Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh Sáry: Manžel je sobec a už se nezmění. Mám to dál snášet?

  3:27aktualizováno  3:27
Vdávala jsem v 25 letech, manželovi bylo o tři roky víc. Minulý týden to bylo 22 let, co jsme spolu. Máme dvě děti – dvacetiletého syna a sedmnáctiletou dceru. Okolí si myslí, že jsme taková normální rodina, kde se všichni mají rádi.
"Nejvíc mě štve ta jeho nevšímavost."

"Nejvíc mě štve ta jeho nevšímavost." | foto: Profimedia.cz

Ale je to bohužel všechno jinak. Což o to, s dětmi problém není. Na to, že jsou v posledním pubertálním stadiu, se s nimi dá celkem slušně vyjít. Snad se zúročují ty roky, kdy jsem se jim snažila předat to nejlepší, co jsem mohla. Nikdy jsem nelitovala času stráveného s nimi i na úkor svých vlastních zájmů.

Napište i vy svůj příběh

Příběhy jsou upraveny redakcí, vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v Kavárničce, v partnerské poradně nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz, a respektují vaši anonymitu.

To manžel byl a vlastně je úplně jiný. Děti pochopitelně miluje, ale byly (a já s nimi) vždy až na druhé koleji. Nejdříve "uspokojil" své zájmy a pak se teprve věnoval nám. Nechápal, když jsem si třeba unavená sedla s knížkou a těšila se, jak si u ní odpočinu, a děti přišly, ať jdu s nimi na kola. Nechtělo se mi, ale šla jsem. To on by nikdy neudělal. Nejdříve jeho zájmy, pak zájmy těch ostatních. Mnohokrát nás postavil před hotovou věc: například si domluvil týdenní akci s kamarády na horách a mě se ani nezeptal, jestli mi to nevadí a jestli to s dětmi zvládnu. Nebylo to jednou, takových akcí bylo mnohem víc.

Dokud byly děti menší, bylo to pro mne lehčí zůstat sama jen s nimi. Jenže jakmile se začaly osamostatňovat a trávily se mnou čím dál méně času, zjistila jsem, že mám v životě prázdno. Manžel se třeba sebere, že pojede na chalupu, kterou zdědil po svých rodičích. Máme ji asi pět let a on se tam seberealizuje. Občas jsme s dětmi jeli s ním, ale moc nás to tam nebavilo. Já bych si představovala, že budeme chodit po výletech, děti zase nechtěly jet vůbec a manžel pořád jen něco kutí v dílně nebo na zahradě. Zavést kompromis – ty se mnou půjdeš na výlet a já s tebou pak zryji záhonky – nepřipadalo v úvahu. Manžel má svou představu – na chalupě se bude pracovat, a když se ti (vám) to nelíbí, buď(te) doma.

Manžel je celý tchán

V manželovi čím dál víc poznávám jeho otce. Když jsem se seznámila s jeho rodiči a poznala je i trochu blíže, byla jsem překvapená chováním jeho otce vůči matce. Tchán mi připadal neskutečně despotický. Domácnost musela fungovat jako na drátkách, tchyně kolem něho tiše kmitala, jako kdyby byla na pérko. Tchán o všem rozhodoval a všichni se mu museli podřídit. Nikdo nesměl říct ani slovo proti jeho rozhodnutí. Co řekl, to platilo. Zároveň měl svůj vlastní život, jak mi jednou manžel ve slabé chvilce řekl, tchán prý měl během života milenky. Matka o všem věděla, ale nikdy se proti tomu ani neodvážila protestovat.

V manželově chování, jeho způsobu řeči i gestech tchána čím dál tím víc poznávám. Nemyslím, že by měl muž milenky, ale to prosazování sebe sama na úkor ostatních má naprosto stejné jako jeho otec.

Já jsem vyrostla v úplně jiné rodině. Mí rodiče se mají moc rádi, respektují jeden druhého a nikdy by žádný z nich neudělal nic na úkor toho druhého. O všem se spolu radí. Pamatuji, jak jsme se jim se se sestrou často smály, že nekoupí jeden bez porady s druhým ani zubní pastu. A právě s tímto modelem rodinných vztahů jsem vstupovala do manželství i já.

Manželova rozhodnost mi kdysi imponovala

Na manželovi se mi kdysi líbila ta jeho sebejistá povaha, to vědomí si sama sebe, že jsem dokonalý a neomylný. Já si sama sebou tak jistá nikdy nebyla. Mám občas tendenci se podceňovat a nevěřit si. Proto jsem se ráda svěřila do rukou takového člověka. Hned od počátku manželství převzal vládu nad rodinnými financemi, o všechno se staral. A já jsem se tomu velmi ráda podvolila. Penězům jsem nikdy nerozuměla a pravda, ani jsem rozumět nechtěla. Manžel se se mnou nikdy o ničem neradil a já to ani nevyžadovala. Věděla jsem, že tomu rozumí.

