Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Hanky: Švagrovou pálí dobré bydlo

  0:51aktualizováno  0:51
Už v dětství jsem se starala o mladšího bratra a jeho rodině pomáhám dodnes. Kdykoliv pohlídám malou neteř, protože bratr hodně pracuje. Že je málo doma, mu švagrová nezapomene při každé příležitosti vyčíst. I mně už s ní dochází trpělivost.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Můj o šest let mladší bratr Marek se oženil před patnácti lety. Jeho ženě Veronice bylo tenkrát dvacet.

Bylo to takové mladé naivní děvče. Veronika na bratrovi hodně visela a jemu to dělalo dobře. V té době měl za sebou už celkem bohatou pracovní kariéru, několik let pracoval v cizině jako zástupce mezinárodní firmy. Měl vysoké příjmy, byt, zahraniční auto, a to Veronice učarovalo.

Marek ji samozřejmě patřičně hýčkal, dopřával jí všechno, na co si vzpomněla. Sice chodila do práce, ale mám pocit, že její plat byl vlastně její kapesné. Také v domácnosti si nemusela s ničím dělat příliš velké starosti. Na jídlo chodili o víkendech do restaurací nebo vařil bratr. A úklid malého dva plus jedna mnoho času nezabral. Větší byt si pořídili, až když byla švagrová těhotná.

A narodilo se děťátko...

Po sedmi letech manželství se jim narodila Natálka. Veronika s ní byla do jejích pěti let doma.

Bratr pracuje jako ředitel zahraničního zastoupení americké firmy. Má pod sebou zhruba dvě stovky lidí. Co to obnáší, je zřejmé. Sice přinese domů nemalé peníze, ale na druhou stranu pracuje často od "nevidím do nevidím" a také několikadenní služební cesty po celém světě jsou u něho docela časté.

Dokud byla Veronika s Natálkou doma, dalo by se říci, že Markovu nepřítomnost zvládala celkem dobře. Sice si čas od času postěžovala, že je na všechno sama, že jí Marek s ničím nepomůže, ale přisuzovala jsem to spíš tomu, že jen tak brblá, aby se neřeklo. V té době jsem k nim také začala více chodit. Moje dcera už byla velká a s Natálkou jsem si užívala.

Samozřejmě, že jsem Veronice pomáhala, především s hlídáním. Jsem sama se psem, dospělá dcera bydlí v zahraničí a protože pracuji jako účetní na volné noze, mám čas, kdy si ho udělám. Bohužel babičky bydlí daleko a já mám díky své práci dost volného času. Nakonec se stalo pravidlem, že kdykoliv bratr odjel přes noc pryč, přišla jsem, aby nebyla na vše sama.

Pomáhám, jak to jen jde

V pěti letech šla Natálka do školky, aby si zvykla na povinnosti i kolektiv dětí, než půjde do školy. Veronika se doma nudila, nastoupila tedy do práce. S bratrem si rozdělili služby, kdo bude malou vodit do školky a později do školy, a kdo ji bude vyzvedávat.

Protože Marek často nemohl díky služebním cestám Natálku do školy odvést, přijela jsem já, aby mohla Veronika jít brzy do práce a také brzy z práce. Odpolední vyzvedávání bylo totiž na ní. Časem se stalo pravidlem, že jsem s Natálkou byla doma, když byla nemocná nebo jsem s ní došla i k lékaři, aby si Veronika nemusela brát v práci volno.

Vzhledem k tomu, že nemám nad sebou žádného šéfa, pomoc s malou neteřinkou mi v pracovní době nijak nevadí. Když potřebuji, svou práci si beru s sebou a můžu se jí věnovat i při hlídání Natálky.

Jak už mám v sobě zakódováno z dětství, přijde mi naprosto samozřejmé bratrovi pomáhat. Chápu, že díky svému pracovnímu vytížení se prostě rodině přes týden tolik věnovat nemůže. Ovšem o víkendech to oběma dostatečně vynahrazuje. Od Natálky se nehne a často dává i prostor švagrové, aby si mohla vyrazit s kamarádkami. Také letní dovolené tráví spolu a o prázdninách se o hlídání Natálky vždy společně podělí.

