Nechat manzela at bydli se svoji maminkou uvidite jak dlouho mu to vydrzi najdete si praci a treba i v jinem meste kde si najdete i byt

A zacnete zit svuj zivot manzel je na houby nepostavilmse za vas a nikdy nepostavi

Mate padesat moc casu vam nezbyva aby jste se zabivala tema dvema uz jste udelala dost

Pryc od teto tchyne. Bohuzel i manzel neni moc na partnerstvi...

Nemuzu tomu vubec verit, ze by se nekdo tak obetoval. Pani Olga by mela nechat muze i tchyni a postavit se znova na nohy a zacit pracovat ve svem oboru. Jestli pak jednou se bude moc starat o svoji vlastni matku jako o tchyni?

hmmm, to je síla...no nic, paní píše, že tchyně se "zbrchala", tak navrhnout manželovi i tchýni, že zařídíme 3x týdně ošetřovatelku, denně dovoz jídla, manželovi nedělat problémy s třeba denními návštěvami matky a bez přemýšlení se vrátit do svého bytu...jestli s tím manžel nebude souhlasit,  odejít do bytu sama...a veeeelmi dobře vše vysvětlit hlavně manželovit...

Problém není v tchyni. Je jí 80, v tomto věku mají lidé nárok na to, byť mimo.  Ale s manželem by si to měli ujasnit. V naší rodině nikdo neumírá v nemocnici, vždycky doma mezi svými.

nooo ale tchyně neumírá...v nejhorším jí pomohla a teď když se babča zbrchala, tak pokud to jenom trochu jde vypadnout...jakmile tam zůstane, babča už nic dělat nebude...a bude to čím dál horší...

Tak tchyně už je prakticky zdravá, ale ona se o ni musí pořád starat. Tchyně je asi dobrá saň, ale paní asi taky žádná výhra nebude, když jako vedoucí snad všeho co v té jejich firmě měli nemůže najít žádné další uplatnění.

Proč všeho? Prostě vedla jedno oddělení firmy. A že i s takovou praxí nenajde téměř v 50 letech práci, je dnes celkem normální.

Mám podobnou zkušenost, nezralý, citově na matce závislý syn a žárlivá tchyně, pro kterou žádná snacha nebude dost dobrá. Radím paní: rychle utéct, dokud je čas, syn se nezmění a jeho matka bude čím dál horší. Já jsem si vždycky myslela, že když budu vstřícná a ochotná, nebude mít tchyně důvod se mnou zametat, ale to jsem se spletla. Stupňovala svoje útoky, až jsem nevydržela a utekla. Nakonec jsem se s ní soudila i o děti. Až u soudu dostala kartáč. A manžel tomu jen přihlížel, a stále jsem jen slyšela: " Ty nikdy nevyděláš tolik, co moje máma, neumíš vařit jako moje máma, nikdy bys nedokázala, co moje máma,..." A to měl můj muž vysokou školu. Radím, rychle pryč!

Jeste zapomel rict:... a nedelas tak dobry sex, jako moje mama :-)

Odhlédněme od redakčních nesrovnalostí – poselství článku jezcela zřejmé: nemocný senior (kde součástí nemoci je i nerudnost a agresivita)potřebuje celodenní péči.

Nechat ho svému osudu doslova umřít hlady NEBO mu „posloužitk smrti“, jak se říkalo dříve, ovšem za cenu ztráty zaměstnání, vlastnípsychické rovnováhy a pohody v rodině.

V tomto příběhu se nabízí zjednodušený závěr -  pokud se nedohodnou, utéct od manžela a nechatho tuto volbu řešit samotného….ALE: Má paní kam utéct?  Má finance na vlastní bydlení? (předpokládám,že ve společném dosavadním bytě by se problému nezbavila).

Uspokojivější odpovědí může být shánět peníze na profesionálnípéči.

Paní Olga by měla hledat zaměstnání, aby měla odpracovaná léta a výdělek pro důchod. Péče o tchyni je chvályhodná, ale až sama bude v důchodu, kdo jí pomůže. Zvlášť teď, kdy to v manželství skřípe.

Péče o seniora je započitatelná do důchodu.

Jen nechápu jedno: oba měli slušné platy. To neměli na pečovatelku? Jít z pozice vedoucí oddělení na pečovatelku je sebevražda, nejen finanční.