S přítelem jsme spolu už skoro pět let. Dalo by se říct, že nám to celkem klape. Pochopitelně sem tam nějaká ta výměna názorů proběhne, ale zatím jsme si dokázali vše vyříkat a pochopit jeden druhého. Tolerujeme se navzájem a respektujeme.
Napište svůj příběh i vyPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
V jednom se ale zatím shodnout nedokážeme a mně to čím dál víc vadí, je to trávení našeho společného volného času. Přes rok o víkendech se zatím ještě dokážeme jakžtakž domluvit, i když většinou děláme to, co chce přítel. Když máme volný víkend a nemusíme být v práci, ráda bych třeba vyrazila na výstavu nebo se klidně i povalovala doma, pustila si pěkný film, zašla na dobrý oběd nebo večeři, ale přítel vymyslí, že pojedeme na kola, a ne jen tak volně, ale pořádné stoupáky. Takže večer jsme vyřízení a padneme do postele. Ale abych nebyla nespravedlivá, když venku počasí za nic nestojí, přítel je ochoten zůstat doma a lenošit. Ale pak to mám aspoň měsíc na talíři.
Dovolenou chci strávit u moře
Co ale už začíná být problém, jsou dovolené. Chtěla bych vyrazit někam k moři, za teplem a sluníčkem, na pláž, k bazénu, nedělat nic a jen si užívat pohodu a načerpat síly. Večer pak jít do baru na drink, zatancovat si, nebo si jen tak povídat. Ovšem pro přítele je tento typ dovolené nepředstavitelný. Prý by se nudou zbláznil. Přitom i u moře se dají dělat různé sportovní aktivity.
Přítel je hodně akční, sport miluje. Já ale také, pracuji jako fitness trenérka a pohybu mám dost a dost. Se sestrou vlastníme napůl už sedm let fitness studio, tam jsem přítele i poznala. Takže se nedá říct, že bych byla nějaké líná puťka, ale po tom všem hýbání se po celý rok mám prostě chuť vypnout a jen relaxovat.
Loni mi přítel slíbil, když jsem už počtvrté za sebou podlehla jeho přemlouvání a jela s ním a jeho kamarády na vodu, že za rok se mnou tedy k tomu moři pojede. Nemůžu říct, že by mě ty vodácké výpravy nějak extrémně štvaly, to ne. Je tam legrace, jezdíme s partou kluků a holek, které i já dobře znám. Jsou to sice původně přítelovi kamarádi, ale myslím, že jsem mezi ně dobře zapadla a jsem s nimi opravdu ráda. Ale stačí mi s nimi třeba popít v hospodě, oslavit něčí narozeniny, silvestra nebo třeba jen víkend. Ale trávit s nimi týden na vodě a čtyři roky po sobě, už fakt nechci.
Kompromisům se nedařilo
Myslela jsem, že se s přítelem domluvím třeba na nějakém kompromisu, že si buď uděláme dvě dovolené, jedna bude podle jeho přání, druhé podle mého. Jenže přítel je ještě ke všemu velký workoholik, má IT firmu, kterou před pár lety založil s kamarádem a dost se jim daří. Mají hodně práce, stálé klienty a on se bojí, že kdyby jezdil po dovolených, tak by se to odrazilo na jeho práci. Maximálně si dovolí jet v zimě na pár dní na hory a v létě na týden.
Tak jsem si myslela, že se tedy aspoň budeme střídat, jeden rok dovolená podle mě, druhý podle něj. Myslím, že by to bylo spravedlivé. Nakonec jsem se čtyřikrát po sobě podřídila já jemu. Ale letos, a zvlášť když mi to slíbil, jsem byla pevně rozhodnutá, že už mě nezviklá a pojedeme k moři.
Nesplnil, co slíbil
Zarezervovala jsem nám dovolenou na týden all inclusive ve Španělsku, zaplatila zálohu. Vše bylo pochopitelně s jeho souhlasem. Sice měl řeči, co tam bude dělat, ale zjistila jsem, že tam bude mít i sportovní vyžití, tak se s tím smířil. Před pár dny ale přišel s tím, že to Španělsko padá, protože přesně v tom termínu je domluvená bombová dovolená, rafty ve Slovinsku, a to si přece nemůžeme nechat ujít. A prý s penězi za zrušené Španělsko si nemám dělat hlavu, on to všechno zaplatí.
A co teď mám dělat? Mám na něj vztek, jak nikdy. On si vůbec neuvědomuje, jak mě naštval, nechápe, že mám naprosto jinou představu o tom, jak budu trávit volné dny. Prý to bude jízda, akce, nádherná příroda. Já to chápu, ale prostě tam jet nechci, i když věřím, že by se mi to mohlo líbit, ale chtěla jsem to moře, slunce, pláž, klid. A také jsem chtěla být jen s ním, a ne s celou partou.
Gábina
Názor odbornice: Jak uzavírat platné dohody?
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12
Vážená Gábino! Dokážou-li se partneři domluvit na trávení volného času a preferují-li podobné aktivity, je to jistě výhoda. Neočekávala bych však, že podobná shoda bude samozřejmostí. I přes odlišné preference volnočasových činností může partnerský vztah prosperovat. Je však třeba pojmenovat, co od volného času čekám a čemu se naopak věnovat nechci.
Partneři mají svobodnou volbu, kolik volného času (a možná to bude méně) stráví společně aktivitou oběma vyhledávanou. Odlišným zálibám je potom fajn věnovat se zvlášť. Takový oddělený volný čas posiluje kontakt se sebou samým, který je rovněž pro dobré fungování partnerského vztahu přínosný.
To je jedna rovina, ale věnujme se také té druhé, neméně důležité. Ve vašem příběhu nerozumím nedodržení dohody ohledně dovolené. Pokusila bych se otevřít na toto téma debatu. Neměla by být kdo s koho (moře nebo vodácká dovolená). Tématem by spíš mělo být, jak se domlouvat a dělat dohody tak, aby potom mohly platit.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 13. května 2019. Anketa je uzavřena.
