikdy jsme jí cestičky nezametali, tak s tím teď, když je dospělá, nebudeme začínat. Nakonec Štěpán se nám docela líbil, takže jsme ho přijali do rodiny.

Dcera se nám ale brzy začala měnit před očima. Do doby, než začala žít s přítelem, měla plno zájmů, chodila na squash, zumbu, věčně byla někde s přáteli. Najednou se z ní stala "žena v domácnosti". Hned z práce letěla domů a pro svého přítele vytvářela teplo domova, jak mi jednou řekla. Vařila, pekla, smažila, každou chvíli ze mě tahala nové a nové recepty. Na jednu stranu jsem z ní měla radost, že je taková starostlivá, ale na druhou jsem si říkala, jestli není moc brzy, aby se takhle zahrabala doma. Vždyť kdy jindy si má užívat, než když je mladá a nezávislá.

Ale když byla šťastná a spokojená, byli jsme šťastní a spokojení i my s manželem. Se Štěpánem nás docela často navštěvovali, a když jsme viděli, že jsou jako dvě hrdličky, neměli jsme důvod dceři do čehokoliv mluvit.

Štěpán přišel o práci

Ve firmě, kde mladí pracovali, propouštěli a Štěpán o místo přišel. Jovanku to naštěstí nepostihlo. A od té doby se v jejich domácnosti začalo všechno měnit. Skončila ta pohoda, která z nich sálala. Štěpán zpočátku seděl uražený doma, později čím dál tím častěji vyrážel s kamarády zapíjet vztek. Jovanka všechno táhla sama.

Ovšem to, co se děje u nich doma, nevím od dcery, ale od její nejbližší kamarádky, která mi to všechno přišla říct, už se prý nemohla dívat, jak se Jovanka trápí a jak ji Štěpán zneužívá. Dcera nám o tom, co se stalo Štěpánovi, řekla a tvrdila, že je všechno v pořádku. Jenže od její kamarádky vím, že to je ve skutečnosti všechno jinak. Štěpán věčně není doma, ale novou práci si nehledá. Celá domácnost i finance jsou na Jovance. Splácí hypotéku, financuje domácnost, dotuje Štěpána.

S manželem jsme se rozhodli, že jim nebudeme do ničeho mluvit, ale nechat to jen tak taky nemůžeme. Pozvali jsme je tedy na oběd s tím, že zjistíme, jak je to vlastně doopravdy. Jovanka nám ale řekla, že se jim to nehodí. Nakonec to dopadlo, tak že jsme nebyli schopní se sejít hodně dlouhou dobu. Jovanka se neustále na něco vymlouvala. Až jsem si na ni počkala před její firmou. Když vyšla ven, úplně jsem se zhrozila, vypadala strašně. Utahaná, bez elánu, kruhy pod očima a na tváři silnou vrstvu make-upu.

Šly jsme spolu do kavárny a já se z ní snažila vytáhnout, co se děje. Dozvěděla jsem se, že je všechno v pořádku, jen mají se Štěpánem trochu horší období, ale všechno se určitě brzy spraví. Bojovala jsem sama se sebou, jestli jí mám říct, co vím od její kamarádky. Ale nakonec jsem o tom mlčela. Dcera totiž tvrdila, že má Štěpán smůlu, že nemůže najít žádnou práci, a tak má i špatnou náladu. Ale brzy to bude určitě jako dřív. Tak jsem to nechala být. Jovanka mě ujistila, že kdyby se něco dělo, budeme my s tátou první, kdo se o tom dozví.

Bojím se o dceru

Ovšem před pár dny jsem opět mluvila s Jovančinou kamarádkou a ta mi řekla, že si myslí, že Štěpán Jovanku bije. Jenže ta to popírá. Vzpomněla jsem si, že mi na dceři bylo, když jsme se viděly naposledy, něco divné. Uvědomila jsem si, že to byla ta silná vrstva make-upu na tváři. Určitě se pokoušela skrýt modřinu nebo nějaké zranění. A já to v té chvíli vůbec nepochopila.

Zpanikařila jsem, vzpomněla jsem si na to, co se nedávno dělo kolem spisovatelky Monyové. Co když je má dcera také v nebezpečí? Ale na druhou stranu Štěpán na násilníka vůbec nevypadá. Také jim nechci zbytečně zasahovat do života, co když to není až tak hrozné. Manželovi jsem ještě nic neřekla, bojím se, že by k dceři vlítnul, Štěpána profackoval a vyhodil z bytu.

Názor odborníka: Nabídněte dceři pomoc

Napište svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

Váš strach a potřeba jednat je z pohledu matky pochopitelná. Tlak, stres a naléhání ale může mít opačný efekt. Není pro dceru zřejmě jednoduché situaci sdílet s někým dalším. Bylo by to mimo jiné v rozporu s hodnotou, která je v rodině vysoce ceněna, a tou je právě samostatnost. Je na místě, když situaci spolu s manželem směrem k dceři otevřete a nabídnete jí pomoc.

Můžete ji také ukázat jiný úhel pohledu, než byla zvyklá - požádat o podporu (kohokoliv, nejen rodiče) není projevem slabosti, nýbrž projevem sebeúcty a schopnosti postavit se sama za sebe. Pokud byste hovořili s jejím partnerem bez jejího vědomí, jednali byste jako by byla bezmocné dítě a to by vytvořilo mezi vámi odstup. Jednání s policií bych volila jako poslední možnost.
Lída Hudcová, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2194

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 24. října 2011. Anketa je uzavřena.

2. Mám o svém podezření nejdříve říct manželovi a společně vymyslet, co budeme dělat? 1730
1. Mám se okamžitě vydat k Jovance, říct jí, že všechno vím a nabídnout jí, že jí pomůžeme s čímkoliv, co bude ona potřebovat? 377
3. Mám nejdříve vyhledat Štěpána a říct mu, že všechno vím a jestli Jovance bude ubližovat, nahlásím to na policii? 49
4. Mám se s podezřením, že Štěpán Jovanku bije, rovnou obrátit na policii? 38
Autoři:






Nejčtenější

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Další z rubriky

Výměna prstýnků při obřadu je prastarý zvyk, který se objevil už ve starém...
Příběh Vandy: Přítel se chce ženit, ale já o svatbu nestojím

S přítelem máme hezký harmonický vztah. Jsme spolu už tři roky a zatím jsme jeden na druhém neobjevili nic, co by nám zásadně nevyhovovalo. Oba jsme tolerantní...  celý článek

(Ilustrační foto)
Příběh Ivety: Po porodu se k nám tchyně nastěhovala, její péče mě ničí

Po návratu z porodnice mě doma čekala tchyně. Nadšená z prvního vnoučka a připravená mi pomáhat. První dva dny jsem byla ráda, ale po mnoha týdnech neustálé...  celý článek

Svatava Maradová, šéfka Pozemkového úřadu
Šéfka pozemkového úřadu: Myslela jsem si, že v roce 2017 budeme dál

Dvacet let byla manažerkou v soukromé firmě. Ve čtyřiceti udělala Svatava Maradová životní kotrmelec: vystudovala dvě vysoké školy, porodila třetí dítě a stala...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut
Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut

Nestíháte rande, pracovní schůzku nebo hodit děti do školy? Máme pro vás tipy na účesy, které budete mít hotové do 5 min... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.