Veroniku pálí dobré bydlo

Ovšem s Veronikou se v posledních letech stala velká změna. Jak Marka dříve prakticky poslouchala na slovo, vzhlížela k němu, tak nyní na něm nenechá nit suchou. Neustále do něj šije ve smyslu, že není doma, že ona je na všechno sama, že jí s ničím nepomůže, že ona se už vykašle na věčné žehlení jeho košil a tak pořád dokola.

Tyto její nářky slýchám neustále i já. Mnohokrát jsem jí už řekla, proč toho nenechá, vždyť ví, že Marek má náročnou práci a to prostě obnáší, že doma být nemůže. Na druhou stranu se mají velmi dobře. Mohou si dovolit věci, o kterých se jiným rodinám může jen zdát. A navíc, kdykoliv potřebuje, pomáhám jí já, takže sama na všechno rozhodně není.

Co je však nejhorší, Veronika si už nebere servítky ani před Natálkou. Několikrát jsem byla svědkem, když Markovi něco vyčítala, a malá to musela poslouchat. Jak se mi nedávno Marek svěřil, čím dál tím víc jejich střety končí velkou hádkou a pláčem Natálky.

Bojím se, že Marek rodinu opustí

Marek mi před týdnem řekl, že uvažuje o rozvodu. Byla jsem jako opařená. Že to dojde až tak daleko, by mne ani ve snu nenapadlo. Svěřil se mi, že už má dost vyčítání končících hádkami. Už prý chce mít klid a hlavně chce, aby ho měla Natálka, aby nemusela ty věčné hádky poslouchat. Jestli je ve hře ještě někdo třetí, mi ani na můj dotaz neřekl. Ale pokud zatím není, tak možná brzy bude...

Nechci, aby manželství mého bratra takto skončilo. Nejvíce by to odnesla Natálka. Ráda bych jim pomohla, ale nevím jak. Prosím, poraďte mi.

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2902

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 1. března 2010. Anketa je uzavřena.

1. Mám manželství svého bratra a švagrové nechat jen na nich, ať si to vyřeší sami? 2142
2. Mám Veronice důrazně promluvit do duše a naznačit jí, že by mohla manžela svým chováním ztratit? 605
4. Mám si promluvit s oběma, že pokud se spolu nedomluví, přestanu k nim chodit a pomáhat jim? 103
3. Mám bratra přemluvit, aby to s Veronikou vydržel, třeba ji to vyčítání časem přejde? 52
Autor:






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Další z rubriky

Výměna prstýnků při obřadu je prastarý zvyk, který se objevil už ve starém...
Příběh Vandy: Přítel se chce ženit, ale já o svatbu nestojím

S přítelem máme hezký harmonický vztah. Jsme spolu už tři roky a zatím jsme jeden na druhém neobjevili nic, co by nám zásadně nevyhovovalo. Oba jsme tolerantní...  celý článek

Jitka se o svého manžela bála. „Před poslední operací se nevědělo, jestli se...
Nejhorší jsou červi, líčila vyměněná manželka zážitek z krmení plazů

Když se vymění dvě mladé a docela pohodové maminky, není ve Výměně manželek moc co řešit. Rozdíl mezi nimi jsou jen čtyři roky věku a to, že Šárka (33) z...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Karolíny: Expřítel nevěří, že je konec. Pořád to na mě zkouší

S přítelem jsem vydržela dva roky a i to bylo až moc. Udělal si ze mě služku, pokladničku a hlídal mě na každém kroku. Pokoj od něj nemám ani po rozchodu,...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku
Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku

Jemnějším typům příliš nesvědčí klasická černá tužka na oči - na jejich tváři působí tvrdě. Naopak barevná linka z očníc... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.