Jenže dnes nemám vůbec o ničem ponětí, nevím, jak na tom jsme. Vím, že ne špatně, ale podrobnosti o stavu našich financí prostě nevím. Manžel mě vždycky, když se zeptám, odbude, že se nemám starat, on ví, co dělá. Přiznám se, že peníze jsou to nejmenší, co mě trápí. Nejvíc mě štve ta jeho nevšímavost, nezajímá se o mě, jak se mám, jak jsem se měla v práci. Když se ho zeptám, jestli mě má ještě rád, tak řekne, že je to hloupá otázka, kdyby neměl, tak by přece se mnou nebyl.

Psycholožka mi řekla, že se nezmění

Mám kamarádku psycholožku. Zná dobře mě i mého muže. Když jsem se jí asi před rokem ptala na radu, co mám dělat, jak mám manželovo chování změnit, aby se zajímal o mě a ne jen o svoje zájmy, řekla mi, že už je pozdě, on se prý nezmění. Je na mně, jestli to dokážu přijmout. On mě neodhání, ale pokud nebudu dělat to, co on, můžu si dělat to, co chci já, ale sama.

Má vůbec smysl zůstávat s takovým člověkem? Vždyť mám ještě hodně před sebou a nemám vedle sebe nikoho, koho bych zajímala. Jenže já si pořád říkám, co když se změní?
Sára

Názor odborníka: Je čas navštívit gynekologa

Paní Sára reprezentuje typickou ženu v období okolo menopauzy, která po odchodu dětí z domova začíná rekapitulovat svůj život, přičemž přichází na to, že jediný, kdo je zodpovědný za její nešťastnou životní situaci, je jednoznačně její "despotický" manžel.

Paní Sára však zapomíná, že více než dvacet let s manželem dobrovolně žila, on se celou tu dobu po jejím boku choval pořád stejně (tedy živil rodinu a rozhodoval), a paní Sáře jeho chování až po letech zničehonic začíná připadat celoživotně sobecké a despotické. Paní Sára by si měla uvědomit, že o děti se starala dobrovolně, veškerý svůj volný čas a svou seberealizaci vědomě podřídila dětem.

Fakt, že se v průběhu manželství nepodílela na správě financí, že se nepodílela na rozhodování o společných věcech, že si nenašla naplňující zaměstnání třeba na částečný úvazek, byla čistě její volba. Paní Sáře zřejmě celou dobu vyhovovalo, jak to s manželem mají doma zařízené, a tudíž z toho, že se zapomněla věnovat sama sobě a případně své profesi, může obviňovat pouze samu sebe.

Ženy v situaci paní Sáry často nabývají dojmu, že aby jim vlak neujel úplně, je potřeba se rozvést a najít si vysněného muže, který je zahrne láskou. Stejně tak se ptá paní Sára, zda má požádat o rozvod, tudíž myšlenku na rozvod už pojala, taktéž nabyla dojmu, že toho má ještě hodně před sebou.

Doporučuji paní Sáře, aby se pokusila nejdříve najít svůj způsob života, své koníčky, práci, která ji bude alespoň částečně naplňovat, paní Sára by se také měla u svého gynekologa informovat o průvodních projevech menopauzy a případné hormonální substituci. A až pak by paní Sára měla zvažovat razantnější kroky, jako je milenecký vztah či rozvod.
Mgr. Alexandra Hrouzková, Psychologie.cz

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 3632

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 27. srpna 2012. Anketa je uzavřena.

2. Mám si najít svůj způsob života, najít si své koníčky, trávit čas s přáteli, třeba si pořídit psa a manžela nechat, ať si dál žije po svém? 3081
3. Mám si najít milence, třeba potkám člověka, se kterým budu opět šťastná? 373
4. Mám požádat o rozvod? 117
1. Mám to nechat být, přizpůsobit se manželovi a doufat, že to ocení, že si mě všimne? 61
Autoři:






Nejčtenější

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Jak sdělit špatnou zprávu? Nechoďte kolem horké kaše, radí vědci

Nikdo nechce být poslem špatných zpráv, ale někdy se tomu nedá ani při nejlepší vůli vyhnout. Nejčastěji je to třeba v případě rozchodu s partnerem, ale třeba...  celý článek

Jitka se o svého manžela bála. „Před poslední operací se nevědělo, jestli se...
Nejhorší jsou červi, líčila vyměněná manželka zážitek z krmení plazů

Když se vymění dvě mladé a docela pohodové maminky, není ve Výměně manželek moc co řešit. Rozdíl mezi nimi jsou jen čtyři roky věku a to, že Šárka (33) z...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Příběh Terezie: Děti mi vyčítají, že upřednostňuji jejich sestru

Jsem matkou tří dětí. Všechny už jsou dospělé a zatímco dvě nejstarší žijí spořádané životy, nejmladší dcera se tzv. nepovedla. Už od puberty s ní jsou jen...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky
Tajemství dokonalého make-upu odhaleno! Nanesete ho vycpávkou podprsenky

Nanést na pleť make-up tak, aby dokonale seděl? Pořádná alchymie. Beauty blogerky i obyčejné smrtelnice proto sahají k m... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.